Kolem kolem Liberce

6.-7.5. 2017
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana		 Foto Hynek, Kalimero, Rudy
 Interaktivní mapa
Po loňské procházce Libercem s Pavlem se letos přihlásil K2 a ve spolupráci s Láďou připravil projížďku Liberce a hlavně po jeho blízkém okolí. Start a konec byl ve větším a důležitějším městě, sousedním Jablonci.
Větším z hlediska počtu členů HaHy, samozřejmě.
Na objezdu hlavního města Libereckého kraje nebyla Iva, Pražany zastupoval jen Kalimero. Proto v reportáži jasně převažují obrázky nad textem. Holt psafka je psafka.

Start byl u Zlatky i s občerstvením. Přijel i Wolfik. Ten je v sice v důchodu. Ale vůbec si jej neužívá a v noci hlídá bagry. To mu ale nebrání, aby přes den jezdil na kole (a jel i v neděli).
   
Jana letos jezdí za Horka nad Jizerou, v růžovém
    
Kalimerovi jsme nejprve ukázali Jabloneckou přehradu, která v šedé mlze působila tajemně
   
Za chvilku jsme už byli u vodní nádrže v Harcově , jejímž architektem byl, stejně jako Jablonecké,  profesor Otto Intze z Cách.
    
Další zastávka byla u Liebiegova zámečku .
    
A po már metrech nás Láďa "zatáhl do průjezdu", na jehož druhé straně byla skála, která v zimě jest oledněna a slouží k ledolezení.
    
Projeli jsme kolem Libereckého fotbalového stadionu,  Lužické Nisy
    
Karel na nás ještě připravil test. Zlomil si přehazovačku a naším úkolem bylo to vyřešit. Zdařilo se. Zkrátili jsme řetěz, vyřadili přehazku a Karel na jeden převod jel dále. Sice řetěz bručel/hrčel, ale Karel jel. Foto Rudy.
   
 
Následovalo pár kilometrů a na naše přání vedla cesta do letního zahradního sídla kněžny Rudy. Její zámek je ten vpravo na obrázku. Příště prý bude i občerstvení ;-). A nerostou tam jen pampelišky, jak by mohlo z obrázku vypadat. Promiň Rudy.
    
 

A přišel hlad. A byl ukojen. V Dlouhém Mostě . U Hastrmánka. Spokojenost. I na pánské toaletě myslí na zákazníky, mají zde kam hlavu složit velcí i malí.

    
Nabrali jsme sil. Můžeme spalovat cukry. Proto vede další cesta na vrchol Javorníku. Tam je Obří sud - vinárna, která byla převezena 1898 z Jubilejní výstavy z Vídně. Provoz začal 1899. V roce 1924 byla postavena i rozhledna. V roce 1974 došlo k požáru a vše shořelo.
V letech 2009 až 2011 byl vybudován nový objekt .


    

Z kopce jedeme zadarmo, to se do celkových km nepočítá. Za stoupání na rozhledu Císařský kámen zaplatit nějakými kaloriemi, vlastně jouly, musíme, ale cena není tak vysoká.
A rozhled stojí za to , jen oparu by mohlo být méně.
    
Při sjezdu se také můžeme kochat, ta modrá chaloupka stojí za zastávku.
    
Večer se scházíme u Zlatky a vypadá to, že hlady nezemřeme (zelňačka na fotce chybí).
    

Neděle má stejný start jako sobota. Od Zlatky přejíždíme do běžkařského areálu Vesec
   
Přejíždíme přes Minkovice pod Ještěd a stoupáme na Ještěd. U zbytků restaurace Berlín nás Láďa zastavuje a vzpomíná na léta, kdy tady šlo pařit a tančit. Teď už ale "tančírna" Berlín jen vzpomíná na své a Láďovo mládí. A rozpadá se. Láďa je ale dost dobře zachovalý. Ten na sebe dbá.
    
Po pivu na Výpřeži sjíždíme na Křižanské sedlo do Krištofova údolí, místa první velké oslavy jubilantů HaHy, místa dvěstěpadesátin.
    

Prokřehlí sjezdem obědváme v penzionu Eva. Některé jídlo hodně dobré, jiné by mohlo být lepší. Dojídáme šikovně tak, že přesně dojíždíme k místní zvláštnosti, orloji v trafostanici . Další fotky v galerii.
    
U Machnínského zámečku se zatavujeme a Láďa nás seznamuje s historií oční léčebny.
    
Průjezd Libercem po malých silničkách a uličkách zvládá Láďa bravůrně a najednou jsme u ZOO a končíme u Vendelína, kterému se zrovna dnes pivo tak nevyvedlo. Nám ale den ano. Děkujeme hoši.
    
Liberec je velký. Myslím si, že ještě jednu projížďku uvnitř města bychom udělat mohli.    
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy