Šumný Liberec
5.+6.11.2016 |
Autor textu | Foto / video | Ostatní |
Hynek Korektura Hana |
Foto
Hynek
Iva
Kalimero
Líba |
Interaktivní
mapa |
Když může mít náš vrstevník David Vávra šumná města, tak proč bychom si my neudělali šumný Liberec. Svůj. Město není jen architektura, jsou to také příběhy. A ty nám vyprávěl Pavel, který v Liberci žil 15 let. Lenka přivedla doplněk... ne to by se ten švarný junák mohl urazit... Lenka přivedla Honzu, který svým krásným hlasem rozšiřoval informace, které nám Pavel předával. |
Procházku jsme začali na vyhlídkové plošině, kde byl vidět krajský úřad, původně Výzkumný ústav textilní vysoký 78 m, 11. nejvyšší budova ČR. Z průvodcovy přednášky si ještě pamatuji jen vzdálené krematorium. To bylo naštěstí ve vzdálené mlze, a tak stále nevíme, co náš čeká. Bohužel, musím vzpomenout i na poblíž stojící hospic, kde v době naší návštěvy ještě žil jeden z nejznámějších nerodáků Liberce, František Peterka. Od nádraží jsme prošli kolem bývalého okresního úřadu (1928), později Skloexportu, k zachovalé roubence (sídlu CHKO, JH), poslechli si příběh o majiteli mercedesu u sídla výboru KSČ. Vzpomněli jsme si na neexisující obchodní dům Ještěd Karla Hubáčka. Na Soukenném náměstí proti nám vyplula příď obchodního domu Baťa, za námi byla kavárna Nisa a vedle palác Dunaj. Od Bati byl vidět bývalý obchodní dům Brouk a Babka, starší sourozenec Bílé Labutě. Po pár krocích nám Pavel ukázal jeden z nejstarších domů, U Zeleného stromu (1997-klasicistní), kterému se musela vyhnout i nová zástavba. A je tu ještě palác Adria s bývalým kinem (Moskva). |
Sídlo CHKO Jizerské hory Baťa jede Zelený dům |
U Liberckého zámku a nejlepšího hotelu Zlatý lev byla zdravotní přestávka, po které jsme šli kolem školy, kde se učil Vlasta Burian a Karel Vace., Pak pokračovali kolem místa LVT- Libereckých výstavních trhů - to už jsme v Masarykově ulici s městským lázněmi (nyní galerie), Severočeským muzeem a dalšími krásným německými vilami, především z období rozkvětu textilního průmyslu. Z nejstarší zoologické zahrady
na našem území jsme si prohlédli jen slona. Vynechali jsme i nejstarší
botanickou zahradu u nás. |
Zámek Lázně |
Restaurace Lidové sady, 2016 ve vlastnictví ZOO |
Zlatým listím jsme vystoupali k obnovené restauraci Liberecká výšina. Tam, ač nahlášení, jsme dlouho čekali. Na pivo. Pak už jsme nečekali, to bychom nevydrželi. Před smrtí hladem nás zachránila Ilona, která vytáhla pořádnou zásobu řízků. V restauraci Formanka byla obsluha jako blesk (zvláště v porovnání s Výšinou). Pivo bylo hned a jídlo bylo chutné. |
Stoupání na Libereckou výšinu Liberecká výšina |
U bazénu, který kdysi Pavel v jednom roce navštívil asi 150x (a K2 má prý na svém kontě mnohem více návštěv), jsme navštívili Park vzpomínek s hrobkou Liebigů. Gáblík u snídaně obrů Davida Černého jsme vynechali, ani jsme nešli na představení do divadla Františka Xavera Šaldy a procházku jsme ukončili u Neptunovy kašny na náměstí Dr.E.Beneše s výhledem na novorenesanční Libereckou radnicí. |
Snídaně obrů Davida Černého Divadlo F.X.Šaldy Liberecká radnice HaHy u Neptunovy kašny Kdo si myslí, že Liberec má ještě co
nabídnout, myslí správně. Pavel má na rok 2017 naplánovanou cyklistickou
projížďku. A možná navštívíme i zahrádku hvězdné členky HaHy. Alespoň Pavel
si to myslí. |
Sobotní výpravu jsme do noci probírali u Irinky, tak moc nás zaujala. Nejdříve jsme zdravou stravou doplnili poztrácené kalorie a pak ke zvýšení mozkového výkonu nám Karel podával povzbuzující alkoholické nápoje s rostlinnými výtažky. Myslelo nám to do hluboké noci. |
Na neděli nám Irinka naplánovala výpravu z Dolního Maxova podél potoka Jedlová Jedlovým dolem k Jedlovému vodopádu a pak na protrženou přehradu. Kdyby se nám pes nevyválel v ..., ano v tom, tak by výlet neměl chybu. |
|
Na závěr musím poděkovat sponzorovi výpravy, kterým byly . Vzaly cestu do Josefova dolu zcela zdarma na svá bedra, jízdného se nikdo nedožadoval. I cesta zpět náhradní autobusovou dopravou byla grátis, jízdenky se podařilo koupit až v závěru jízdy ve stanici Smržovka. D Ě K U J E M E. |
|