Přejezd Šumavy

Železná Ruda - Kvilda - Kubova Huť

17.-19.3.2017

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana		Mapy: první, druhá, třetí GPX: 3etapy.zip

24.1.2017: Ahoj, vymyslel jsem přejezd Šumavy (žádné Hančoviny - bude to komorní), sníh zajištěn.... v následných termínech jsem mimo ČR: 27.1 - 5.2 a 17.2 - 12.3 tzn. i bez IT. Přátelé těším se FRANTIŠEK.

Takto nás František pozval a odjel. A povedlo se. Byla to má prvnička, první běžkařská etapová jízda, chtěl jsem být lehký, proto následuje fotodokumentace jen z mobilního telefonu:

Ve čtvrtek jsme se u Hanky sešli u kulatého stolu a posílili se, protože noc byla krátká.

Ani jsme se neprobouzeli, jen se vyčůrali, oblékli a šli na tramvaj.

Na další stanici přistoupil František, a bylo nás pět. Překvapilo mne, kolik lidí v noci jezdí tramvají. To u nás na vsi neznáme. Novinkou také bylo, že u obchodního domu Máj se sešly 3 tramvaje, daly řeč a po 10 minutách hovoru se zase rozjely. Sherwoodem jsme prošli bez přepadení a koupili si jízdenky u mezistátní pokladny. Proč ne, vždyť stanice Alžbětin je z poloviny v Německu.

Vlak se rozjel zcela přesně. Dokonce byla i káva a čaj a stvrzenka s EET. Cesta šla pěkně. Přesně jak zpíval Michal Tučný jsme se dívali, jak celá země vstává. I v Plzní jsme, sice trochu zmateně (nemají zde dobře rozmístěny informační tabule, asi nejsou FILABEL), ale včas nastoupili do dalšího vlaku.
Klid jízdy nás ukolébal tak, že jsme úplně zapomněli, že jedeme ČESKÝMI DRAHAMI s Hanou. A Pak to přišlo:
- Vlak zastavuje v polích
- 5 minut čekáme
- 5 minut čekáme
- přichází průvodčí a hlásí závadu hnací jednotky
- 5 minut čekáme
- protože máme kamarády od drah, voláme K1. Ten nejdříve navrhuje, abychom podali stížnost s kolkem. Pak nás ale odkáže na toho, co lokomotivy opravuje
- voláme Jašestovi, ten od Hany zjišťuje, jaká je to lokomotiva (Hana mu řekla, že tu jsou modré sedačky), a:
- 30 sec od zahájení hovoru se vlak rozjíždí. Ještě že máme ty kamarády. Určitě přistavený stroj řídil PéPe.

V Klatovech na nás počkali a tak jsme mohli jet dále. Během jízdy jsme odlehčili, přece to červené víno nebudeme s sebou tahat. V Zelené Lhotě jsme zavzpomínali sjezd od pramene Úhlavy.

To není pokládka násrtražnoého zařízení, to je příprava samospouští. Už jsme v Alžbětíně.

Pozor! Pochodem chod. Železná Rudy - Alžbětín.

Jo, v západním Německu, tam na Javoru, nejvyšší hoře Šumavy, sníh mají.

A my máme přemnožené Bobry.

A také máme trpaslíky. Už jich ale není tolik.

Po cca 2 km začíná i sníh

a po dalším kilometru je už i sněhu dost. Sundaváme lyže z ramen, nandaváme klistr a sluneční brýle. Začíná toulavá cesta.

12:08 - oběd se sluneční lázní. Po pravdě foukal studený vítr. Po pravdě Ilona před jídlem ještě lepí první náplastě na paty.

Jezero Laka známé z kola, teď i z lyží.

Sníh nás doprovází i nadále, nad Prášily ale končí. Dáváme lyže na záda.

Procházku v Prášilech začínáme v krámku - potravinách, pokračujeme v restauraci u Michala. Zde také procházku končíme. Přilepil nás pivní speciál IPA (India Pale Ale). Z restaurace, kterou doporučujeme pochází i obrázek výborné kurčecí galantiny plněné zeleninovo-vaječnou fáší s bramborovou kaší a kyselou okurkou.
POZOR: IPA způsobuje silné chrápání, které pak ruší ostatní nanaipované účastníky mejdanu u hovoru. Vyzkoušeno na lidech, konkrétně na Hynkovi.

Chata turistů KČT se po 10 letech, kdy jsme tu byli moc nezměnila. Jednu noc za 300,-Kč

Každý pokoj má své kuchyňské vybavení. Byli jsme zde sami a tak inventura při odchodu nebyla.

V sobotní ráno nás opustila Ilona. Krvavé paty jí nedovolili pokračovat. Ale dle emailu, který jsme si přečetli po návratu z výpravy, se našli i tací, kteří byli spokojeni:

Srdečný pozdrav a mimořádný obdiv účastníkům březnového Přechodu Šumavy! Vím co Šumava dovede, byl jsem tam kdysi 3 měsíce na vojně a to tam ještě nebyl sníh, jenom pršelo. Děkuji vám též, že jste moji milovanou manželku Ilonku tak brzy "zrychtovali", že musela náročnou akci přerušit a předčasně se vrátila domů, protože neprodleně po ošetření nožek gelovými náplastmi, zřejmě z přetrvávajícího šoku, začala vařit dobrá jídla!!!! Ahoj Václav

Na cestu deštěm byl František vybaven pláštěnkou. Pod její ochranu vzal i batoh.

Sobotní začátek byl pochodově vodní...

...zvláště, když byla vybrána odbočka k Prášilskému jezeru, která vedla potokem. Tedy v létě je to asi cesta, teď to ale byl potok.

V terénní stanici jsme se regenerovali slivovicí od EMILKY.

Při stoupání na Poledník se déšť proměnil ve sníh a teplota klesla.

Ti šikovní, kteří měli náhradní rukavice si je pod Poledníkem vyměnili. Já mezi ně nepatřil.

Podél Roklanského potoka ještě sníh většinou byl. Někde led. Někde led pod vodou. Na jednom takovém místě jsem vytvořil krásný efekt stříkající vody od hran a špiček běžeckých lyží. Křičel jsem: "Koukejte, vodní lyže, vodní lyže!". Po průjezdu se ukázalo, že běžkařské boty nejsou dostatečně těsné na vodní lyžování.

Konečně Pivovar Modrava. Sundavám rukavice a vymačkám bez námahy deci vody. Pijeme, jíme, sušíme. Obsluha rychlá, příjemná, jídlo dobré.

Rukavice a čepici se podařilo vysušit jakž takž na WC

. Zbytek už ne. Pěší přechod mezi Modravou a Kvildou nám zkrátila Františkova kamarádka Hana (Háňa, aby se to nepletlo), vzala nás autem.

V Kvildě U Pily byl ráj. 22°C, sucho. Pršelo jen ve sprchovém koutě krásně teple. Na pokoji malá kuchyňská linka s mikrovlnkou a lednicí, varnou konvicí. O patro níž čepované pivo (Plzeň, Ilonko!), víno a jiný alkohol, káva, čaj... Každý si dělá jen čárky za sebe. To vše je v sezoně za 389, teď méně a ještě je možná sleva pro důchodce.
Večeři nám František zamluvil v restauraci přes dvůr a i když jsme měli o polévku méně a jídlo více, vše jsme snědli a vypili.
U večerní debaty padl i nápad na přejezd Krušných hor. Že by začala další tradice?

Prostředí o moc lepší než v Prášilech v KČT.

Ráno někteří nandali igeliťáky přes ponožky.

U kostela v Kvildě na nás valil oči.

Za Kvildou jsme si stopu našli. Chce to ale lyže "práskačky"

V lese to vypadalo i jako v zimě. A nepršelo.

Poslední sníh jsme si užili na sjezdovce u Nové Hutě.

Za sjezdovkou už byl jen pochod. Na bahnitém terénu z předu slyším smích. Přicházím blíže a zjišťují důvod. Hanka je neskutečná. Když totiž sešlápne botu, tak z dírek od kaniček stříkají malé vodotrysky.

Kaplička u Šindlova

Veselý oběd u téže kapličky.

Začalo pršet. Na tyhle kousky sněhu jsme už běžky nenandávali. Naštěstí pršelo jen chvilku. Posledních 13 km jsme už nelyžovali, ale procházka byla dobrá.

Studánka kousek od Kubovy Hutě

Jsem v cíli v Kubově Huti. Celá hospoda je naše. Zvládli jsme to. Každý den to bylo přibližně 20 km. A dost i na sněhu ;-). Odpadla jen pětina mužstva (nebo ženstva?). Jsme se sebou spokojeni. A příští rok zase něco přejdeme (nebo přelyžujeme?)!!!

Sem

můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy