Cyklotrek 2008
v chrtí formě
Po loňské úspěšné účasti bylo jasné, že ani letos nesmíme na cyklotreku chybět. Pro připomenutí: jedná se o poznání krajiny (kategorie romantici) a pro některé závod (kategorie chrti). Na startu dostanete mapu se seznamem možných míst návštěvy. Jsou to turisticky a vlastivědně zajímavá místa, která stojí za to navštívit. Každé místo má svou bodovou hodnotu: běžně dostupné 1 bod, hůře dostupné 2, s nutností výstupu bez kol nebo ve vodě atp 3 body, extrém (letos vrcholek Bezdězu) 4 body. Úkolem je dané místo navštívit, pokochat se a na místě nalezenými kleštěmi označit svou závodní kartu. Trasu si plánuje každá dvojice sama, nutné je vrátit se v limitu (jinak se body odečítají) a nasbírat co nejvíce bodů.
Podívejte se na přesné zadání na web pořadatelů. 		   
Protože jsme loni uspěli v romanticích (fotil jsem), ale nebyl jsem si jist správností kategorie (ani jednou jsme se nezastavili na pivu a rohlíky jsem jedl za jízdy) rozhodl jsem letos, že budeme chrti.
 
Na start jsme tedy přijeli včas, odevzdali buchty (dobrovolný příspěvek pro občerstvení všech v cíli), složili kola a hned jak to šlo, začali plánovat trasu. Označili jsme si v mapě místa jejich bodovou hodnotou a přečetli zadání. Hana správně navrhla návštěvu hustě označených míst s tím, že návrat bude po rychlé silnici Česká lípa-Mladá Boleslav s možností odboček, když bude čas.
- 9:00 start, zjišťujeme, že většina jede jako my, a libujeme si, že jsme v popředí

- 9:16 lituji, že nemohu vytáhnout foťák a "cvaknout" cyklisty pod sebou ve stráni, jsme přece chrti

- 9:17 krásný průhled kostelním vstupem, nefotím, jsme přece chrti

- první stanoviště jsou dobrá. Dojíždíme sice, když ti skuteční chrti odjíždí, ale vidíme, odkud vybíhali a kde jsou kleště na označení

-cca 10:30 zkušeně stoupáme s koly až těsně pod vrchol Starého Berštejna (mladému závodníku odpovídám na otázku "Co to je HLOH?", že je to ten keř, jak roste všude), funím a doplňuji glycidy pikaem

- z chrtů se stávají poněkud pomalejší foxteriéři, z kopce už nešlapeme

- po dobytí kóty hradu Čap (víte, že čapový kolík je zařízení na udržování hladiny rybníka?) operativně (přelož: blbě) měníme plán trasy na pohodlnější delší objezd. Ten pak operativně (přelož: blbě) měním na zkratku "touhle cestou nahoru". Cesta se mění na necestu a akce končí nesením kol po prudkých úbočích. Zcela náhodou se ocitáme na žluté značce a jedeme vpravo, abychom se pak na rozcestníku otočili a jedeme vlevo.

- radostně získáváme Husu, terénem to pěkně jede a to tak, že přejíždíme Cimrmanův léčivý pramen, vracíme se tedy zpět (nevím co si o nás mysleli turisté svačící u rozcestníku, když jsme kolem nich třikrát přejeli tam/zpět). Tady dle popisu jsou kleště u břízy.
"Já žádnou břízu nevidím" pravím.
"Támhle je jedna a támhle druhá" ukazuje Hana.
"Já žádnou břízu nevidím" opakuji. Vyrážím jako robot nahoru do stráně a nechám se navigovat Haninými pokřiky. A hele, jsou tady, u břízy. Sice úplně u jiné, to ale nevadí.

- Tisícový kámen je bodem krize. Na místo dojíždíme dobře, azimut ale ukazuje na místo nad skálu. Vybíhám nahoru a opět obíhám, nyní, pro změnu, všechny břízy. Nic. Jdu nad skálu a volám: "Kam ukazuje ten azimut?"
"Sem a když se otočím, tak tam, ručička nereaguje, ten krám nefunguje!" volá hodně hlasitě Hana.
To je blbost, myslím si a volám "Jdi na to místo, odkud se to měří a zkus to ještě jednou".
Hana jde pod cedulku a nasupeně říká "Tam"
"Hano, já tě odsud nevidím, couvni si"
Hana couvá a už nemluví, jen mávne rukou. Obíhám znovu ty samé břízy. Do pátrací zóny přichází Hana a ptá se:
"Kde chodili ti kluci, jak právě odjeli?" "Tady žádní kluci nebyli", odpovídám. Ticho - oboustranné.
Vracíme se dolů a znovu měřím. Třikrát (vzpomněl jsem si konečně, jak elektronická buzola funguje). Když to chceme vzdát, nacházíme zcela nezakryté značkovací kleště u obrovské břízy.

-14:07 krize je zažehnána, doplňujeme vodu ve Lhotě, získáváme další body a radostně přejíždíme odbočku u Holan

- 15:20 lovíme u Mnichovské průrvy. Měřím a nic, leda by se počítala u dubu nalezená (prázdná) peněženka. Po deseti minutách se ukazuje, že Hana i druhý kolega četli údaje z řádku k jiné kontrole,  byla to borovice o 90° severněji

- 15:32 další kontroly vynecháme, včetně blízkého Jestřebí a na státovce dupeme jako chrti, ať ta auta máme z krku.

- 16:10 máme spoustu času! V Oknech si dáváme jedno pivo a jednu toaletu. Zbude nám čas na Housku

- 16:40 Houska je mnohem dál, než ráno, když jsme tudy jeli autem! My to snad nestihneme do termínu 17:00. Zatnul bych zuby, kdyby to šlo, ale to bych nemohl funět. "POZOR!" křičím na paní, která chudák nečekala, že by proti autu mohlo něco jet. Označujeme poslední kontrolu. Ještě, že to do cíle je z kopce.

- 16:56 brzdíme smykem v cíli a odevzdáváme odírkovaný průkaz. STIHLI JSME TO.
Oplach vodou, převlečení do reprezentačních HaHy triček, pivo (nealko), bábovka, vuřty na ohníčku, vyhlášení vítězů. Máme 30 bodů a jsme desátá chrtí smečka. První měli 50. Blahopřejeme. Dostáváme dokonce chrtí medaile!

Děkujeme všem pořadatelům za krásný den, pěkně vybraná místa, prověrku našeho manželského soužití a hlavně za spoustu práce při přípravě, která není vidět, ale bez které by to nešlo.

Pod čarou:
- Večer pak v posteli projíždíme trasu ještě jednou a: "Hynku, kdybychom nevynechali Svatého Prokopa u Dubé, jak byl jen za jeden bod, tak jsme mohli mít SAKRÁLNÍ PRÉMII + 3body".
I bez tří sakrálních bodů se nám spalo moc a moc dobře.
    
Tudy jsme jeli (po kliknutí se otevře interaktivní mapa v novém okně):
    
Zapsal a fotil Hynek korekturu provedla a text doplnila Hana.

Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.

Na hlavní stránku HaHy