Diabetičtí sportovci v dost zasněžené
Přední Labské (podruhé)

Padal sníh, padal sníh a pak, aby byla změna, padal sníh a mezitím lyžovali diabetici, kteří padali do sněhových peřin (já nejčastěji) a občas padali do hypo. Skoro tak přesně to bylo. No ale on by to mohl číst někdo neznalý a mohl by se domnívat, že diasport je skupina masochistů bičujících se hypoglykemiemi. Tak to není, všichni nastupující hypo včas rozeznali nebo změřili a cukry vyrovnali. Konečně přesnou reportáž již podal Bohouš Prchal na stránkách DIA SPORTU, podívejte se tam. Protože on je ten rychlý a obsažný, mohu své podání akce (11.-13.3.) jen rozšířit o pár postřehů s fotkami.

Nebýt minulého pobytu, tak by asi páteční cesta (spíše popojíždění za kamiony) skončila hodně dlouhým hledáním. Před chalupou  ve Volském dole stály sněhové bariery až ke střeše. Tolik sněhu jsem na vlastní oči ještě neviděl. Na místě nás přivítala paní domácí, obrovský německý ovčák a příjemný interiér plný různých naaranžovaných předmětů. Utírat prach bych tam nechtěl.

Večeří nás přivítala Irena od které jsme také díky Johnson&Johnson (snad se nepletu) dostali zásobu proužků na měření glykémie. To budu na takové akce jezdit každý týden a nebudu se zajímat o poslanecké a činovnické aktivity nebo spíše neaktivity...
Druhý den jsme společně s Honzou a Evou překročili Labe a stoupali cestou, kterou naštěstí před námi projel sněžný skútr. Výšku sněhové pokrývky (v tomto případě peřiny) jsme mohli měřit zapadanými chaloupkami, turistickými ukazateli a křížky. Honza nás dovedl přesně na místo, které jsme si naplánovali - na Rovinku.
Vlnící se cesta již byla prošlápnutá, sice ne rolbou, ale lyžaři. Ti pak také naschvál hlavně jezdili proti nám a vyhýbání tak bylo docela časté. Obídek jsme si dali "na stojáka" v lese a před druhou hodinou jsme dorazili do bufetu v Horních Mísečkách. Polévka a káva byla za chvilku v nás. Honza dlouho bojoval s chutí na klobásu a nakonec vyhrál, dal si jí. Nemohl jsem zůstat pozadu a zvolil jsem pět kuřecích křidýlek. Špatné nebyly, ale byly spíše z přerostlého kolibříka než z kuřete.
 Cesta zpět byla mnohem rychlejší. Lyžaři většinou stoupající proti nám museli uhýbat a uskakovat. Jeden to ale nestihl (později jsem se dozvěděl, že přemýšlel o tom, "Co já jsem to vlastně dělal včera v noci po tom osmém rumu?") a tak to skončilo pádem do sněhové duchny.
Večer jsme hráli fotbal, otáčeli se v twisteru, měli kino o Bolívii dozvěděli se od Zuzky jak to je s transplantací Langerhansových ostrůvků.
V neděli nás na protější stráň vyrazilo více. Zdálo se, že výstup bude rychlejší, neboť byl spuštěn vlek, to bych ale na něj nesměl vstoupit já. Vstoupil jsem a dvakrát kvůli mému pádu museli zastavit. Díky mému kabaretnímu vystoupení ztratila obsluha přehled a Bohoušovi se podařilo jet dokonce zdarma. Třetí pokus byl naštěstí úspěšný, dokonce jsem překonal útok velkého psa, který se řítil tažnou stopou dolů, a šťastně dojel na vršek ke zkřehlé čekající diaskupince, která dostávala průběžně zprávy o mých nezdarech. Za odměnu jsem dostal banán.

Plánovaná trasa měla stejný cíl jako včera, ale zvolili jsme náročnější severní okruh. Cestou od Rovinky jsme potkávali lyžníky, kteří cestu vzdali a hlásili neprůchodnost trasy. To ale neznali nás, hrdinné dia-sportovce prošlapávající cesty.
Po měření glykémie (3.8 - ládoval jsem do sebe tatranku), jsem skupinu dohnal a divil se, proč jdeme tak pomalu. Pochopil jsem, až když na mě přišla řada a stal jsem se prorážečem. Jako ledoborec Lenin jsem rozhrnoval sníh, sahající do výše hrudníku. No tak dobře, přeháním, bylo to nad kolena, ale  i tak to byla fuška.
Po přiblížení k Mísečkám se konečně objevila trasa upravená rolbou. Servali jsme stoupací vosky a radostně opět dojeli do bufetu. Takže to vlastně byli bufeťácké výpravy.
Děkujeme všem diasporťákům, hlavně všem organizátorům (nebo spíše organizátorkám?) za krásný víkend!

Chcete-li vidět velké fotky, klikněte na  galerii všech obrázků . Pokud nějaký chcete, napište mi, pošlu Vám jej v plné velikosti.    

Zápis & foto  Hynek, korekturu provedla a text tentokrát nedoplnila Hana

Na hlavní stránku HaHy