Domažlice->Mladá Boleslav

Prolog

Toto je pokračování předchozího vyprávění z cesty opačným směrem. Tentokráte se nás ale u Ivy v Borku Štěnovickém sešlo mnohem více.

19.8. Pátek Radostný přesun 77 KM

Po rozloučení s dědou míjíme zámek v Horšovském Týnu a polní cesta nás vede ke kostelu sv. Barbory (UPOZORNĚNÍ: absolutně nemá cenu tuto bohužel skoro zříceninu navštěvovat), rozhlédli se krajem a vybrali zkratku lesní cestou. Zkratka byla typická, kořeněná s vlhkým bahnem a kluzkou trávou.
Občerstvovací stanice s možností lékařského ošetření byla tentokráte v obci Chotěšov u Mudr. Jitky (spolužačka Hany). S chutí jsme smlsli riziko a popili víno, nakoupili uzeniny, poklábosili a opět hupli na kola.
Přes neplánovanou délku tohoto klábosení jsme v kempu U Harmáčků byli první. Pohromadě jsme ale byli cobydub. Po dvou minutách dojela Lenka s Ivou (dnes nakolovala nejvíce, přes 80 km), pak Zdeněk s Janou.
Zdena se tentokráte vyznamenala bramboračkou s květákovomasovým nákypem. Pro nejistotu předpovědi na sobotu Dušan rozohnil vatru a nemaje kytary, opekli jsme vuřty. Do hajan do stanu šli Iva, Lenka, Jana a Zdeněk, HaHy využili výhod ložnice. V noci Ivu ohrožoval nějaký predátor, ale rána se dožila, asi i proto, že ohrožování bylo jen zvukové.

Zámek Horšovský Týn

20.8. Sobota ZámkyHradyArboreta 80 KM

Po bohaté snídani jsme Zdeňkovi potřásli horní končetinou a Dušan s Ivou nás okolo Přeštic dovedli do Příchovic (na tomto webu mě velice překvapily fotografie z povodní, zvláště pak letecká hradu Švihov, dle které je jasné, že v roce 2002 bychom jeli vodou.). Bázlivě jsme nakukovali přes dveře do zámku. Všiml si nás dobrovolný průvodce (vstupné bylo dobrovolné) a tak jsme neplánovaně navštívili tento zámek s výstavou obrazů. Dost bylo znát, že předchozí socialističtí majitelé byli vojáci.
Cesta nás dovedla na zříceninu hradu Skála. Odtud se bikeři (Dušan a Zdeněk) dali po turistické červené zbytek pak převážně asfaltkou do vodního hradu Švihov. Zde se dohadujeme, kterou ze dvou prohlídkových tras vybereme. Protože nás to vysiluje, nejdříve navštěvujeme restauraci. Pozorujeme procházející svatby a iontujeme tak dlouho, že se Janině smutku dohadujeme na tom, že prohlídku necháme na některý z příštích roků.
Dalším cílem jsou Chudenice s arboretem Americká zahrada. Harmáčci s Hy ještě pravítkovou alejí stoupají ke hřbitovu navštívit hroby předků a posléze rozhlednu Bolfánek. Scházíme se v loubí zámku Lázeň, kde zvyšujeme obrat požíváním kávy a dortů(u).
Houpavou (doopravdy malebnou) krajinou se vracíme na základnu. Před námi vidím nějakou vesnickou cyklistku, ale co to má na hlavě za helmu, to se musím podívat. Až když jsem u ní, tak zjišťuji, že je to bohatá mašle ve vlasech. Po našem předjetí ale zrychluje a předjíždí ona nás. Bláznivý závod naštěstí ukončuje odbočením vlevo a tak nejsme s Dušanem a Zdeňkem zahanbeni. Dušan pak podává vysvětlení, že se asi jedná o CYKLORADKU (měla značku na zádi kola), která píše do novin o cyklovýletech (prohlédněte si ji, má velké přednosti). Také má svůj web. Aby byla paleta turistických cílů plná, navštívili jsem ještě kostel v Přešticích (Zdeněk tu sjel schody) a židovský hřbitov u Dolní Lukavice.
V Borku Štěnovickém se od Zdeny Harmáčkové dozvídáme, že si dnes sousedky vyprávěly o tom, že tu ráno běhal nahý muž a dokonce vybíhal od Harmáčků. Já ale fakt měl trenýrky i tričko.

	Příchovice	Skála
	Švihov, cesta ke hřbitovu	zámek Lázeň
Dušan průvodcem v Americké zahradě	Přeštice	Dolní Lukavice

21.8. Neděle Hubník 12 KM (pěsky)

Po ranním čtenářském klubu následovala beseda při dešti. Je skutečně pestrá: tibetská houba, ministr kultury, Orlíci a Jeleni... Kola necháváme ustájena v kůlně a v pláštěnkách se vydáváme na Radyni. Míjíme kapli svatého Vojtěcha - podle pověsti se zde zastavil sv.Vojtěch při návratu z Říma do Čech a v kleče vymodlil déšť (v kameni, na němž klečel, zůstaly důlky od jeho kolen). Tuhle neděli ale mohl vynechat.
Víceméně zběžnými pohledy mimo cestu nacházíme spousty hub. Že by se zasloužil Vojtěch? Lenka schovává hubní úlovek riskantně v pláštěnce u cesty, kterou se budeme vracet. Hana zase nachází křemeňáky při sezení při úplně jiné činnosti, než je hledání hub. Místo si pamatuje.
Na hradu Radyně již neprší, ale výhled je jen do blízkého okolí, ani pivo není nejlepší. Cestou zpět na místě křemeňáků nenacházíme houby, ale dva důchodce, kteří se tváří podezřele nenápadně. Pláštěnka je ale na místě a v okolí ještě tuny hub. Úroda, kterou Zdena Harmáčková nepamatuje.
Večer nás opouští Lenka s JaZd.

22.8. Pondělí Plzeň 20 KM (odhad)

Ráno pro změnu prší. Opláštěnkováváme se a vycházíme pěšmo. Po 600 metrech chvilku přestává pršet. Hana navrhuje obrátit se a jet na bicyklech. Schváleno. Kupodivu po nasednutí nezačíná opět pršet. V západočeské metropoli se oddáváme nákupnímu šílenství. Kupuji si brašničku na řidítka, Hana zase využívá mé nepozornosti při pojídání žitovky s husí paštikou a ve vietnamské tržnici nakupuje kalhoty (nechápu proč, ty Dušanovy baskeťácké trenky jí tak slušely!).
Následují kulturní orgie. Navštěvujeme (i s koly) Trnkovu galerii, druhou největší evropskou židovskou synagogu s fotografickou výstavou Včera byla válka. Na závěr pak Pivovarské muzeum i s ochutnávku místního "kvasničáku". Po ohřátí čínskými polévkami v čínském bufetu s Číňanem se vracíme k osiřelé Ivě. Večer pak matky vzpomínají, jak rády braly své děti na filmy a divadelní představení (Š+H), na které by samy jít nemohly.

foto Dušan,
manekýny znáte

Pivovarské Muzeum

23.8. Úterý "Domů, do Prahy, do..." 134 KM

Iva nám mává a my jedeme do cykloprodejny. Včera jsem na Hanině plášti nalezl "trhu" 6

cm dlouhou a skrytou pod ráfkem. V Rokycanech zastavujeme policii (my je, ne oni nás) a po jejich výslechu bez donucovacích prostředků nám prozrazují, kde je cykloprodejna (před 40 metry jsme jeli kolem). Ochotný prodavač nejen prodává, ale i zdarma mění.
Opět se několikrát střetáváme s trasou číslo tři, u obce Dobřív (hamr má zavřeno) tato trasa soutěží v množství vody s vedle tekoucím potokem Klabavou. Prohrává díky kořenům na sušších místech. Očekáváme osvobození na žluté zkratce k autobusové zastávce, tato zkratka ale končí na zbořeném můstku (asi následek povodní). Hana se po šikmé vlhké ploše můstku vydává dál, aby zjistila, že na jeho konci je potok bez brodu - jsme průkopníky slepých uliček. Cestou zpět naši pozornost rozptylují houby viditelné i ze sedla kola, některé svou velikostí soutěží i s helmou.
V Komárově se setkáváme s nezvyklým jevem - sluncem. Využíváme toho k obědu a roztáčíme to v salátech. Nakrmeni, hledáme hospodu ze zahrádkou, abychom doplnili ionty a tekutiny. Je to divné, ale nejsme v turisticky atraktivní oblasti, takže se zde hospody se zahrádkou snad ani nevyskytují. Nakonec jednu trochu skrytou za rohem nalézáme. Je zde i několik cyklistů a pár na dvojkole. Dáváme se s nimi do řeči, já se ptám na způsob jízdy na dvojkole a až když odcházíme, upozorňuje mě Hynek, že pán byl nevidomý. Vůbec mě to nenapadlo!!!! Po kávě u Karlštejna provádím technicko orientační pokus ve Zbraslavi. Zjišťuji, že když třikrát zahneme doprava, dostaneme se zpět na start. Zvláštní. Snažila jsem se Hynka upozornit, že řeku na kopci nenajdeme a že silnice, kterou zvolil je souběžná s tou, kterou už jsme jeli.
Na pokraji hlavního města jsme v Břežanském údolí poznali, jak tepna města koluje životem aut. To už jsme ale byli kousek od Lenky. Ta nás přivítala vínem a slovy, že voda neteče. Naštěstí netekla jen v umývadle a tak jsme se mohli sprchovat až do úplného vyčerpání (kdybychom chtěli). Halušky (bryndzové) byly chutnou tečkou za dlouhou trasou. Ne vlastně byla ještě jedna tečka. Pěkně jsme si s Lenkou pohrabali v odpadkovém koši. Nechte si vyprávět proč.

Vorlová+
Vorel

Lenčin švédský stůl

24+25.8. St+Čt "Domů, do Boleslavi, do Svijan" 67+113 KM

Ač jsme byli dva, Lenka připravila snídani pro 10 osob a tak jsme použili snídani ještě v poledne k obědu. Před tím jsme ještě dle Lenčina plánu navštívili výstavy včetně výstavy Pavly v knihovně v Opatově.
Tajným sledováním konference HaHy na Pandoře jsme vyzvěděli, že na čtvrtek se chystá setkání u známého pivovaru. Trasou MB -> Jičín (muzeum ještě musíme navštívit celé, při návštěvě se hraje hra, tentokráte to byla jen foto expozice), Zebín (musíme ještě navštívit za lepšího rozhledového počasí, skutečně nechápu, proč jsme tam lezli), Turnov, Svijany. Tam jste nás přivítali vy, naši cyklokamarádi.

A TADY naleznete všechny obrázky.

Zapsal a fotil Hynek, korekturu provedla a text doplnila Hana

Sem m

můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.

Na hlavní stránku HaHy