|
|
 |
Předvánoční procházka Prahou s Karlem Táchou13.12.2025 |
 |
| Autor textu | Foto / video | Ostatní |
 HynekKorektura Hana |
 Více
foto
HynekIlona |
 Interaktivní
mapa |
|
K adventu
nám patří již mnoho let předvánoční procházka Prahou. Dříve s Jardou
Jelínkem, v posledních letech s Karlem Táchou (a jeho podpůrným týmem),
který převzal vůdcovskou a průvodcovskou štafetu. |
| Začátek byl na nádraží Podbaba v 10:00. První zastávka byla u 165m dlouhé zahradní železnice před Stanicí techniků DDM. Vedle ale stojí mnohem větší stavba, hotel Internacional dříve Družba, pak Internacional, pak Holiday Inn, Crowne Plaza, nyní zase Internacional. Od roku je 2000 je jedna z nejtypičtějších staveb socialistického realismu zapsána na seznamu kulturních památek. |
 |
 |
 |
| Vyběhli jsme schody (na zahřátí) a byli jsme na Julisce. Zde Karel zavzpomínal na své návstěvy a také nás nechal zasoutěžit ve fotbalových znalostech. V soutěži vyhrála, jak jinak, největší fotbalová odbornice Alena 8. Prohlédli jsme si pomník Josefa Masopusta z května 2012, v roce 50. výročí mistrovství světa v Chile, kde ve finále dal jediný gól Československa. Pomník lemuje kruhový chodník slávy fotbalistů Dukly s otisky chodidel a jedním otiskem ruky Ivo Viktora. |
 Stylová cena: Ota Pavel - kniha Cena vítězství (Karel ulovil v knihobudce) |
 Josef Masopust (ten uprostřed) |
Poté nás Karel provedl jednou ze šesti kolonií moderního umění, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Osada Baba je jako jediná z šesti takto vzniklých kolonií složena pouze z individuálních domů postavených na míru investorovi. V roce 1932 koupil Svaz československého díla tříhektarový pozemek mezi Fišerkou a zříceninou Baba, který byl v otevřeném prostoru a měl výhled na Prahu. Projektantem urbanistického plánu osady byl Pavel Janák. |
 |
 |
Největší na Prahu rozhledy byly od zříceniny viničného lisu ze 17. století z ostrohu Baby. |
 |
 |
 |
 |
Další naše kroky vedly ke kostelu svatého Matěje (1770), kde jsme dostali volno k individuální prohlídce hrobů, tedy hrobů vzácných osobností. Já našel hroby Rašína, Bartošky a zaujal mne hrob Josefa Jíry, průkopníka archeologie. |
 Alois Rašín, 1. ministr financí ČSR |
 Zde leží Jiří Bartoška |
 Archeolog Josef Jíra |
 U kostela Karel pohovořil
o historii Matějské pouti,
která počala roku 1595, kdy papež Klement VIII vyhlásil na žádost pražského
probošta plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od té doby se
rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K proslulosti přispělo to,
že se jednalo o první jarní pouť v Praze. Poutní křížová cesta počínala
poblíž současné stanice Hradčanská a měla 12 zatavení. Do současné doby se
dochovala jen jedna kaplička, sv. Jana Nepomuckého, v pozměněné
podobě.Trasa se postupně posouvala do nižších částí cesty, měnil se i její charakter v podobu pouťové atrakce. Od roku 1926 se posunula na volné prostranství při nově budovaném Vítězném náměstí. V době první republiky se poutě účastnilo až čtvrt milionu lidí. V roce 1960 se konala na Letné, pak v Modřanech a na Břevnově. Od roku 1964 se koná, jak jsme říkali, v "Juldě-Fuldě". Zastávku v Hendlově dvoře a u funkcionalistické Mölzerově vile (wiki) jsem už obrazově nezachytil. Naše předvánoční putování končilo v restauraci u zámku Jenerálka, což byl půvdoně hospodářský dvůr, na počátku století neobarokně přestavěn, čímž získal podobu zámku. Potupně zde sídlil rakouský generální štáb (odtud název), vysloužilí legionáři, děti, kterým nacisté zabili rodiče, národní podnik Tesla, baptistická církev, nyní patří realitní kanceláři. |
Tento text nevznikl z mé hlavy, tam se toho moc neudrží, ale na
základě papírových podkladů, které mi Karel věnoval. Z nich jsem se i
dozvěděl, o co jsme přišli ukončením v hospodě. Mohli jsme ještě vidět:
Že jsem neviděl ty pražské buližníky mě hodně mrzi. Tak příště Karle? Díky za procházku. |