Cesta Orlích Hnízd
Szlak Orlich Gniazd

15.7.-20.7. 2025

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana	Více foto Hynek	Interaktivní mapa

Na CESTU ORLÍCH HNÍZD nás přivedl časopis cykloturistika. Je to oficiální polská trasa s variantami pro pěší a cyklisty. Naplánovali jsme ji v roce 2024 a opět Polskem jeli ve dvou partách v různých termínech. "Průkopníci" vyjeli 21.6., fotky z jejich cesty najdete na Kalimerových stránkách Filabel. Naše skupina ve složení Eva, Hana, Hanka a Hynek vyrazila v červenci. Trasu jsme absolvovali v opačném směru, než je ten oficiální, tedy z Krakova, kterému jsme dali den navíc.

Dva dny před odjezdem urguji odpověď na dotaz, kam si v jednom ubytování, zajištěném přes AIRBNB, dáme kola. Po SMS urgenci mi přichází prosba, abych rezervaci stornoval, prý mají poruchu. Nastupuje trochu stress, ale nakonec se daří rezervaci v témže místě, sice dráž, zajistit. Ufff. To ještě nevím, co nás čeká...

15.7.úterý

S Evou jedeme autem z MB do Kolína a parkujeme u nádraží. Hanka nám dává zprávu, že ve vlaku nejsou věšáky na kola. Kola tedy dle pokynů průvodčí narveme do kupé, Hančino kolo trůní na

sedačce. Změna přichází v Bohumíně, kde kola vypreparujeme ven, přistavují nám nový vagón s háky a ve zmatku je nandaváme. Cesta do do Krakova je už klidná.

V ubytování ale není povlečení, deka a ručník pro 4.osobu, stěžujeme si. Dozvídáme se v telefonickém hovořu, že: "Zítra to vyřešíme". Po další stížnosti smskou dostáváme nejen potřebné věci pro čtvrtou osobu, ale i lahev vína jako omluvu.

Přecházíme umělecký most pro pěší a cyklisty, míjíme "českou" hospodu, procházíme židovskou čtvrtí a po dlouhém vybírání si dáváme si zapékanky. Večer ještě při kapkách deště přesouváme kola pod balkon a přikrýváme je pláštěnkou Evy a krabicemi od popelnic.

16.7. Středa

Středa

je pěší den věnovaný Krakovu. Nejdříve navštěvujeme Muzeum knížat Czartoryských kvůli dámě s hranostajem, ale ukazuje se, že je mnohem větší než jsme si mysleli. Nejsou to jen obrazy, ale také sochy, mince, různé drobnosti a třeba i mumie.

Pak přecházíme na náměstí = Rynek. Během cesty nenacházíme žádné pro nás vhodné místo, kde bychom si mohli nakoupit něco k obědu. Projdeme si na rynku tržnici, kde je spousta nepotřebných předmětů a přesouváme se k hradu Wawel.

Se sluchátky v uších (mají je tu českým překladem) projdeme hlavní kostel s věží, pak se jdeme ještě podívat na draka, co dští oheň pod hradem u řeky. Je obložen dětmi.

Následují ještě návštěvy dvou kostelů, pivo v synagoze (plzeň, kozel, pšeničné) se zapékankou a na závěr nákup v LIDLu.

Výhled z věže na Wawelu

Divadlo

Floreiánská brána - Barkabán

Muzeum knížat Czartoryských

Tržnice na Rynku zvenčí

a zevnitř

Wawel

Hospoda v synagoze

17.7. Čtvrtek

Prší v noci, prší ráno, prší skoro celý den. Tak se tedy opláštěnkováváme. Dost dlouho jedeme městem (zdržuji nákupem rohlíků na pokladně, kde je i místní sportka), pak hrajeme na kufry, Hana 2x přejíždí správnou odbočku, pak projedeme mezi bagry, co budují cestu... Déšť trochu polevuje, když nakupujeme v Žabce a obědváme na úzkém bezdešťovém proužku před obchodem.

Když dojíždíme pod náš první hrad, polsky Zamek Tenczyn, déšť zesiluje a my jej pozorujeme z autobusové zastávky. Dlouho. Po poradě (byl jsem srabácky proti) skrýváme kola v lese pěšky jdeme po cyklotrase, kterou bych nechtěl ani sjíždět. Hrad obhlédneme jen zvenčí. Na kolo nasedám už v lese a ... není to dobře. Sklouznu se na kořenu a dávám si do ... nosu, tedy stehna. Z kopce ale jde jet.

Pak nastává světlý okamžik cesty, v obci Krzeszowice si dáváme v pizzerii teplou polévku. Přestává pršet a tak se zastavujeme v karmelitánském klášteru v Czernej.

V cíli dnešní etapy, v hotelu Apartamenty Centgrum v obci Olkusz nejde uložit kola, ale je zajištěno uložení (10 Zlotých/kolo/noc) v nefunkčním bazaru naproti.

Z pokoje děláme sušárnu a zároveň hernu. Hrajeme otázkovou hru s kartičkami (dárek od Aničky R.), co s sebou vzala Hanka. Je nám hezky sucho.

Zastávka pod mostem, tam neprší, pohled na Krakov

Žabkový obchod, náš oběd

Hrad Tenczyn

Karmelitánský klášter v Czernej

18.7. Pátek

Pátek byl nejhradovatější den s pouštním a kostelním bonusem a k tomu nám počasí přálo. Nejdříve jsme projeli trhem v Olkusz a brzo přišel první hrad, Rabsztyn. Tato zřícenina je HODNĚ renovovaná, dost betonu a cementu, tedy jiný styl než u nás v ČR.

Dalším cílem byla vyhlídka na městem Klucze, vyhlídka na poušť Błędów, kde při druhé světové válce cvičili Afrika Korps. Podle wiki v oblasti pokračují vojenská cvičení, včetně výsadkové útočné operace zahrnující americké, kanadské a polské síly (v roce 2014). Vojenské akce jsme neviděli.

Cesta pokračovala borovicovými lesy podobnými jako jsou u Bezdězu, podél pískového lomu, borůvkových plantáží, až nás dovedla k hradu Bydlin, který nebyl tak atraktivní. Ale byly tam lavičky a tak jsme se naobědvali. A pozorovali mravence.

Hrad Pilcza v Smoleniu byl mnohem atraktivnějším hradem s kruhovým výhledem. Jen tam nebyl stánek s občerstvením. Naopak velké množství stánků bylo u rozsáhlého hradu Ogrodzieniec.

Zdálky jsme zahlédli (někteří) Okiennik Velky a čekal nás poslední hrad, Bąkowiec. Ten ale stál vlastně v kempu a již byl nepřístupný. Po hodně kamenitém sjezdu jsme pokračovali po stavbě silnice až do ubytování Skalny Widok. To vypadalo sympaticky, protože součástí hotýlku byla pizzerie Toskana. Ale čekat hodinu a půl, než ti přinesou jídlo...

Rabsztyn

Vitráž v kostele v Jaroszowiec

Výhled na poušť Bledow

Bydlin

Výhled z hradu Pilcza w Smoleniu

Hrad Pilcza w Smoleniu

Ogrodzieniec

Ogrodzieniec

Bąkowiec

19.7 Sobota

Ráno je budíček v 6:45 a už v 8 bereme kola z garáže a omýváme je od prachu (a bahna) cest. Hlavním sobotním cílem je totiž poutní kostel v Čenstochové a tak žádné ranní zdržovačky. Z dálky obdivujeme první dva výstavné hrady v Bobolicach a Mirow, které jsou kousek od sebe.

Pro mne, který jsem nikdy nenavštívil polský sobotní trh, je velkým zážitkem procházka trhu v obci Žiarky. Nejen trička, obleky, boty, domácí potřeby, ovoce, zelenina, pochutiny, krmivo, nástroje, ale i elektrokola a NÁBYTEK jsou v nabídce. I Hana podléhá a kupuje si čtyři rajčata. Překvapením pak bylo shromáždění na kraji lesa. Jednalo se poutníky, kteří byli vybaveni i mobilním (na zádech nosičů) ozvučením. Zdravíme se úsměvy. Krátce navštívíme "Ruiny murowanej strażnicy obronnej z XIV w." a postojíme u Poustevny Ducha Svatého.

V 10:45 stojíme u restaurace Dworek, kterou nám naši červnoví předjezdci doporučili. Je ale ZAVŘENO. Když už chceme odjet, upozorňuje nás Hanka na ruiny hradu Ostrężnik. Prohlížíme si

spíše jeskyně na úpatí skály, z hradu zbylo jen pár kamenů. Je 11 hodin, číšník připravuje stoly a tak se stáváme prvními hosty restaurace. Pivo "Žatecký" následuje perfektně udělaný pstruh. Stálo to za to. I když to stálo trochu více.

Následuje PEKLO, tedy Pieklo o kterém WIKI píše: Pustynia Siedlecka je unikátní, 25hektarová oblast na Krakowsko-Częstochowské jurské vrchovině, dříve pískovna, dnes malebná krajina s borovým lesem a vodní nádrží "Oaza". Místo je známé pro běhy po poušti a legendy spojené s Panem Twardowskim, který zaprodal duši ďáblu.

Posledním hradem stezky je hrad v Olsztynie

. Je největším svým rozsahem i počtem občerstvoven, upomínkoven. Takové podhradí Karlštejnu.

Písčitou cestou a pak po asfaltu dojíždíme na průmyslové předměstí Čenstochové, nakupujeme. Při nudění a hlídání kol otvírám na bookingu dnešní ubytování. ŽÁDNÉ TAM NENÍ!!! V emailu, který na dovolené neotvírám se dozvídám, že prý mají havárii. Nervózně hledáme náhradu. Hana na AIR BNB rezervuje, ale ubytovatelka odpovídá v průměru AŽ ZA JEDEN DEN.
Domlouváme se tedy, že nejdříve se pojedeme podívat do Jasnej Góry kde Kaple Matky Boží Čenstochovské je jedním z nejdůležitějších mariánských poutních míst v Polsku, proslulé zázračným obrazem.

Při hlídání kol se mi daří najít jiiné ubytování, bohužel 7 km zpět cestou, co už jsme jeli. Ubytování Geris je dobré, je to velká (čistá klidná) ubytovna s velkou kuchyní a jídelnou. A navíc úschovou kol. Dobře to dopadlo.
Pozn. Boooking změnu ceny ubytování částečně nahradil, potřebný doklad o ubytování jsem měl.

hrad v Bobolicach

Mirow

Tržnice Žiarky

bílé Hortenzie vedou

ke Kapli Matky Boží Čenstochovské

30.7. Neděle

Stezka orlích hnízd je dojeta. Teď už jen dojet na nádraží, asi 50km. To jsme zvolili, aby cesta byla bez přestupů.

Loučíme se s milým recepčním a do třetice jedeme průmyslovou částí Čenstchové. Cestou je možné i koupání v jezeře Paraskije na řece Warta, do kvůli času nepovoluji. Zastávku na Holbu povoluji. Byla ale jen v lahvích, takže vítězí Taskie. Krátce se ještě zastavujeme na bohoslužbě v kostele svatých apoštolů Petra a Pavla v Myskowě. Dojíždíme DVĚ hodiny před příjezdem vlaku. Obědváme v nádražní restauraci kuřecí rolády, jsou dobré a porce stačí pro dvě ženy. Cestu završujeme dvěma zastávkami na zmrzlinu.

Na cihelných parketách to drncalo.

Cvičiště pruhařů

Paraskije jezero na řece Warta

Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla v Myskowě

Vlak přijel dokonce DŘIVE, měl místo pro kola, jen jsme museli vyhodit několik lidí sedících na místě pod věšáky na kola. Protestovali, ale vytlačili jsme je. Do Kolína a Prahy jsme dojeli skoro na čas, ne s šestihodinovým zpožděním jako chudáci naši předjezdci.

KONEC

Na hlavní stránku HaHy