|
|
 |
ODPRDOS
30.4.-4.5. 2025 |
 |
| Autor textu | Foto / video | Ostatní |
 Ivakomentář Hynek Korektura Hana |
 Více
foto
Hynek,
Iva 30.4.,
Iva 1.5.,
2.5.,
3.5.,
4.5. A8, Kalimero, Pepa |
 Interaktivní
mapa |
Středa 30.4.2025Tak jsme se konečně dočkali jara a následně i našeho tradičního cyklo-doprovodu podél vybraných řek. Pro letošní OdPrDoS jsou jako vhodné vytypovány dva toky západočeské - Střela a Úslava. Ke kolektivnímu startu, určenému před klášter premonstrátů v obci Klášter u Teplé se vydáváme v několika partách neb nejvýhodnější vlakový spoj nás všechny najednou z Prahy nepojme. Lídr celé akce, hlavní trasér a
zajišťovatel ubytování v jedné osobě je tentokrát Hynek, podporován a
kontrolován svou pravou rukou Hanou. Pražský rychlík nás vyhodí v Plané u Mariánských Lázní. Dál kvůlí traťové výluce nejede a je nahrazen busovou náhradní dopravou. To my ale už máme naštudovanou trasu kolmo do již zmíněného Kláštera u Teplé. Cesta vede silnící, lesem, houpačkovitě nahoru dolů. Přes Michalovy Hory a kolem přírodní památky Čiperka nacházející se v údolí Kosího potoka v CHKO Slavkovský les. Jde o docela chutný pramen minerální vody, jejíž složení je charakterizováno jako vápenato-hořečnatě železnatá, slabě mineralizovaná studená kyselka s obsahem oxidu uhličitého. A tak čepujeme, koštujeme... Kláštěrní areál nás pak ohromí svou rozlehlostí a majestátností, kde na sebe svou pozornost strhává monumentální románsko-gotická stavba Kostela Zvěstování Páně z let 1193 – 1232, jedna z nejstarších neobvykle zachovaných památek na našem území. Kostel se vypíná do nebes a projíždějící cyklista si zde připadá poněkud nepatřičně až rušivě. V severní kapli klášterního kostela jsou uloženy ostatky blahoslaveného Hroznaty, velmože, co klášter premonstrátů roku 1193 založil. Na přelomu 17. a 18. století byl klášter barokyzován pod vedením stavitele a architekta Kryštofa Dientzenhofera. Období rozkvětu zažil klášter na přelomu 19. a 20. století, kdy byla vybudována nová knihovna a muzeum spolu s parkem. Zlé časy přišly za nacistické okupace a po válce v 50 letech, kdy byl klášter uzavřen a sloužil 28 let jako kasárna Československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. Teprve v roce 1990 byl klášter navrácen řádu premonstrátů. Od té doby Klášter Teplá prošel řadou úspěšných rekonstrukcí a v roce 2008 byl prohlášen národní kulturní památkou. V neposlední řadě zaujme i křížová cesta, nově osazena v parku u kláštera na jaře 2017. Čtrnáct soch, které připomínají příběh smrti Ježíše Krista, vytvořil sochař Václav Gatarik - práce mu trvala více než dva roky. Plastiky jednotlivých zastavení jsou působivě umístěny na vrcholku válcovitých podstavců a výstižně tak vyjadřují dramatické a emotivní scény. |
 |
 |
 |
| Netrvá dlouho a dojíždíme letos k prvému pramenu. Je to pramen řeky Střely, vyvěrající za vesničkou Prachomety. A je to právě Střela, kterou budeme odteď doprovázet až k jejímu soutoku s Berounkou. Tož míříme přes Toužim, Lažany a Štědrou do cílových Žlutic. |
 |
Tachometry ukazují ujetých cca 65 km a
převýšení 902 metrů, když ukládáme své bicykly k odpočinku do garáže a své
tělesné schránky ubytujeme v penzionu Nad hradbami. Nehledě na soutěžní
otázky pečlivě připravené od organizátorů se po večeři děvčata z HAHY
promění v ženy čarovné. To proto, že uhodila noc Filipojakubská. Příležitost
aspoň jednou v roce se plnokrevně projevit a být samy sebou... |
 K nám tečou řeky z Čech hlava nehlava, ať je to Střela nebo Úslava. To vám řeknou všichni labští vodníci, až k nám do Lovo přijedou naši Hahýci. (autor Míša) |
Čtvrtek 1.5.2025Po žlutické snídani v salónku penzionu či na pokoji individuálně připravené startujeme druhou etapu. Etapu prvomájovou a to nesmí chybět krátký a výstižný proslov od lídra Hynka. Po něm se rozjíždíme směr panství Chyše, jehož historie sahá již k roku 1158. Původně gotický hrad a později přestavěný renesanční a barokní zámek svou podobu naposledy změnil v
polovině 19. století do stylu anglické gotiky. Zámek je spjat s mimořádnými
osobnostmi, jakým byl velmož Burian s Gubštejna, malíř Petr Brandl či
spisovatel a dramatik Karel Čapek. Součástí zámeckého areálu je taktéž
panský pivovar, který byl vystavěn v letech 1839 – 1841. V době našeho
příjezdu je však zámek Chyše z důvodu natáčení České televize pro veřejnost
uzavřen, takže nemůžeme ani do zámeckého parku. No, trochu smůlička, ale
nevadí.Pokračujeme do Rabštejna nad Střelou, kde si chyšskou uzávěrku vynahradíme. Je na co se dívat, je co obdivovat. Třeba zříceninu hradu Sychrov a na protilehkém hřebeni zříceninu Rabštejn nad Střelou. Někteří pokládají hrad Sychrov za samostatné sídlo, jiní za předsunuté opevnění rabštejnského hradu, vystavěného za vlády našeho Karla IV. Od roku 1609 stojí v hradním areálu klášter servitů, jehož součástí je od roku 1767 i kostel Panny Marie Sedmibolestné. Hned vedle možno spatřit zámek Rabštejn nad Střelou, postavený v roce 1705 v barokním slohu Františkem Karlem z Pöttingu jako náhradní sídlo v té době sešlého hradu. Toho času je zámek opravován a stává se přístupným i pro veřejnost. |
 |
 |
| Nezapomeneme ani na prvomájovou líbačku - pod pečlivě vybraným, svěže rozkvetlým stromem všechna přítomná děvčata HAHY oblíbána všemi přítomnými hochy HAHY jsou a tak vydrží minimálně po celý rok čerstvá a fit! |
 Projíždíme  divukrásným Přírodním parkem Horní Střela, chráněným územím o
rozloze 100 km2, založeném v roce 1978. Hluboké údolí řeky Střely s lesními
porosty na strmých skalnatých svazích si ochranu určitě zaslouží. Tok Střely
je zde silně meandrovitý a vytváří hluboký kaňon. Původní listnaté dřeviny
jsou tady stále zachovány. Jakkoliv je kaňon Střely úchvatný, tak je i pro
cyklistu náročný. Po nedávných deštích se prodíráme úseky hlubokých louží,
mnohde bicykly tlačíme a strkáme do příkrých svahů. |
 |
 |
Další zastávkou na naší trase, kde i poobědváme, je Manětín. Zdejší zámek bývá označován jako perla baroka západních Čech. Vznikl přestavbou původní tvrze v 16. století. Dnešní ráz zámku v roce 1712 vtiskli Lažanští z Bukové. Autorem návrhu byl G. B. Santiniho. Kolem se rozkládá park, který navazuje na barokní zahradu.  Hynek: Zde si dovolím vyprávění Ivy přerušit, stejně jako hovězí dobytek přerušil naši cestu. Jana (inženýrka z vysoké školy zemědělské) říkala, že ta cesta asi vede do statku! Ale naštěstí to šlo krátce objet.  Nevynecháme ani město Plasy, které vzniklo okolo stejnojmenného cisterciáckého kláštera, založeného knížetem Vladislavem II. v roce 1144. Dnešní podobu areál získal při barokní přestavbě dle plánů J. B. Santiniho, klášterní prelaturu neboli zámek Plasy později Metternichové upravili jako rodinné sídlo. Rakouský kancléř coby nejznámější člen rodiny je pohřben v hrobce v kostele sv. Václava. |
 |
 |
 |
Po 72 kilometrech a převýšení 910 metrů končíme v tábořišti Kobylka za městysem Liblín v malebném údolí řeky Berounky, nedaleko jejího soutoku se Střelou. Příjemné ubytování je situováno ve vybavených pokojích penzionu. "Je to tady jak na dovolené v Chorvatsku", praví Jožo a ostatní spokojeně přikyvují.  Od pramene do soutoku valíme to bok po boku. Od soutoku ke prameni jedem stále, změna není, Leda by po cestě někdo píchnul, to by si peloton rád oddýchnul. (autor Jožo) |
 |
Pátek 2.5.2025I skončil doprovod Střely a tak hledati řeku Úslavu ráčíme. Tož "Na Plzeň, Vávro, na Plzeň!". Někomu se na mysl tato známá hláška vynoří z povídky "Výlet z Lomcovákem" od Grossmanna a Šimka, jiní přemýšlejí, zda to není z hlubší české klasiky. Tak či onak, plánujeme se dostat kolmo k soutoku Úslavy s Berounkou v katastru západočeské metropole z Liblína přes obec Kozojedy, Chotiná, Dolany, Chrást. V blízkosti Přírodního parku Berounka, kterým i projíždíme. Do Plzně finišujem po nové cyklostezce zřízené na bývalé železniční trati. Soutok dvou plzeňských řek Berounky a Úslavy nalezneme v severní části Plzně zvané Doubravka. Berounku, vznikající soutokem Mže a Radbuzy v sousedství Plzeňského prazdroje (zhruba kilometr od centra města Plzeň), jsme celou na kolech doprovodili v roce 2009. A Radbuzu v rámci Plzeňského dvojáku v roce 2014 (spolu s řekou Úhlavou). |
 Jitrnicovník s Míšou |
 |
Soutok Úslavy s Berounkou se nachází v
blízkosti starobylého plzeňského kostelíka sv. Jiří. Jedná se o místo s
osídlením sahajícím až do 13. století před naším letopočtem. Úslava je z
plzeňských řek nejméně vodnatá, přesto při povodních umí ukázat svou sílu.
Na soutoku nás Hynek oblaží básní vážící se k tématu. A současně zadává
účastníkům doprovodného úslavského peletonu úkol vymyslet do příštího rána
další básně vyzdvihující aktuální řeky, případně soudržnost party HAHY. Úslavo, řeko mnoha jmen, tok tvůj budu provázet s houfem krásných žen. A s muži silných v ramenou pak ochutnám tvou vodu pramennou. (autor Hynek) Po 41 ujetých km se většina z nás ubytuje v hostelu v Plzni Lobzích. Zbytek pěti cyklistů jede nocovat do zahradní chatky Vaškovy plzeňské sestry Zdeňky. Téměř všichni se však setkáváme v areálu slavného plzeňského pivovaru Prazdroj, kde máme na půl pátou odpolední objednanou prohlídku. Máme štěstí na komunikativní průvodkyni Petru, od které se dovídáme nejrůznější fakta a zajímavosti o historii i současné činnosti tohoto světoznámého podniku. |
 |
 |
 Jelikož náš příjezd do Plzně se trefil do
oslav 80. výročí ukončení druhé světové války, do tzv. "Slavností svobody",
konaných v Plzni už pošestatřicáté, zažíváme i my neobvykle silnou
atmosféru. Jihozápadní Čechy spolu s Plzní byly osvobozeny od nacistického
Německa 3. americkou armádou generála George Pattona. A tak tuto neobyčejnou
slavnost umocňují všudypřítomné americké vlajky, dobové uniformy i
historická vozidla. Plzeňské "Slavnosti svobody" patří k největším oslavám
osvobození v Evropě. Máme možnost vidět ukázky ze života vojáků v
historických vojenských kempech, vozidla těžké i lehké obrněné techniky,
dobové módní přehlídky... Na vícero pódiích se hraje, zpívá i tančí.Neuvěřutelné množství lidu si připomíná nejen konec války, ale i radost z obnovení oslav po sametové revoluci. Plzeň je v těchto májových dnech svátkem svobody jako takové a místem setkávání všech generací. (Americká fota A8) |
 |
 |
 |
 |
Střela se snoubí s Berounkou, tak jako chlapec s pěknou holkou, k tomu v Plzni jim a HaHy swingové kapely večer hrají :-) (autor Jana) |
 |
 |
Sobotní ráno začíná
chvilkou poezie - ještě než vyrazíme na předposlední čtvrtou etapu, před
hostelem v plzeňských Lobzích přednesou básnící z HAHY své umělecké kreace.
Prostě seznámí ostatní, jak se zhostili zadaného úkolu. |
 |
 |
Za Šťáhlavicemi u železničního mostu a Stromu přátelství (= lípa srdčitá, zasazena zde 1. září 2018) se nám dostane povodňového výkladu od Kalimera. A v obci Nezvěstice se přichomejtneme k jedné malé svatbě - novomanželé byly před chvílí oddáni spolu již podruhé, tak ať jim to tentokrát vyjde!  Pochválit musíme hostinec U nádraží v Blovicích, kde jsme poobědvali - obsluha byla svižná a chutnalo nám. O něco déle se taky zdržíme ve Výtopně Nepomuk - historická modelová železnice nás docela uchvátí. Funkční kolejiště o ploše 24,5 m² je druhé největší v České republice, umístěno je zde 90 lokomotiv a 170 vozů. A připravují se další.  Podjedeme Zelenou horu, výraznou to vyvýšeninu v Nepomucké pahorkatině o 533 metrech n. m. Na kopci se nachází zámek Zelená Hora a kostel Nanebevzetí Panny Marie. V samotném Nepomuku projedeme náměstím Augustina Němejce a nakoukneme do barokního kostela sv. Jana Nepomuckého, postaveného dle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Podle legendy stával na jeho místě rodný dům sv. Jana Nepomuckého. Každý rok se zde konají bohoslužby, které jsou cílem mnoha poutníků. Asi 7 km západně od města Nepomuk narazíme na téměř pohádkový zámek Žinkovy (v r. 1952 zde režisér Bořivoj Zeman natočil některé scény filmu Pyšná Princezna). Stojí zde od 15. století, kdy vznikl přestavbou původní tvrze ze 12. století. Během 18. a 19. století zámek několikrát měnil majitele až ho získal Karel Wesselý. Ten jej v roce 1897 nechal novorenesančně upravit. Roku 1916 zakoupil zámek průmyslník Karel Škoda, ale po 2. světové válce byl komplex zestátněn a sloužil k rekreaci ROH, později byl využíván jako ubytovací a restaurační zařízení. Kolem zámku se rozprostírá rozlehlý přírodní park. V současné době je zámek po rekonstrukci a je nabízen k prodeji.  Chybí nám něco málo přes 14 km jízdy kolmo a jsme v dnešním sobotním cíli - v městečku Plánice, usazeném v náhorní plošině ve výšce 579 metrů nad mořem. Ubytování je zajištěno v hotelu Pavlíček, v pokojích nad stejnojmennou restaurací. Ujeto máme 68 km při převýšení 838 metrů. Na dnešní večer jsme zaúkolováni graficky - máme nakreslit či jakkoliv ztvárnit logo řeky Úslavy. A sami přidělit tři mince výtvorům, které se nám líbí nejvíce. Již večer začíná pršet a v noci se přižene bouřka. Ale nám to vůbec neva. Jsme pod střechou, v suchu, v teple a věříme, že zítra bez deště dorazíme k poslednímu, o to však významnějšímu cíli. K prameni Úslavy.  |
S HaHy Střela Úslava je úžasná zábava. Do Manětína tlačíme, z Plasů zase brodíme. Jen abychom nejeli po asfaltu: to je změkčilé pro naši partu. Kalimero s Hynkem zařídí, že nás terény vyřídí. Zatím jsme jenom v Plzni. "K pramenu a do Klatov!" náš válečný pokřik zní. (autor Hanka) |
 |
Před poněkud navlhlým a šedivým nedělním startem si ještě připomeneme
slavného plánického rodáka. Je jím vynálezce František Křižík, po kterém
bylo přejmenováno náměstí a kterému občané Plánic věnovali pamětní desku.
Roku 1957 byla na památku vynálezce v Plánici odhalena i jeho busta. |
|
Zde ukázka od A8,
ostatní jsou uvedeny zde v závěrech dnů.
Zde na náměstí
Míru stihneme návštěvu historické barokní lékárny "U Bílého jednorožce" z
18. století. Formou exkurze se seznámíme s prací apatykáře, s prostředím
lékárny z 18. století, uvidíme zbytky původních léčiv, starých lékárenských
nástrojů i léčebných metod. V lihu jsou zde uchovávaní také nejrůznější
cizopasníci včetně pijavic. Název lékárny pochází od bílého rohu mořského
narvala, pověšeného uvnitř nad vchodem. Ve středověku byl považován za roh
jednorožce (odtud i název lékárny) – používal se při výrobě mastí a prášků.
