Korfu

26.5.-2.6. 2024
Autor textu Foto / video Ostatní
Anička Hynek
Korektura Hana
Anička, fotogalerie Hynek
Interaktivní mapa

Korfu byl třetí ostrov naší řecké ostrovní cyklistiky po Krétě a Rhodosu. Výpravu vyjednala a zajistila cestovní kancelář Ilona tour. Učastníci: Anička, Hana, Hanka, Hynek, Ilona a Vašek. Jaké to tam bylo si ukážeme prostřednictvím zpráv, které z každého dne posílala Anička Rozsívalová.


Pondělí

....
Korfu! Ostrov označovaný jako smaragdový, olivový nebo ostrov mejdanů (v letech 1970-1980) je prý západní branou do Řecka a klíčem k Jadranu. Říká se, že poskytlo inspiraci pro dějiště Homérovy Odyssey a Shakespearovy Bouře. Jeho tvar připomíná kosu (řecky "drépanon" - jedno ze starověkých jmen ostrova) nebo deformovanou kytaru. Bydlíme ve vesničce Sidári, ležící 39 km severozápadně od města Korfu. Pouhé 2 km odsud se nachází v moři pískovcové skalní útvary, z nichž nejzajímavější se nazývá Kanál lásky, skalní tunel, kterým můžete proplavat a kochat se členitým vnitřkem skály a různobarevností moře. Inu, zde i Anička vlezla do vody. Místní legenda totiž praví, že když kanálem proplavete, potkáte do roka a do dne muže svých snů. Varianta B: Pokud už milého máte, bude na vás pak ještě milejší!
   


Úterý - K
opcovitost Ostrova Radostně Funíce Udoláváme

Dnes jsme si užívali sjíždění k moři a stoupání od moře - kolmo :-) Cestou jsme obdivovali olivovníky, fíkovníky, citroníky, bambusíky, oleandříky, muškátíky.... a mnohé další -íky.

Zjistili jsme, že na hřištích zde s trávou neztrácí čas. Hynek se svou magickou koulí opět vykouzlil čarokrásné fotky. A hlásíme, že nejzápadnější bod Korfu - Agios Stefanos - byl dobyt! Průvodce píše, že se slovy "Agia, Agios, Agii" se budeme na ostrově setkávat všude, v názvech obcí, kostelů, člunů, trajektů.... Slova znamenají "svatá, svatý, svatí". Agios Stefanos jsem si tedy přeložila snadno. Zatím však marně dumám nad významem slov "Ag. Deka", což je druhá nejvyšší korf(u)sķá hora a nejvyšší vrcholek pohoří, které se táhne prostředkem ostrova. Je Deka světec nebo světice?





 Hynek: O poživání alkoholických nápojů Anička pomlčela.
   


Středa - Krajinou Okouzleni Rušnému Frmolu Ujíždíme

dnes jsme se přesunuli vnitrozemím na východ a podél severovýchodního pobřeží se vrátili zpět do základního tábora.
Kochali jsme se krajinou hýřící zelení, majestátními skalami kolem nejvyšší hory Pantokrator, dalekými výhledy k Albánii, malými vesničkami a pestrými odstíny modré a zelené na mořské hladině.
Užili jsme si minimálně všech "pět P" ostrova - parno, pot, přeháňky, pivo, panoramata.... prodchnuté příjemnou pohodou.
Dnešní díl se ale týká zejména rodiny DURRELLových, kterou proslavili dva bratři - Lawrence a Gerald.
V rámci přípravy na tento výlet jsem přečetla pár knížek Geralda Durrella a zhlédla několik dílů půvabného seriálu Durrellovi (The Durrells).
Nejstarší ze 4 sourozenců - spisovatel Lawrence Durrell se na Korfu přistěhoval se svou první ženou Nancy v r. 1935. Bydleli v Bílé vile ve vesničce Kalami na východním pobřeží, cca 30 km severovýchodně od hlavního města (pro durrellofily: jsou to všechny dnešní fotky bílého baráku :-) Vzápětí sem pozval své tři mladší sourozence a svou maminku (vdovu), kteří ve Velké Británii třeli bídu s nouzí. Durrellovi žili na Korfu nejprve ve vile v hlavním městě; dále v Narcisově žluté vile u Kontokali a nakonec ve Sněhobílé vile v Peramě. První zmiňovanou bychom snad měli navštívit zítra. Další dvě jsou podle průvodce nedobytně oplocené, uzamčené, schované v zahradách hlídané velkými psy...
Od r. 2000 existuje na Korfu Durrellova škola, která pořádá letní semináře zaměřené nejen na literární tvorbu bratří Durrellů, ale i na ochranu životního prostředí apod.
Geraldu Durrellovi, nejmladšímu z dětí, bylo 10 let, když rodina na ostrov přijela. Chlapec miloval přírodu a byl zde ve svém živlu, sám říkal, že jeho černobílý svět se stal na Korfu barevným. Ve svých knihách laskavě a vtipně popisuje zážitky své rodiny během zdejšího pobytu.
Kéž i váš svět je vícebarevný

"Naše" hospůdka 1


Cestu hlídali ovlivovníky


"Naše" hospůdka, vlatně taverna, 2
   


Čtvrtek
-  Knowledge Opens Roads For Understanding
....aneb "Poznání otevírá cesty pro porozumění!"

nejlepší cyklistka naší výpravy Hana V. vyrazila dnes dobrovolně na kole do hlavního města Korfu. My ostatní sparing partneři jsme si půjčili doprovodné vozidlo a následovali ji.

Hlavní město i celý ostrov nesou stejný název: Korfu, případně Kerkyra.
Průvodce ve snaze zdůraznit kosmopolitní atmosféru hlavního města píše: "Kde jinde na světě byste mohli sedět ve francouzské kavárně uprostřed benátských uliček, popíjet řeckou kávu a sledovat anglický kriket?"
Přátelé, ano! Toto všechno zde bylo! A ještě mnohem víc! Na skále nad městem se tyčí Stará pevnost, jejíž nejpůsobivější stavbou je kostel sv. Jiří - zvenku svým vzhledem napodobující dórský chrám, ve kterém byl v r. 1921 pokřtěn princ Philip, manžel anglické královny Alžběty II.
Hlavním náměstím je rozlehlá Esplanade, největší náměstí na Balkáně, lemovaná kolonádou, tzv. Listonem, který vytvořil otec architekta Suezského průplavu.
Nejoblíbenějším objektem fotografů je bílý kostelík na ostrůvku Vlacherna a za ním vykukující Myší ostrov.


Hlavní patron ostrova, sv. Spyridon, je pohřben ve stejnojmenném kostele v postříbřeném sarkofágu. V průvodci jsem vyčetla následující: "Sarkofág se denně na chvíli otevírá.... věřící stojí ve frontě, a když přijdou až k tělu svatého, líbají jeho nohy obuté do červených platěných botek, a sklo, za kterým se skrývá hlava světce."
Uznáte, že to jsem si nemohla nechat ujít. Sarkofág jsem zastihla opravdu otevřený, botky byly za sklem, takže líbat nešly, a před přední částí sarkofágu stál pop (?), který mi bránil v nahlédnutí na světcovu hlavu vlastním tělem. Vzápětí rakev uzavřeli a zbytek naší výpravy si o botkách mohl nechat jen zdát.

Musím se zde přiznat, že pro mě osobně bylo dnešním nejsilnějším zážitkem sledování letadel. Jih hlavního město se nachází na poloostrově Kanóni. Do jeho spodní části je zakomponovaná vzletová a přistávací dráha letadel, která vybíhá přímo do laguny. Pouhých 200m od dráhy vede hráz, ze které bylo Aničku obtížné dostat. Dychtivě hleděla vlevo, odkud se každou chvíli těsně nad hlavami s rachotem řítil "rejnok" se svítícíma očima, aby vzápětí dosednul vpravo.

     
Závěr dnešního výletu patřil Achilleionu, zámku rakouské císařovny Sissi, který leží 10 km jižně od Korfu, obklopený zahradou se spoustou soch (přední místa zaujímá vítězný Achilles a umírající Achilles:-). Výhledy směrem k hlavnímu městu jsou dechberoucí.





Pátek - Kola Opět Roztáčíce Fičíme Uvědoměle

Zatímco skupina A (the best of HaHy = Hana a Hynek V.) dnes na kole vyrazila dobýt nejvyšší kopec ostrova Pantokrator, skupina B (my dobře víme, proč zrovna my jsme Béčko :-) si vyrazila z kopýtka a vymýšlela ptákoviny.
Užili jsme si "kupu K" Korfu - kolo, kopce, koupání, kostelíky, kytky, kumkvat (o něm více zítra).....
Co nás potkalo cestou vnitrozemím:
Ostré ostny ostružin obklopily obličeje otrlých ostražitých opálených otužilců, ohrožujíce obnažené oči!
Nepropadli jsme skepsi ve vesnici Episkepsi a objevili Nymfí vodopád (The Nymfes waterfall), kupodivu i s padající vodou.
O nejvyšší horu ostrova však nebudete ochuzeni. Zastavili jsme se tam takticky již včera navečer cestou z Korfu. Tímto vyjadřuji obdiv našemu řidiči Vaškovi, který bravurně projel všechny úzké serpentiny a vyjel i strmé úseky, kde zadní sedadlo auta plynule přecházelo v lůžkové coupé.
Pantokrator se nachází v severovýchodním cípu ostrova a měří přes 900 m (někde uvádí 906, jinde 917 m). Jméno znamená Kristus Vševládce. Ikonu (obrázek) s tímto symbolem zde prý kdysi nalezl místní pastýř a podle ní pak byla hora pojmenována. Kolem malého občerstvení projdete branou zvoničky a dostanete se na nádvoří kláštera, s nástěnnými malbami a ikonami staršími více než 300 let. Za pěkného počasí lze prý z vrcholu dohlédnout až do Itálie. Výhled však trochu kazí řada stožárů a vysílačů.
 

Pohled na Pantokrátor z cesty


Pohled na cestu z Pantokrátoru


Výhled směr Albánie


Rušičky výhledu


Interiér kláštera
   


Sobota - Kumkvat Ochutnávají Rozumní Filutové Uvážlivě

Ke všem krásám Korfu dnes přibyla další K: kešky, které jsme hledali v pozůstatcích chrámů cestou do městečka Kassiopi. Už za dob římské antiky se jednalo o významný přístav. Lodě plující z Řecka do Itálie zde čekávaly na vhodné počasí, proto tady určitou dobu pobýval císař Nero či politici Cicero nebo Cato.
Vy však máte v dnešním díle slíbeno povídání o kumkvatu, možno i kumquatu. Výrobky z něho patří k typickým suvenýrům z Korfu. Jedná se o keř či nízký strom, jehož ovoce připomínající malý pomeranč se jí i se slupkou. Pro cyklistu je vítanou osvěžující jednohubkou. Slupka je aromatická, dužina zprvu trpká zdá se. Vyzkoušeli jsme je pro vás nejen čerstvě utržené při cestě, ale i ve formě kandované, sušené či zmrzlinové, ochutnali jsme likér i destilát, marmeládu přivezeme. Zaujala mě informace, že se kumkvat (původně) řadil k druhu Fortunella (z latinského "fortuna"=štěstí, šťestěna) a byl považován za symbol štěstí a prosperity.
Ať již s kumkvatem či bez něj, přeji, ať se vám věci daří a dávají radostnou naději pro budoucnost!
 
 
   


Neděle - Korfu Opouštíme Rozsívalové Frky Umlkají

Před závěrečným slovem Aničky z dokumentačních důvodů ještě musím zveřejnit dvojfoto nákupní čety:


Moji milí,
děkuji, že jsem s vámi mohla sdílet své zážitky!
Dávejte na sebe pozor a mějte se famfárově!
Ani
   

Nejlepší foto na konec je od Aničky. Je tam vše: moře, hory, květiny, cesta, cyklistka, slunce, zátoka s utajenou pláží...

Na hlavní stránku HaHy