Mohelnice

6.8.-12.8. 2023

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana	Více foto Hynek, Jarmila, Jašesta, Miluška, Lenka, Pavel	Interaktivní mapa 7,8, a 10.8.

Organizaci této výpravy si Pavel "užil". Vytipované ubytování osobně navštívil již při ODPRDOS Morava, pak musel vybrat a zaplatit zálohu, řešit odvolávky ubytování, ale nakonec jsme se sešli a i když nesvítilo celou dobu slunce, ba krajina byla v tu dobu zásobována vodou, sešlo se nás dost na to, abychom si sebe užili a dost toho viděli. Ufff, to je souvětí.

V neděli 6.8. mží, sedíme ve společenské místnosti. Protože mnoho z účastníků jsou zemědělci, večer si vypráví o svých úrodách a bojích se škůdci.

V pondělí 7.8. sice pršelo, ale nějaký déšť nás přeci nezastaví, když cíl, hrad Bouzov je tak blízko. Během prohlídky hradu, jehož současná romantická podoba pochází z přestavby německými rytíři 1896-1910, přestalo pršet. Vyjeli jsme tedy do Loštic, kde jsme se potkali s Lenkou a prošli si v muzeu expozici olomouckých tvarůžků, jejíž konec je v prodejně. Nakoupili jsme.

Večer nás pak Lenka vyzkoušela, jak pozorní jsme byli návštěvníci.

Hrad Bouzov

V muzeu tvarůžků

Závodili jsme ve šlapání

Takhle se dělají

Při pobytu na naší Nadhledně získáme neuvěřitelný nadhled nad okolní krásnou moravskou krajinou. A všechny ty titěrné problémy a starosti všedního dne zůstávají najednou mávnutím kouzelného proutku tam někde dole pod námi. Nahoře nás ovívá jen vítr, jsme okouzleni šuměním stromů, nebem a sluníčkem, jsme v jiném nadpozemském světě, jsme téměř v nebi.

V úterý 8.8. nás budí SLUNÍČKO! Jako cíl nám dnes správně Pavel vybral Nadhlednu Háječek. "Dobytí" nadhledny není tak jednoduché. Jednak je nadhledna na vrcholku, ke kterému stoupá nikoli rovná asfaltová cesta, vrcholek pak brání stádo krav. Ale prošli jsme bez boje, obránkyně se daly na ústup. Vlastní výstup na věž nadhledny brání ještě dobře udělané kovové dveře, které se ale po zaplacení 40 Kč otevřou. A výhled stojí za to. Vedeme debatu o nadhledně, rozhledně a podhledně, pak se dočteme, že: Při pobytu na naší Nadhledně získáme neuvěřitelný nadhled nad okolní krásnou moravskou krajinou. Byla zde i Toulavá kamera.

Obědváme v Zábřehu v restauraci Tučňák, kterou můžeme určitě doporučit. Přicházíme sice po 14:00 hodině, ale přesto si můžeme vybrat z poledního menu, kde od každého jídla je po dvou porcích. Dohadujeme se zcela beze sporů. Jen je problém to sníst, porce jsou velké. A pivo dobré.
Po obědě keškaři loví sérii kešek, další parta je pozvána na faru v Hrabové s kupolí hvězdárny. Mají prohlídku s výkladem o místě a historii. Jedná se největší Českobratrsky kostel v ČR.

Večer si povídáme o tom, jak kdo zachraňoval životy a jak kdo ztrácel předměty.

Cestou k nadhledně

Obranná řada

Opalovačí lýtek

Pohled z nadhledny (před/za)

Pohled z nadhledny

Pohled z nadhledny

Pohled z nadhledny. Vlastně to měly být nadhledy z nadhledny.

Fara v Hrabové s výkladem

Středa 9.8.
V 8:30 se mírné mžení mění ve vytrvalý déšť. Pavel moudře rozhoduje o muzejně-jeskynní výpravě auty.
V zámku v Úsově se díváme na Lichtenštejnskou sbírku trofejí a procházíme si interaktivní expozici přírody. V dalších prostorech nás čekají skládačky pro děti. Moc hezky si pohrajeme. Ještě lepší jsou v poslední části řezy kmenů stromů. Po kuželkové tečce na nádvoří si dáváme dobrý oběd v zámecké restauraci.

Dalším cílem je muzeum harmonik v Litovli. Při cestě k němu ale v oknech informačního střediska vidíme igráčky, s nimi si přece také musíme pohrát. Mimo jiné mne překvapuje, že je i igráček T.G.M. V muzeu po shlédnutí filmu si některé z nás i zkouší hrát.

Posledním dnešním cílem jsou Mladečské jeskyně. Věnují se více než jiné tomu, jak tu žili dříve lidé. Zaujala (?) nás průvodkyně, která přesně srozumitelně bez emocí přeříkala, co se naučila.

Večer je jedinou deštivou památkou vlhká tráva, my už sedíme venku při oranžovém zapadajícím slunci.
V jídelně si pak povídáme o pohádkách a vybíráme, co budeme hrát na táboře BABIHAHY.

Úsov

Mirko Hanák

A hráli jsme si i v hospodě:

Igráčci i harmoniky byli v jedné budově informačního střediska na náměstí v Litovli

Soukromou sbírku akordeonů a heligonek věnoval městu pan Jiří Sedláček. Ve sbírce je 340 nástrojů od 40 výrobců. Vystaveny jsou ty NEJ.

Čtvrtek 10.8.
Sluníčko nám přeje, vytahuje nás z postelí tak intenzivně, že dokonce vyjíždíme již minutu před dohodnutým startem v 8:59. Kdyby se had vlnil vertikálně, tak v jeho křivkách by byla naše cesta. Profil cesty a oblačnost nahrávala krajinářským výhledům.

Na 25 km se rozdělujeme na silničáře a trekaře a testujeme 2 varianty. Silniční se ukazuje jako výškově náročná, treková rozvážlivě sleduje potok bez výškových skopičin, povrch má treku odpovídající, bez kamenných a bahnitých vylomenin. Treková je kupodivu rychlejší.

Protože Ha+Hy odjíždí už dnes, opouští skupinu sekyrkářů, tedy těch, co dojedou do muzea řemesel v Kounicích, kde je specifická expozice sekerek.

Večer hrál v Mohelnici na koncertu Janda (osobně) a Beatles (revivel). Beatles bylo povoleno, aby se s děvčaty HaHy vyfotili.

Kdo je hezčí je zcela evidentní.

V pátek 11.8. již početně oslabená skupina nelenošila a také brázdila po okolí. Podle fotek vím, že byli ve u věznice na Mírově a pak je PP vzal na lokomotivy do železničního muzea/skanzenu na opuštěném tělese (dráhy) u Nemile (vesnice).

Závěrem mi prosím dovolte, abych poděkoval za vysoce umělecké fotografie z obce Hynčina. Jako od Saudka. Bohužel je nemohu zveřejnit v plné velikosti, někdo by je zkopíroval a tím by ztratily svou hodnotu.

Děkuji ti Pavle za výpravu do Mohelnice a okolí.

Na hlavní stránku HaHy