Spréva

12.-19.7. 2023
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana		 Více foto Hynek
Video
 Interaktivní mapa
Nápad na cestu podél Sprévy se startem na soutoku v Berlíně a navázání na Berlínská jezera pořádaná kdysi Mikem nám přednesla Hanka (kamarádka)  už loni. Hana (manželka) trasu naplánovala a po peripetiích s nákupem jízdenek u ČD (Hana ráda bude vyprávět) jsme se sešli u Hanky 11.7. v pokoji abychom brzo ráno 12.7. v 4:30 vstali  a dojeli na hlavní nádraží. Tam jsme měli rozcvičku. Nejdříve jsme přenášeli kola z nástupiště na nástupiště (změna 10 minut před příjezdem) a pak se hezky proběhli podél celého vlaku tam a zpět (změnili pořadí vagónů).
 
Kola u večerního posezení
12.7. - Berlínem
Jezdí tu spousta cyklistů, musíme si dávat pozor a jezdit za sebou vpravo. Na mnoha místech se staví a opravuje a také dlouho hledáme hospodu s točeným pivem. Projíždíme centrem a obdivujeme nové budovy. Navštěvujeme Braniborskou bránu a Židovský památník.
Při cestě z centra na severozápad do zamluveného kempu si dáváme typické německé občerstvovací jídlo, Currywurtz.
Náš kemp už něco zažil, je v lese, je příjemně domácký, je bez aut (kromě obytných), ta musí být mimo areál. A jsme chráněni, uzavření od 20:00 do 8:00 se nedostaneme ven. Sprchování: neměří se voda, ale čas: 1€=4 minuty. Je třeba se svléknout, připravit na správná místa šampón a houbičku a pak: 3-2-1 start.

První polovinu večera strávíme u nabíjených telefonu u umývárek, pak Hana objeví společenský stan, kde jsou stoly a lavice k sezení, zásuvky, lednička a osvětlení.		  

Na nádraží je možno přestoupit na loď

Reichstag
Braniborská brána

Nahoře Židovský památník

Vpravo nová výstavba

Umění v "našem" bufetu
Currywurst

Nahoře: past na cyklisty - na konci ulice s kolem nejde projet (ani na stojáka). Vpravo: kajakářský fotbal

Čtvrtek 13.7. - soutok a okruh Berlínem
Hana je ranní ptáče, už v 7:30 se koupe v jezeru u kempu, správce přišel dříve než v 8:00. Hanka je také ptáče, ozdobila se labutím perem. Ráno nespěcháme, Hanka nám čte o osách židovského muzea (wiki: holocaustu, exilu a kontinuity), které chceme navštívit.

V nepospíchání s Hankou pokračujeme, jedeme k soutoku Spréva-Havel, často se zastavujeme a fotíme na předměstí, což ztěžuje funkci vedoucí trasérky... Hana se rozčílí a prohlásí: "Dnes už vás nepovedu". Zvýšený adrenalin se ještě projeví u kebabového oběda, kde Hana HLASITĚ mění u kebabéra špatně pochopenou objednávku.

Silným dojmem na nás zapůsobí židovské museum. Neumím jednoduše tu expozici popsat. Jděte se tam podívat (a vstup je zdarma).  Chceme jít ještě do kupole Reichstagu, ale na dnes už nejsou lístky. Naštěstí do Biergartenu je vstup zdarma. Poslední zastávkou je pobořený kostel císaře Viléma z druhé světové války (Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche), naproti němuž je zcela nový kostel.

Ještě lovíme kešku a pak zběsile jedeme do kempu, černá mračna a vítr věští prudký déšť. Spadlo jen pár kapek.

Snídaňový stan
Jeden z mnoha mostů přes řeky a kanály

Bydlení u kanálu
Soutok Spréva-Havel a Památník synagogy ve Spandau zničené za Křišťálové noci. Wiki: Památník symbolizuje budovu a věž, které byly násilně strženy. V roce 2012 byl památník rozšířen o zeď, na které jsou zaznamenána jména 115 deportovaných a zavražděných Židů ze Spandau.  

Palác Charlottenburg		  

Židovské muzeum
linie


Biergarten

Kostel císaře Viléma		  

Původní vlevo
Nový vpravo

Nový uvnitř.		  

Nakonec skoro nepršelo.		  

Pátek 14.7. - z Berlína Východovýchodojižně
Včera:"Trasa bude dlouhá 91km a bude přes Berlín, musíme si přivstat a vyjet dřív! Tak v 8:30!"Fakt jsme se dnes snažili, i ranní koupel Han byla krátká. Vyjeli jsme v 9:00.
Opět mne v Berlíně ohromily  nové stavby nejen u hl.nádraží. Při výjezdu jsme jeli kolem
pomalovaná zdi East Side Galery. Je zajímavá, bylo by lepší to vzít pěšky, ale dnes je v plánu 91lm, natáčím ji na video.

Na Schloßplatz, na kterém (poblíž) končí/začíná SpreeRadWeg (gpx) nenacházíme žádnou slavobránu, a tak se po startovní zmrzlině fotíme aspoň s berlínským medvědem. S hlavním městem se loučíme obědem v rybí restauraci. S lahváčem.

Hana se tak trochu naprdla, když jsme s Hankou nejevili nadšení ke koupání v jezeře Großer Müggelsee (dnes je těch 91km). Hanka ale vše po pár km urovnala návrhem na koupání v jiném místě. Sice jsme se moc neplavali, spíše se prošli. Cestou do kempu se ještě stavujeme v lese  na odbočce k chatě s místní lidovou tvorbou (kýči).

Přišlo mi, že v Campingplatz Waldsee byli tak trochu překvapeni, že k nim někdo na kole přijel a chce u nich spát. Kemp není moc vybavený, ale to, co tu je, je na zámek: vstup do sprch a wc (sprcha na žeton 1€), kohoutek s vodou u stanů.
 
 

Sobota 15.7. k jezeru Neuendorfer see u Alt-Schadow / Starý Škódow
Zkusme to telegraficky:
Plán budíčku je 7:00. Budíme se v 7:30. Snídaně v křeslech u neobsazeného domku.
Začínáme lesní písčitou cestou, trápí nás MOUCHY. Jde se jich zbavit rychlejší jízdou, bohužel cesta je DO KOPCE.
První koupání je v rybníku, který je dle místní Němky zlatavý, v praxi bahňák.
Teploměr u silnice ukazuje i 40°C.
Kebab k obědu si dáváme po 1 pětině cesty. Dojedeme vůbec?
Dojeli jsme. Byla to nejkoupavější cesta, celkem 4x. 82 km nám dalo zabrat.
Kemp je obrovský, hezké jezero.
Při zkoumání elektrosloupků nám ze dvou karavanů nabízí elektřinu, jedni poskytují kabel se 4 zásuvkami.
Usínám (snažím se usnout) ve spacáku. To kvůli komárům. Ale je šílené vedro.
Když už skoro usínám, někdo volá. Je to Hana, nemůže z umývárek najít cestu ke stanu.
15 minut je od komárů klid, přišla vichřice, vše létá a padá. Naše stany a kola to ustojí.

DDR MILITARY CAMPING CAR

Nahoře: Spréva s s jedním ze stovky kanálů
Vpravo: Východoněmečtí Vietnamci (jediní, které jsme na cestě zaznamenali)

Stín a biergarden, naše záchrana

Zvedací most z roku 1991
Darovaný proud

Romantická večeře
při západu slunce.

Neděle 16.7. - do kraje kanálů  - Spreewaldu
Po nočním deštíku nás přivítalo krásné ráno. Asfaltová cyklostezka (nikoli silnice) byla na 85 % trasy. Často mi připadá, jako bych jel lesem okolo Bezdězu. K obědu jsme si dali pro změnu  kebab.
 
Odpoledne jedeme cestou kanálů, Spreewaldem. Vedle nás jezdí pramice se stolky i jednotlivé kajaky nejčastěji s dvojčlennou posádkou. Tady by bylo hezké strávit dobrodružný den s vnuky a  stát se námořními objeviteli.

Náš lázeňský kemp, jsme u lázní Burg, Kneipp-und Erlebniscamping an den Spreewaldfließen je dost drahý.  Navíc skoro vše, co je na elektřinu je placené, třeba boxy v lednici. Hana ale našla u kuchyňky opuštěnou zaplacenou zásuvku. Nebo počítadlo bylo rozbité, i po našem nabíjení ukazoval display stejnou částku. Jó a WC a umývárny zde nejsou na klíč. Jsou na kartu. Tu si musíme půjčovat. Kvůli nočním procházkám na toaletu ji tedy věšíme mimo stany, na řidítka kol.

Elektro umění
Kanálová odbočka z řeky

Vlevo jedna z mnoha půjčoven lodí
Nahoře africké umění na zahradě

Labutí jezero a kanály Spreewaldu

Pondělí 17.7. - za Cottbus - Chóśebuz (Chotěbuz)
Probouzíme se do krásného modrého rána. Aktivizuje mne tak, že provádím údržbu kol (čistím a mažu řetěz) i těla (cvičím 5 tibeťanů).

Občas, vlastně dost často Haně nerozumím. Dnes jsem třeba slyšel, že říká: "Já jdu Hance rozsvítit". Říkám si: "Co jsem to zase slyšel za blbost?". Až za dlouhou dobu mi dojde, že Hanka má v kuchyňce telefon v zásuvce a zásuvka funguje jen 10 minut od rozsvícení světla.

Máme snídani v trávě, u recepce je krásné posezení. Hanka nakupuje místní známé okurky (něco jako znojemské), během dne a večer je sníme. Jedeme po krásné cyklostezce, dokonce máme dopoledne vítr v zadech. Oběd si dáváme na náměstí v místní lidové jídelně. Je stále horko, ale ne tak velké jako včera.

Také jsme dnes splnili nutnou podmínku jízdy kolem řeky, vykoupali jsme se ve Sprévě. Voda byla čistá a osvěžující, ne studená.

Do kempu vjíždíme po 18:00 a kemp je bez kempařky. To se dozvídáme od dalších cyklistů, co přijeli včas. Do sprch se sice můžete s někým vetřít, ale nevysprchujete se, protože sprcha se také pouští na kartu.  Myjeme se tedy v krásném velkém čistém jezeře. Naštěstí je zde i WC za 0.50 EUR. Večer máme jako ráno v trávě, dáváme si víno.
Jak jsem starej tak jsem blbej, opírám se borovici. Druhý den marně z mikiny odírám smůlu.

Sndídaně v trávě a Spreewaldgurkengläser

Zátiší u Sprévy
Udržovaný mlýn (Mühle Turnow)

Vlevo tepelná Jänschwalde Power Station
Nahoře cyklostezka na povodňové hrázi

Cottbus		  

Večeře
Večerní rozjímání

Úterý 18.7. do Budyšína
Ráno jsme vyjeli svižně. Před příchodem kempařky. Pobyt nám vyšel na 1.50 €, 3x jsme šli na záchod.
Zase jedeme po hezké cestě, dobře by tudy šlo jet s dětmi.

V evangelickém kostele v Sprembergu si docela dlouho povídáme s kostelníkem. Na náměstí si dáváme v kavárně kávu a Hanka i kousek k zakousnutí. Před obědem první koupačka vedle nudistů. V restauraci Zum Heidekrug poblíž elektrárny čekáme na příchod obsluhy (1 paní obsluhuje i vaří a má tu tři stoly) poměrně dlouho... až odjedeme. O moc rychlejší a příjemnější je nečekané a rychlé rybí občerstvení Uwes Fischland o pár metrů dále. Je tu ryba "jen" ryba s houskou, ale dobrá. Dokonce zde potkáváme pána z Libercké záchranky, který sem přijel se synem jen kvůli jídlu.

Po obědě se koupeme u "moře", na fotkách to tak skoro jako moře vypadá. Jen ta elektrárna Kraftwerk Boxberg dojem móóóře kazí.

Kemp u Budyšína je opět velký, mají zde kartový systém na sprchu/wc. Při příjezdu za kartu záloha 10€, při odjezdu se vrací. I když Haně v jednom z předchozích kempů s vracením paní otálela. Nakupujeme večeři a snídani v Kauflandu. Hana nachází společenskou "jurtu", kde můžeme povečeřet a nabít si (telefony).


Kristus odpočívá (Spremberg)

Spremberg

Spremberg-kavárna

Hezky se jelo,
dokud nám bobři (nekecám) nekácely stromy.

I polévku v rybárně měli. A český jídelní lístek!		  

Móóóře		  

Středa 19.7. - k prameni Sprévy (a do Rumburku)
Ráno brzo vstáváme, už to máme nacvičené, dnes chceme stihnout Budyšín, pramen a vlak. Snídaně v jurtě. Prohlížíme si Budyšín, chtělo by to více času a průvodce by nebyl špatný. Docela dlouho hledáme oběd, restaurací je málo. Ještě jsme nebyli zoufalí, ale DOST nás potěšilo, když se Hanka zeptala v řeznictví. Jíme pod stromem na náměstí, máme filé s kaší a zeleninou, po dotazu (líná huba, holý neštěstí) i PIVO.

Kličkujeme podél hlavní silnice, chvilku i po ní. Také navštěvujeme zmizelou obec Fukov se dvěma NEJ. Jednak zde vedou nejsevernější koleje ČR (ale jezdí po nich německá dráha) a také zde je jediné místo, kde Spréva teče Českem (a není hraniční). Až v závěru celé cesty je stoupání. A není asfaltové a je přímé a dlouhé. Za pramen se přeci musí zaplatit. Dokázali jsme to.

U pramene nás překvapí trpaslík a pomocnice, organizátoři pochodu (Spreequellland), jehož účastníci teprve přijdou. Prozrazují nám, že prameny Sprévy jsou vlastně tři.
TEN NÁŠ JE ALE NEJVYŠŠÍ!

Včas dojíždíme do Rumburku a dáváme si Kocoura. V klidu nastupujeme do vlaku jako první a těšíme se na klidnou cestu do MB a Prahy. Protože ale s námi jede Hana, tak z technických důvodů v Novém Boru přesedáme.
 
   
Pel mel videí z cesty - YouTube

 

Na hlavní stránku HaHy