Slovinsko 1.-8.7. 2023

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana	Více foto Hynek, Mirka, Míša Video voda Slovinska Video snídaně	Interaktivní mapa

Výběrové řízení "S kým do Slovinska" vyvolané po závěru sezóny 2022 a řízené Ilonou Málkovou vyhrála cestovní kancelář Kudrna. Na náš požadavek zajistili nástup v Praze, nemuseli jsme do Brna. Přivítal nás průvodce Vojta, v Brně přistoupil Slovincomilec Jirka. Jeli jsme s autobusem MTBUS, s příjemnými a ochotnými řidiči Milanem a Martinou.

1.7. sobota (po kliknutí se vykreslí mapa) Po zastávce v Brně a nočním kroucení na sedadlech busu jsme v cca 7:30 mohli u nádraží v Kranj přesedlat na naše oře pečlivě spoutané v přívěsu. Jedu s oběma Hankami. Nejdříve v Kranji lovíme kešky a pak, vlastně za ostatními dojedeme do městečka Škofja Loka. Odtud podél řeky do Železniku, kde se trasa dělí. Většina jede po druhé variantě cesty. My, možná z principu (?) jedeme výše stoupající variantu 1. Neprší, i když šedé mraky se zahušťují a chystají k akci stále intenzivněji. V Zali Log (jméno jako v Africe) kupujeme plechovky piva a obědváme ještě z domácích zásob. Pak začíná stoupání a zároveň déšť. Přestávky děláme na výhledech (bus zastávka, dřevník, kaplička) a když se přesvědčíme, že prší méně, jedeme dál. V sedle Sorišska planina se jdeme do restaurace osušit, dáváme polévku a navlékáme na sebe... hodně svršků. Když zahájíme sjezd, déšť zesilní. Ještě, že není zima. V Bohinjskej Planine se setkáváme s dalšími. Ve svém deníku nyní čtu: "2. skupina po sjezdu grogy". To ale neznamená, že by tak byli znavení, oni je pili. 2. poznámka v deníku je: "Kemp - ubytujte se, kde chcete. V lese." V kempu Bohinj Zlatorog u Bohinjskeho jezera nemáme totiž zamluveno společné místo. Neradostně se  rozptylujeme v mokrém listnatém nerovném lese s kořeny (to už tam stromy dělají). Na poznámku o romantice  Hana reaguje... iritovaně. Nakonec někteří získají místo přímo u busu a umýváren a elektřiny. Ostatní si dnes jistě splní limit našlapaných kroků na sportovních hodinkách. Teplá večeře od Kudrny a večerní koncert, tak trochu karaoke, nás rozveselí a jdeme spát v lepší náladě.

Kranj

Škofja Loka

Stoupání do sedla. Z něj je i úvodní fotka stránky.

Ribčev Laz

Bohinjko jezero

Večeře (loni prý byly lavice a stůl od CK)

Zpěv a hry (na hudební nástroje)

2.7. Neděle Dnes si každý dělá výpravu dle sebe, třeba i lanovkou k vrcholu Šija (1880 m), plavbu lodí po jezeře... . My jsme volili dojezd k vodopádu (slap) Savica, objezd Bohinjského jezera a návštěvu Ďáblova mostu (devils bridge). Na základě našich zkušeností můžeme doporučit, kudy NEJEZDIT. Vlastně omylem jsme k vodopádu jeli severně od potoka Savica. Jízda po kamenité cestě a občas i dost stoupání, takže (na kolo) nedoporučujeme. Cesta zpět po silnici byla hladká. K nejoblíbenějšímu vodopádu ve Slovinsku jsme zaplatili vstupenku a dostali tištěného průvodce, ze kterého čišel GOOGLE TRANSLATOR. Vodopád 78m, kdysi se využíval i jako elektrárna. Cestou nás lovení kešky zavedlo na vojenský hřbitov z Velké války. I Češi zde leží. Na začátku severní cesty kolem jezera byla značka zákaz vjezdu kol, vedli jsme je, ono šlo jet až v závěru cesty. Cyklocestu tedy nedoporučuji. Koupali jsme se a pak jsme měli zábavu krmením rybiček v průzračné vodě. Schnutí  nám kazil déšť, který čekal, až vylezeme. Od ďáblova mostu vede hluboká strouha a náhon k mlýnu. Jo a ďábel mi tam utrhnul pásek u sandálů.

Savica

Tady jsme se koupali

Náhon u Ďáblova mostu

Večer nám vedoucí hlásí: "Zítra bude snídaně dřív, v 7:00, protože v 8 má pršet."

3.7. Pondělí Neměli pravdu, bubnování  deště na plátno stanu začíná už ve 4:04. Můj zápis v deníčku: Ti, co spí v lese balí stany i s listím. Snídaně u toalet. Eva půjčuje v busu všem hřeben. Nevím, proč ten hřeben mi přišel tak důležitý. Autobus nás doveze k jezeru Bled, kde se procházíme. Nejdříve si dost lidí jde zašopovat, kupují pláštěnky a deštníky. Jen Zorka s Vaškem si kupují SLUNEČNÍK. Nejen, že jeho plocha je větší, dokonce je i lacinější. Bled je hezký i v dešti a možná ještě více v něm, není zde tolik lidí. Podařilo se ulovit nejen snímky jezera ale i sandály. Odpoledne stavíme stany v kempu Špik u Gozd Martuljek za lehkého deště. Večeříme bez deště. Seznamovací večírek máme NA STOJÁKA, pod plachtou přívěsu. Ono totiž prší.

Snídaně

Očista a složení

Honza balil a pomáhal balit stan v lese Hurááá! Ale čemu? Asi jen tak.

Miluška se umí vždy elegantně odít

Foto Slovinska z informačního střediska

Tajemný hrad v Karpatech? Nééé u Bledu!

A jednou také něco jiného než Bledský ostrůvek

Seznamovací večírek

4.7. Úterý Střih. Ano, svatý Petr udělal v našem filmu Slovinsko střih: Vybral si ten správný okamžik, dnes bylo nejvíce cílů, které stály za to a které bylo dobře třeba dobře vidět. Po cyklostezce D2 (vážně taková cyklodálnice-po zrušené železnici) jsme dojeli do Kranjske Gory, pak vystoupali na trojmezí/trojzemí Slovinsko-Rakousko-Itálie, pak jsme hluboko klesli až k Italským jezerům Lago di Fusine (dali si Kozla), odbočili ke skokanským můstkům do Planice a jako bonus si dali vodopád Peričnik, POD (!) kterým jsme se prošli. A je to v jednom souvětí, v jednom dni, teď ještě foto:

Trojmezí

Lago di Fusine

Vlevo Hany s Kozly Nahoře Lago di Fusine

Planica - a to NENÍ ten mamutí pro lety na lyžích

Před vodopádem Peričnik

Za vodopádem Peričnik

Ranní hlad I

Ranní hlad II

Ještě dvě poznámky: 1) S Hankou H. jsme prováděli při cestě k vodopádu / od vodopádu vědecký výzkum, co více cyklistům vadí, jestli protivítr nebo dokopec. Došli jsme k závěru, že dokopec. Aspoň na této trase. 2) Kalimero večer rozvíjel úvahu o tom, jak by šlo balit holky na to, že jim ukáže, jak mu v noci svítí mobil. Místo sbírky motýlů. Podařený den.

5.7.středa Na středeční ráno svatý Petr ještě přidal bonus: duhu. Tedy jen pro ranní ptáčata, co chodí brzo na ranní hygienu:

foto Mirka

Hlavním úkolem bylo dnes se přehoupnout přes, vysupět na, dobít Vršič (nejvyšší cyklistické a automobilové sedlo ve Slovinsku) a při sjezdu se kouknout na pramen Soči. Hanka kamarádům zpestřila na vrcholku zážitek hrou "Kdo najde můj ztracený mobil?", kterou se úspěšně podařilo splnit.

Pozor, kolesarji"

Ruský kostel zajateckých stavitelů silnice

Kousek pod sedlem už byly krásné výhledy

Vojta vypráví pověst o zkamenělé víle (vpravo)

Pod pramenem Soči

Ferátový sestup

Pramení přímo ze skály

6.7.Čtvrtek Tento den lze opět strávit individuálně: Kalimero jel na Mangart:

Stoupání k Mangartu má ementální charakter.

Libuška si prošla kaňonem Korytnica:

Hodně HaHy vyjelo lanovku do nebe:

Fotky od Mirky

Foto od Míši: Kliknutím vrchní fotku zvětši

Nejen my keškaři jsme volili výlet do Kobaridu a nenavštívili jsme mléčné muzeum, nefotil jsem v muzeu věnovanému bojům za Velké Války. Byli jsme na křížové cestě a Napoleonově mostě:

Večer jsme se bavili o kalhotkách. Irinka je 3 dny sušila, Eva nám své krajkové i ukázala (ale jenom kousíneček).

7.7. Pátek V jeskyních Skočjanskej jamy už Hana byla, nemá ráda cesty čtyř a vícekolými, a tak to vzala k moři přes Itálii po 140km dlouhé trase. V kempu byla dříve než my ostatní, kteří jsme k jeskyním dojeli busem a rozsáhlé jeskyně prohlédli. Díky cestovce jsme měli vlastního průvodce (ve slovinštině). V jeskyních se nesmí fotografovat, ctil jsem to. Proto jen foto fotky a zvenku.

Cestou z jeskyní do Avtokamp Strunjan ležícího mezi Izolou a Piranem jsem zaznamenal zajímavý most a moře (Jaderské):

Ještě v deníčku mám jednu důležitou poznámku: večer jsme si povídali.

8.7. Sobota Moje přání na poslední den, navštívit muzeum získávání soli bylo vyslyšeno a tak jsme vyjeli tunelem Parenzány a  objeli celý záliv a navštívili domky pracovníků soliska s exponáty, pak i vlastní muzeum s promítáním. Navnaděni obrázky obědů ostatních i my jsme si dali bohatší oběd, mořské speciality pro dva, snědli jsme jej 3. Na pozvání Lenky: "nejlepší pláž je tady" se nás hodně sešlo na této pláži. Chyběla ale Eva, která si po nevyndání nohy z nášlapů zlomila ruku. Hoši z cestovky se o ní postarali a zlomenina byla ošetřena. Večer jsem se prošli, k večeři zlikvidovali balíček na cestu a v cca 21:30 nastoupili do busu, ráno v Brně, během dopoledne v Praze.

Těžení soli z mořské vody

Bílí plameňáci na solisku

Náš oběd

Náměstí Piran

Poslední Jadranské slunce

Na závěr ještě dva Kalimerovy stoupáky: Stoupání 22% a do toho krávy.

Stoupání byl občas strmec.

Voda Slovinska - YouTube

Snídaně - YouTube
   

Na hlavní stránku HaHy