Polífka v Kralupech

16.-18.6.2023

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Iva Korektura Hana	Více foto Hynek foto Iva, Mirka	Interaktivní mapa

Tak po kolikáté se to vlastně sjíždíme do Kralup na tradiční jarně-letní polífku? Hynek vloni popisuje, že jsme ochutnali už 14 polívek, při čemž jeden rok byly dva druhy. Pouze jeden rok se polífka nevařila, to bylo o kovidové pandemii v roce 2021. Letos to tedy musí být... 14. ročník! Vaření se ujímá vyhlášená kuchařka Jana T. a ze své receptury vybere osvědčenou zelňačku. Jana vaří s láskou a umem svým vlastním, takže to bude tutovka. My, co postupně přijíždíme k Honzovi 6 do Kralup v pozdním pátečním odpoledni se už docela těšíme.

Páteční uvítací výbor nás přijal sedě a pije

Páteční trénink na sobotní polífku. Karel vypráví, to mu jde.

Abychom si však kralupskou polífku zasloužili, musíme pro to něco udělat. Pod vedením domorodců nějaký ten kilometřík na kole ujet...

Sobotní cyklovýlet začínáme prudkým výjezdem na pískovcový vrch, tentokráte ne Hostibejk, kde nás naši kralupští kamarádi dovedou až na impozantní vyhlídku na město Kralupy a přilehlé okolí Mělnicka a Českého středohoří. Opuštěné, avšak pečlivě vyrovnané matně zelené pivní sklo svědčí o oblíbenosti místa - někdo tu nedávno mejdanoval se značkou Braník, na korunky za vratné lahve kašlaje.

(foto Mirka)

Pokračujeme Dvořákovou stezkou mezi řekou Vltavou vpravo a železniční tratí Praha-Děčín vlevo. Dostává se nám fundovaného výkladu o historii tunelu, zde v akrózovém pískovcovém masívu Lobečské skály raženého.
Malá zastávečka u pozdně renesančního zámku Nelahozeves. V roce 1623 se majitelkou zámku stala Polyxena z Lobkowicz a prakticky od té doby dodnes je objekt v majetku tohoto rodu.

A už nás zdraví naši staří známí - malá vodní elektrárna Miřejovice a přilehlý jezový most. Ten se objevil v záběrech mnoha filmů - například ve snímku Antrophoid, Všechna moc lidu Stalinovi, Wilsonov, Hořící keř, či v seriálech První republika nebo České století.
Na břehu rybníčku blízko kapličky sv. Antoníčka na nás čekají mělničtí PP + Eva. A jsme skoro všici. Skoro...
Máme žízeň a tak pauzička v obci Sazená na pivko a kofolu přijde vhod. Hned vedle uvnitř řopíku se nachází Pevnostní muzeum Sazená s expozicí zaměřenou na opevnění z let 1935–38.
Vracíme se přes původně barokní Jeřmákův most, trasu proložíme terénní vložkou a zanedlouho jsme v královském městě Velvary. Schyluje se k dešti, taky k času oběda, tudíž není co řešit - dešťovou přeháňku přečkáme v hospůdce o příjemné gastropauze. Kolem Hobšovického rybníku projedeme Přírodní památkou Mokřiny u Beřovic, mimo jiné významným to hnízdištěm různých druhů ptactva.

Most u Miřejovic (foto Iva)

Sazené pivko (foto Iva)

Přibrzdíme až u nehlídaného stárnoucího třešňového sadu, jehož plody se na nás jen smějí a vůbec nejsou staré!

Taktéž na Táchovic zahradě již na periferii Kralup je tradičně fajn - jahody, třešně, kouzelná chladící káď plná pivních plechovek a jako bonus velká ňamka z udírny - točený salámek a farmářská slaninka... To už jsou s námi i Potápěč Vlastík s Editou. Teď jsme úplně všici, co plánují dorazit na Kralupskou polífku.

Výtečnou Janinu zelňačku konzumujeme za sucha už na zahradě u H6. Další mokré přeháňky, někdy i solidně prudké pozorujeme spoza střechy.

V neděli pak nebe vymetené, jen modromodré.

Vezmem to podél Vltavy a kolem Výzkumného ústavu včelařského vystoupáme do Muzea másla v obci Máslovice. Vedle předmětů souvisejících s výrobou másla je zde i výstava panenek.

Odtud přes Postřižín a Odolenu Vodu pokračujem do Cestovatelského parku Svět v obci Úžice, t.č. v budovatelské fázi, stále se rozšiřující o nové sochy, zákoutí či floru.

Zde úspěšnou akci "Kralupská polífka 2023" ukončíme a rozjedeme se všemi možnými směry - na vlak do Neratovic, kolmo zpět do Kralup či dom na Mělník, do Ml. Boleslavi, Prahy.

A můžeme začít rozjímat, jaká asi bude polífka za rok a kdo bude vůbec vařit...

Na hlavní stránku HaHy