Lyžování v Amadé

22.-26.2.2023
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana
Více foto Hynek, Jana

Video
Interaktivní běžkařská mapa

V měsíci únoru v mnoha předchozích letech jsem při prohlížení fotek záviděl zážitky, výhledy a veselé večery sjezdařů HaHy. Ale teď jsme s Hanou důchodci a nemusíme šetřit dovolenou na kolo. Zaloboval jsem u HLAVNÍ ORGANIZÁTORKY Jany, jestli by nenašla místo, kde by šlo spojit běžky se sjezdovkami. Hodné Janě se to po velké vyhledávací a dotazovací a organizační práci povedlo. Našla optimální (srovnat velké množství i protichůdných výběrových požadavků nebylo lehké) zájezd u cestovní kanceláře TRIP s ubytováním v penzionu HEIDI.

Ve středu okolo poledního nás autobus  posbíral na trase z Jablonce přes Liberec, Mladou Boleslav (13:15) a Prahu a dovezl nás ve večerních hodinách (21:15) do penzionu. Vzhledem k této hodině to bylo to bez večeře, která byla omylem v programu na webu (nikoli v pokynech k zájezdu) uvedena. Ubytovali jsme se, sešli se v jídelně, kde nás WELCOME drinkem (oranžový aperol) přivítala delegátka, paní Radka Tkáčíková. Probrali jsem s mapami v rukou druhý den. Tedy sjezdaři probrali.


Čtvrtek 23.2.
Při lyžování je přísný režim a řád: snídaně v 7:00, odjezd v 8:00, to by na kole neprošlo, tak brzký odjezd. Jako jediný běžkař jsem se po snídani flákal, dokonce i polehával a četl si. Vyrazil jsem odpočat v 8:56.
Nejdříve na sever po Göglloipe a Panoramaloipe  směr Lungötz, tam na západ po Lamertalloipe, až tam, kam vedla rolbou vyříznutá trasa, na mysliveckém posedu oběd, zpět do Lungötz, zde 800 m pěšky a na východ po Neubachlopte. Nechtěl jsem se vrátit pozdě a tak jsem se otočil dříve. V St.Martin jsem zjistil, že času mám dost, přidal jsem si ještě po loukách v obci mezi domky jihoseverní ocásek.
Na chatě jsem byl první, s chutí jsem si dal v jídelně Rohozec, poslal fotky, vysprchoval se v teplé vodě (byl jsem první a byla jen pro mne) a protáhl se, uvařil kávičku.
Trasy najdete na webu Loipenplan St. Martin
Co jsem vyfotil?
   

Náš penzion

Běžkařskou kadibudku s výhledem
   

Sjezdaři byli v oblasti, ze které Míša poslala kvízovou otázku: : poznáte toho lyžaře? Nápověda: lyžovali jsme ve Flachau ⛷🐭
   
 
Nejrychleji odpověděla Zlatka: Myslím Mayer. A měla pravdu. Přečtěte si o Herminátorovi na wiki, zajímavý život.

A večer? Večer jsme zametali Rakouská metaná se hraje od konce 12. století


K večeři mi v gasthof Post chutnala hlavně polévka. Jen ta sekaná byla víc strouhanková než masová. A byl salát i zákusek.

Naši večerní poradu řídil RETIRED (pozor, fotografie obsahuje double product placement)


Pátek 24.2.
Tento den jsem si projel celý jižní okruh u St.Martin a z Lungötzu podél potoka Neubach celý okruh Neubachloipe. Žádná prudká stoupání, moc pěkně se tam stoupalo a při cestě zpět na téže stopě sjíždělo. Kousek u otočky je restaurace. A jen 2x jsem musel při přechodu silnice sundávat běžky. Šlo by zde i krásně bruslit.
   

St. Martin am Tennengebirge


Ne, trasa jižně od St. Martin am Tennengebirge není čtyřproudá běžkolyžodálnice, zde začíná i končí okruh pro klasiku.


Do třetice St. Martin am Tennengebirge
   


Kostelík v Lungötz u začátku Neubachloipe
   


Před kostelíkem na prosluněné lavičce jsem poobědval. Na perfektním místním veřejném WC (s horkou vodou) jsem si doplnil vodu do lahve (studenou).
   
Ještě jedna fotka z Neubachloipe


A jedna z Panoramaloipe
   


Sjezdaři
jezdili z Flachauwinkel na Mooskopf a posílali (Jana) prosluněné fotky
   




Večer jsme si připili s oslavenkyní Hankou. Většina skleničkami. Někdo i dvěma.
   


Sobota 25.2.
Den začal sněžením s nižší viditelností. Zopakoval jsem si včerejší den, ale bez přídavků. Sníh se dost lepil a stále jsem na své běžky s nanogripem stříkal protinámrazoý antivax. Když to bylo potřetí, tak jsem si vyfotil, zvětšil a přečetl návod. Po nastříkání se má deset minut čekat. Zlepšilo se to, ale jen malinko. Poprvé jsem navštívil v Lungötzu místní hospůdku plnou hlavně kýčových předmětu. Polévka s velkým knedlíkem byla výborná, pivo nikoli.
 






   

Sjezdaři dojeli do Flachauwinkl, nechali se vytáhnout na Rosskopf a zkoušeli sjezdovky do Zauchensee.
   
 

Obrázky nám poslaly dámy z dámského oddělení.
 
Detail označení, asi se tam hambatě tančí.

Po denním ježdění si můžete nechat vytisknout ze skipasu svůj sjezdařský výkon:


A večer? No jako vždy, oříšky:


 
   
Neděle 26.2.
Poslední den jsem nevyužil možnosti se busem přesunout do legendárního Ramsau, ale dojel s ostatními do Haus im Ennstall (někteří vystoupili již v Schladmingu) a tam společně s Honzou a Ilonou nejdříve bloumal městečkem a pak jsme vyšli na chalupu u sjezdovky Stöcklhütte, dali si polévku a skoro stejnou cestou se vrátili.
   

Haus im Ennstall, kostel


Vyhlídka na Dachstein


Na cestě mezi Haus im Ennnstall a Stöcklhütte
   

Obrázky od sjezdařů, co jezdili pod Hauser Kaibling (někdo i pod Planai):
   
   

Počasí prý bylo proměnlivé, ale při pohledu na foto se tomu nechce věřit
   

Převléknout, poslední kávu, vyčůrat a jedem dom. Dobré to bylo.
   
     
S běžkami okolo Sankt Martin am Tennengebirge - YouTube
   

Na hlavní stránku HaHy