Závěr sezóny s trpaslíky

4.-6.11. 2022

Autor textu Foto / video Ostatní
Iva
Korektura Hana
Více foto Hynek
Interaktivní mapa obou dnů

Závěr sezóny onen listopadový víkend byl sice v duchu trpasličím, ale svou náplní, realizací a nadšením pestrý, nápaditý a velkorysý.
Než však chatou Lužanka zazní ten známě chytlavý popěvek "Hej hou, hej hou, už trpaslíci jdou", odehraje se ještě několik jiných událostí...

V pátek po dojezdu a rozdělení do ložnic třeba vzpomínková promítačka na právě uplynuvší cyklosezónu. Na zážitky z cest převážně na kole po vlastech českých či dálavách blíže i více vzdálených. A tak znovu prožijeme Velikonoce na hradě ve Staré Pace, dostaneme se do povodí východočeských řek Chrudimka a Novohradka, ochutnáme výtečnou Kralupskou polífku, tentokrát s láskou vařenou dvěma muži a křížem krážem prošpikujem Chodsko. Neleníme a přelétneme na Krétu či do Portugalska a jen tak si skočíme zacyklovat do Bretaně, Švýcarska nebo k Němcům a Polákům.
Abychom si tuhle sobotu (na kterou později jen tak nezapomeneme) opravdu zasloužili, vydáme se na pěší výlet Lužickými horami. Razíme o desáté dopolední přes nedaleký sirný pramen, který síru připomíná pouze svým zbarvením. V reálu jde o železitou vodu bez síry. Za okrovou barvu může bakterie Leptothrix ochracea - v železité vodě se jí dobře daří.
Bedřichovský viklan a zřícenina hradu Milštejn jsou dalšími významnými body našeho výletíku. Založení hradu coby ochrany zemské stezky vedoucí z Lipé do Žitavy posazují znalci do druhé poloviny 13. století.
Také 13 kiláčků máme určitě v nohou a okysličeni jsme náležitě. Nic nebrání, abychom přistoupili k dalšímu programu. Tři naše oslavenkyně nás zvou na společný přípitek a na večeři, kterou pro nás samy připravily. Výborný gulášek do nás jen padá, olizujeme se až za ušima.

Závěrečný zákusek je v režii našich hostů Ivetky a Dárečka, co jsme jim někteří byli letos na svatbě. Přivezli úchvatný dort, po kterém se taky jen zaprášilo.
 
 

Po večeři zařídí oslavenkyně dnešního večera cestování časem. Člověk by řekl, že s pomocí kosmické agentury NASA to půjde dobře, ta se v tajuplném vesmíru orientuje přece nejlépe. Opak je pravdou, my musíme pomáhat stroji v orientaci a určovat, který rok se naším oslavenkyním co stalo v posledním desetiletí.
 
Pak nás čeká tajuplný bod dnešního večera a to je - výlet do pohádky! Tam nikdy nevíte, jak dalece vás příběh semele. Kde ale navzdory dramatickému vyhrocení nakonec vše dobře dopadne. Hynek, scénárista, režisér a hlavní koordinátor//vypravěč v jedné osobě, dal dohromady velkolepé představení na motiv pohádky o Sněhurce a trpaslících.
 
Představení věnované našim třem letošním oslavenkyním k jejich kulatinám. Hanka, Rudy a Jana dostávají v tomto divadelním kuse každá hlavní roli - máme tu tedy tři Sněhurky. Další neméně důležité postavy zlé královny se bravurně a elegantně zhostí Hana, prince na bujném koni si střihne zkušený HS a hajného s věrným psíkem zahraje Pavlík. My ostatní (a že nás není málo) se převtělíme v trpaslíky, Každý známe onu krásnou pohádku o Sněhurce a sedmi trpaslících. Jen jsme pohádkový příběh malinko přetavili k obrazu svému, tedy do potřeb spolku HAHY a tak drobátko nafoukli - každá ze tří Sněhurek má svou početnou trpasličí družinu, od sebe se navzájem odlišující barvou trpasličí čepice. Zelení najdou ve svém domečku Sněhurku Hanku, červení Sněhurku Rudy a ti s modrou čapkou patří k Sněhurce Janě. Jak geniální !!! Stačí barevné rozlišení a vše klape jak na drátku. Bez chaosu i na poměrně malém prostoru. A chatou Lužankou se konečně line ta úžasná písnička, která se všem rychle dostává pod kůži:
"Hej hou, hej hou, už trpaslíci jdou a vesele si zpívajíc jdou těsně za sebou, hej hou, hej hou..."
Ani nevadí, že princ je jen jeden. On je to totiž princ velmi výkonný - během poměrně krátkého času stačí oživit všechny tři zdánlivě neživé Sněhurky, pěkně jednu za druhou dlouhým polibkem, jak taky jinak, že.
Sněhurce Janě se však jedno políbení zdá málo a tak nahlas broukne:
"Ještě". A princ rád vyhoví.
   
 

Foto Míša
 
Foto Míša

Nastává všeobecné veselí, oživlé Sněhurky se radují, trpaslíci se radují, princ je taky rád... Má to ovšem malý háček. Začíná vadit, že princ je jen jeden. A Sněhurky jsou tři. Která bude ta vyvolená, kterou si princ odveze na svém koni do svého království? Princ bude chtít tu nejlepší Sněhurku, to je jasné. A tak Sněhurky a jejich trpasličí družiny dostanou tři úkoly, které princ oboduje a závěrem určí vítězku.

Za prvé
: Princ si přeje od každé Sněhurky ten nejlepší a nejchutnější obložený chlebíček.
   
 
 
 


Za druhé: Chce vidět každou Sněhurku v těch nejkrásnějších šatech, na jejichž zhotovení je povolen coby materiál pouhý papír ve všech podobách (novinový, krepový, kancelářský, třeba i balící...).
   
 
 
 
   

Tvůrčí trpasličí krejčovské týmy:
   






A skvostný výsledek jejich práce.
   

Za třetí: Každá Sněhurka se svými trpaslíky princovi zatančí na vybranou muziku - i za tanec budou princem přiděleny body.
Z trpaslíků se jen kouří, jak připravují nejchutnější chlebíček, jak špendlí papírové šaty přímo na tělo Sněhurky. A co teprve vybrat tu pravou hudbu k tanci, který společně se Sněhurkou předvedou princi! Uff.




   
Udělené body za náročné úkoly jsou nakonec spravedlivě sečteny. Ale co, co to... Součet bodů za tři úkoly je totožný u Sněhurky č.1, č.2 a též u Sněhurky č.3 !!! Toť ale prekérní situace. Tak koho si ten princ teda vybere??? Inu - princ si skutečně vybral. Zeptal se totiž svého srdce a svou rukou podal - hajnému Pavlíkovi! Ten už přihmuřoval oči a právě se chystal aspoň na chvíli ponořit do svého oblíbeného stavu "když jsem vyplej, tak jsem vyplej". Ale nestihl to, chlapec. A tak spolu s ostatními i hajný Pavlík poslouchá zvonec, co hlásí šťastný pohádky konec.

Aby Sněhurkám nebylo líto, že zůstanou na ocet, dostávají od spolku HAHY k svým kulatinám dárek. Je to poukaz do sklárny v Liběchově s možností vyfouknout si něco hezkého skleněného.

Kdy byl narozen víme, v roce 1952 či 1962, ale kdo to byl? V soutěži oslavenkyň hádáme dle naznačených indicií osobnosti, kladné i záporné, obdivuhodné i problematické. Tak třeba Petra Janů, Miroslav Žbirka, Václav Hudeček, Heidi Janků, Vladimír Putin, Josef Váňa, Michal Viewegh, Karel Roden...

Nádherný, ale i náročný den přetahujeme do neděle, z kytarových strun dua MíPí tryská jedna písnička za druhou. Půjdem vůbec spát a zda-li vůbec usnem... ?


Do postýlek trpasličích, Sněhurčiných i do těch normálně dospěláckých upadneme posléze všici. Po snídani většina absolvuje nedělní pěší výlet, tentokrát ho naplánoval Láďa (to je ten "Od Rúdy"). Ujdeme moc pěkných cca 10 km, ani nevadí, že v objetí mlhy. Z té jako by v pohádkovém pokračování vystupují roztodivné tvary pískovcových skal. Též překročíme státní hranici a chvíli se touláme u německých sousedů, stále však v dosahu ochranných křídel hory Luž.
   
 
 
   
Domů odjíždíme s pocitem skvěle stráveného víkendu. Ve společnosti (a mnohdy i pod čepicí) Sněhurčiných trpaslíků nám bylo fakt dobře.

Místo zazvonění zvonu na závěr naší pohádky si můžeme zatočit kouzelným mlýnkem a to v chatě Luž.
   
   
     

Na hlavní stránku HaHy