Burčák

24.8. - 28.8. 2022

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek Korektura Hana	Více foto Hynek, foto Pavel	Interaktivní mapa

V sobotu 24.září jsme se sešli u Libora ve Velkých Bílovicích už před obědem, vyprahlí jsme si dali první burčák a vyjeli na východ, směr Zaječí.

Zchlazení startovní horečky

Kudy tedy pojedeme?

Uvnitř vinného kombajnu

Rozhledna Maják již byla opravena, ale Zaječí

bychom viděli i bez ní. Už bez lunaparkového ruského kola. Dalším cílem měl být Obelisk, ale přístup k němu je pro cyklisty i pěší zcela uzavřen po celý den. Pokračovali jsme podél Dyje a čekala nás ještě dvě překvapení:

Prvním byl dost dobře naložený cyklista.

Druhým byla hudba s tancem v obci Ladná.

A večer? Program nepřekvapil. Ochutnávka, hlavně bílá, u Libora. Je to naše docela oblíbená činnost

Nedělní (25.září) etapa začala neplánovanou odbočkou. Vzhledem k revitalizaci Lednického rybníka (založen 1811 a 210 let nebyl udržován) šlo vjet z boku do lednického parku a dojít/dojet až k minaretu

Lednický zámek jsme nemohli vynechat, hezky jsme si ho i se skleníkm obešli

Stejně tradiční je i zastávka u Tří grácií. Vlastně i DEVÍTI grácíí (ty horní tři jsou starší).

V Hlohovci jsme po vyhlídkové věži nad vinohrady navštívili restauraci pod vinhrady, která byl dost drahá. Mile nás překvapil po mnoha letech OTEVŘENÝ zámeček Belveder u Valtic

, kde měli výstavu Jaroslav Homola a Radka Linhartová.

Od Valtického zámku jsme vystoupali k Rajsně a nově jsme zajeli pár metrů do Rakouska k bráně Druidů, kde jsme chvilku při výhledu do krajiny relaxovali

U sadů a vinic jsme se nenechali vystrašit a dojeli obdivovat, bohužel zavřený kostel v Poštorné...

... i další přilehlé domy ve stejném stylu.

V Břeclavi jsme projeli poutí a dali si, po mnoha pokusech v předchozích letech pivo v zámeckém pivovaru.

Na závěr, už bez Háni a Františka, jsme se přesvědčili o tom, že zřícenina Janohrad stále stojí:

Na pondělí (26.září) jsme z Velkých Bílovice jeli na severovýchod, až za Hodonín. Nejdříve jsme ale museli načerpat pohonné hmoty. Otevřenou čerpací stanici jsem objevili v Novém Poddvorově.

Delší zastávku jsme měli v Mutěnicích, ne všichni viděli krásné malované vstupy do sklepů a i my, častí návštěvníci tohoto města jsme objevili novinky, třeba vinnou samoobsluhu a korkové obložení sklepa.

V 11:43 jsme nastoupili na vlastní cyklovlak směr Kyjov.

Na zastávkách jsme nezastavovali, až na konečné v Kyjovském pivovaru

Obsluha rychlá, jídlo dobré, malé pivo v ceně menu. Byli jsme zcela ukojeni.

Hlavním cílem ale byl Bukovany a jeho zvláštnosti:

Kaple sv.Jana II

Mlýn s restaurací a sklípkem

U mlýna pak alej s karikovanými (?) českými panovníky. Nejvíce se nelíbily Evě

Vraceli jsme se přes "Moravské Toskánko"

a dojeli ještě za sluníčka

V úterý 27.9. byl start odvážný. Oblékli jsme vše, co jsme měli proti dešti s sebou a vyjeli:

Po ujetí 150m a pohledu na zcela šedou oblohu jsme se otočili, převlékli se a nasedli do automobilů.
Nejdříve jsme si prošli malovanou obec Nechory, kterou už s deštěm nějak máme spojenou:

Hlavním dnešním cílem ale byl Hodonín a v něm nás nejvíce překvapila návštěva Muzeum naftového dobývání a geologie, kde jsme se nejen hodně poučili, ale i pobavili. Návštěvu doporučujeme.

Vyčerpání jsme pak usedli do kavárny, která měla i vlastní pražírnu.

Posledním bodem autoprojížďky bylo archeologické muzeum v Mikulčicích:

Ve sváteční středu 28.9. jsme vychutnávali opět "Toskánsko". Nejdříve to bylo cestou do Vrbic (nebo Vrbice?)

Pak jsme se podívali na rozhlednu nad Kobylí

V Dolních Bojanovicích jsme obdivovali kříže řezbáře Františka Vymyslického (1841-1933). Jeho kříž byl i na Všeobecné národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895 a ocenil jej i Josef Myslbek.

A to je vinná čtverečná tečka za naším burčákovým ježděním v roce 2022.

Na hlavní stránku HaHy