Jaro a čarodějnice
30.4.-1.5.2021 |
Autor textu | Foto / video | Ostatní |
Hynek Korektura Hana |
Foto
Hynek,
Foto Pavel Video |
Interaktivní
mapa
|
Dříve, než vám řeknu, jak jsem se sešli nebo vlastně slétli, musím upozornit na obrázky s povídáním Harmivy na Rajčeti. Najdete zde k dnešku (2.5.2021 17:10) devatenáct vycházek 2021, hlavně v okolí Prahy, kterých se v úzkém kolektivu účastnili členové našeho spolku. Na ukázku poslední tři: |
Údolím Motolského potoka přes Kalvárii k Motolským rybníkům |
Severní pól Prahy |
Od zámku Veleslavín oborou Hvězda přes Bílou horu na Kalvárii |
"Ano, ne, možná jo, později... Bude nás moc, bude nás málo..." se střídaly návrhy jestli a jak udělat první letošní větší akci HaHy. Volba padla na 30.4., kdy jsme se sešli, všichni negativně otestovaní, někteří již po prvním kole očkování. Po welcome drinku na terase hradu, odchází ty, které ještě nepřijely se svou pravou tváří, do útrob hradu, aby ze sebe svlékly převleky žen a ukázaly pravou tvář. |
Po nástupu a představení se shromáždily kolem ohně a šel z nich strach. Posuďte sami: |
Běsnění trochu zklidnila jediná čarodějka mezi čarodějnicemi, která zaujala ostatní přinesenými lektvary. I já jsem se napil. A to jsem se neměl dělat. Kouzlo začalo brzo působit. Ještě jsem stačil zachytit na fotoaparát Pavla, jak čarodějnicím připravuje k válečkům masa, co si opékaly na ohni, pití: |
Pak začal divoký taneční rej, čáry omámen jsem
šel z náruče do náruče. Nevím, co se dělo. Nebýt fotografií Pavla, nevěděl
bych vůbec nic o svých proměnnách. Tanec prý trval do dvou hodin po
půlnoci, kdy už i divé ženy měly dost. |
|
S radostí jsme tedy vyhledali rozkvetlý sopečný strom a radostně plnili úkol nám zadaný. Bohužel jsem nebyl požádán nikým z chlapů z HaHy spolku o zástup, a tak jsem absolvoval jen jedno líbací kolo. |
Po odjetí sudetské sekce HaHy, pravděpodobně za účelem druhého kola omlazovací dávky, jsme nasedli na kola a dojeli do Borovnice, kde jsme nahlédli i do vnitřku repliky větrného mlýna. |
V obci Mostek jsme se konečně dočkali a občerstvili se v pajzl okně v Šmrdlově pajzlu. Přes dvojité stoupání jsme se dostali na vrchol naší cesty: ano, je to Zvičina. I tady bylo okénko a došlo i na kávu. |
Vraceli jsem se příjemnou podkrkonošskou krajinou s chaloupkami, jak je známe. S pohledy, které nás hladí. V Pecce jsme málem najeli na první nástupiště. Přístroje na kolech ukázaly po závěrečném stoupání na Pavlův hrad 47km. Byl to hezký výlet. Kdo by snad chtěl vidět, jaký jsme objevili další rozkvetlý strom, co barevně seděl Janě k oblečení a kolu, může se podívat do fotogalerie. |
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
|