Korutany

4.-12.9.2020
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva, (Hynek)
Korektura Hana
Foto Iva dne 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
mapa ze dne 05,06,07,08,09,10,11,12
Cykloturistika do rakouských Korutan bude patřit k těm, na které se nezapomíná. Jediný letošní výlet za hranice republiky. Ještě že Rakousko v první půlce září 2020 nemá nic proti vstupu českých výletníkům na své území. A tak nám 12 cyklistům Láďa z Extrem Tour ušije toulky skrze Korutany na míru. A v minibusu k rakouským sousedům nás taky odveze.

"No konečně, Ivo, že už jdeš svačit. A dej si ten jablkový štrůdl od Hanky. Co mu říkáš?" "Hmm, voňavý, vláčný, šťavnatý... Jo, chutná slaně... Ale to snad neva... I tak je moc dobrý!" Na hraničním přechodu v Dolním Dvořišti jsme tedy otestovali Hančin kuchařský přehmat, který dost pobavil, ale na druhou stranu i docela slušně chutnal. K penzionu v Oberferlachu dorazíme v pátek večer. Brífinkem si ujasníme zítřejší trasu a můžeme již spát.


5.9.
Té sobotní etapě by slušelo označení "etapa jezerní". Ačkoliv i další dny budeme jezdit kolem jezer, dnes o sobotě potkáme hned jezera čtyry - Faakersee, Ossiachersee, Afritzersee, Brennsee. A ve dvou z nich si bájo zaplaveme. Večer v Dobriachu, kde trávíme naší druhou korutanskou noc, se mění ve větrný. To nevěstí nic příliš dobrého - bude zřejmě změna počasí.

Propagační odpočívka u jezera FaakerSee


Domenig Steinhaus - ikonická stavba výstavba 1982-2008, 2012 památkové chráněná  - info též Ossiacher See




6.9.
Taky že jo. Je docela chladno a nedělní koupačka v jezeře Millstater See nás ani neláká. Zato obhlídka benediktinského kláštera bývalého opatství v Millstatt ano. Plastika sedícího mnicha na nádvoří kláštera tak trochu evokuje "mozkomora" z fantasy románů o Harry Potterovi. Že ještě ten den solidně zmokneme, tak nějak tušíme. Vlastně to docela přesně víme, protože krátkodobá předpověď počasí v chytrých telefonech se příliš nemýlí. Déšť si vrchovatě užijeme ve serpentinovém stoupání z Bruggenu přes kopec do Weissbriachu. Do cílového Regittu je to pak už kousek, cca dva kiláčky. Co k večeři, o to se nemusíme pro dnešek starat. Vaří totiž lídr Láďa a pozval nás. Servíruje se masíčko a těstovinový salát. Mňam!

Millstater See (ráno ještě nepršelo, tak do něj separatistická skupinka HaHaHy vlezla)


Bendiktýnský klášter v Millstatt


Poslední velké stoupání


Růžové květivné přivtání u Weissbriach jsme moc nevyužili


7.9. Iva:
Při ubrečeném pondělku vybíráme ze tří výletnických variant. Moje pětice si dá tu "skalně terénní". Nejprve si zopakujeme včerejší kopec v protisměru nahoru, abychom pak sjeli k jezeru Weissensee. V prudké levé odbočce za městečkem Techendorf už jen převážně stoupáme zakousnuti ve skalách hory vysoko nad jezerem Weissensee. I přes kolísavě silnou deštivou záclonu se nám otevírají úchvatné výhledy na jezero. K němu se posléze v prudším sjezdu nakonec dostaneme. V útulné kempové restauračce se nezapomeneme odměnit chutnou polívkou a docela slušným tak akorát vychlazeným pivkem. Ještě mineme několik pastvin se šťastnými krávami korutanskými, vystoupáme a sjedeme několik kopců a jsme v cílovém Vorderbergu. Přestává pršet.

Asfalt to není - Ivu vyfotil Mára


Nad Weissensee




Po osvěžujícím sjezdu zase stoupáme
 
7.9. Hynek: Po dlouhém váhání se kačerská skupina posílená o Alenu v úterý rozhoduje k cestě přes Itálii.

Na začátku do Hermagoru to docela frčelo, skoro bez deště
 
I keška v kufříku byla zajímavá.
Pak to ale začalo: stoupání na sedlo Nassfeldpass  (1350 m) mezi rakouským Tröpolachem a Italskou Pontebbou bylo vlhké a dlouhé.    

Kvůli odpočinku člověk pak fotí vše.
 
Na vrcholku to FAKT ke slunění nebylo.
Po povinné fotce na sedle (Hana V. už odjela do restaurace na polévku)



 jsme na sebe oblékli vše, co bylo k mání. Sjezd stál za to. Serpentiny se točily, výhledy na skály a krajinu se otvíraly.






V údolí jsme pak už jeli  pro mnohé známé ALPE ADRIA po zrušené železnici:




Stoupání zpět do Rakouska už nebylo prudké, jen cesta nám v závěru už přišla dlouhá.


8.9.
Úterní plán vede naše bicykly do Klagenfurtu. Chceme přes Villach, druhé největší město rakouské spolkové země Korutany. A tak přes řeku Gailitz, podél řeky Drávy a severního břehu jezera Wörthersee. Často do kopce, před samotným Villachem již po rovince. Ve městě, o kterém jen málokdo ví, že jeho český název je Bělák, míjíme novodobý evangellický kostel, postaveny v letech 1901 až 1903. U toho katolického, zasvěceného svatému Jakubovi, se trochu zdržíme. Trojlodní gotický sv. Jakub stojící na místě chrámu zničeného zemětřesením v polovině 14. století. Kostelní věž o 94 výškových metrech spojuje s chrámem pouze oblouk. Neváháme, nasadíme roušky a zdoláme téměř tři stovky schodů vzhůru k nebi až na ochoz věže. Naskytne se nám hezký výhled na město a okolní Villacher Alpen, tedy hřebeny Gailtalských Alp a Karavanek.

Nedaleko Friedenbrücke, mostu Míru přes řeku Drávu, na břehu jezírka Silbersee se rozhodneme pro krátkou relaxačku s koupáním a se svačinou. Vzpomínám, jak za zdejšími tenisovými kurty jsme v srpnu 2016 stanovali při Mike cykloputování po Alpe Adria... Za Villachem ještě stavíme před venkovským hostincem - udělalo se skoro až letní vedro a my máme žízeň tomu odpovídající. Ačkoliv má hostinský zavřeno, po domluvě nám natočí skvěle vychlazený zlatavý mok. Hned vedle hospůdky objevíme venkovní hudebně taneční zázemí. Pódium, taneční plac a přilehlé zastřešené sezení. Zde překvapivě vystavená malířská plátna větších rozměrů. Realita i abstrakce, barvy pestré... Líbilo se a určitě by se dalo něco vybrat. U Vrbského jezera nás dojíždějí keškaři 3xH (= Hanka, Hana, Hynek). I dneska byli tito lovci beze zbraní vícekrát úspěšní. Do Klagenfurtu to máme ještě několik kiláčků podél Wörthersee. Je to přece jenom největší jezero ve spolkové zemi Korutany a páté největší v Rakousku.

Před odjezdem. Láďa to zmáčknul moc brzy, Miluška nemá upravenou přilbu. Ten HS je nějakej lepkavej...
 

Evangelický kostel ve Villachu
 
Motýli ve Villachu a širm od lampy tamtéž


Výhled na Villach po výstupu 300 schodů kostela sv. Jakuba.
 
   
   


9.9.
Z Klagenfurtu (slovinsky a česky Celovec) míříme kolem přehrady na Drávě do Ferlachu. Pro mlhu nevidíme příliš daleko, ale to se má vbrzku změnit. Při stále se lepšícím počasí si ve Ferlachu (Borovlje) vychutnáme kávičku a mnozí i dortík, prohlédneme zdejší farní kostel sv. Martina a upalujeme dál. Čeká nás stoupání do horského sedla Schaidasaffel (= Šajda) v 1069 metrech n.m. Opravdu se vyčasilo - nad námi blankytno, kol dokola živá, neunavená zeleň, skvostné skalnaté hory! V sedle jsme jediní cyklisté, přijíždějí lidé v autech a motorkáři. Jednoho takového v koženém oblečku oslovuji - a máme ze sedla Šajda pěknou památečně kolektivní fotečku. Následný sjezd do Železné Kaply, kus podél řeky Vellach//Bela a po rovině Ebendorf. Ubytovaní jsme za Ebendorfem, maximálně tak necelých 10 minut jízdy na kole - Naturisten Feriendorf Rutar Lido. Po dnešní etapě s překonáním horského průsmyku jsme trochu již unaveni a tak se ani moc nedivíme, že jde o rodinný kemp nudistický. Ostatně zaplavat si bez plavek ve frišně osvěžující vodě venkovního bazénu má taky něco do sebe... A pěkné, prostorné ubytování v hlavní budově je nejlepší, které nám Láďa v Korutanech zajistil. Tak se těšíme, že tady budeme trávit noci dvě.



Kostel v Zell -Pfarre/Sele-Cerkv


Výhled ze sedla Šajda (2x)


Gösselsdorfer See, už jsem skoro v cíli. A dá se tu koupat (lekníny nejsou všude).


10.9.
V Ebendorfu (= Dobrla vas) zahajujeme čtvrteční etapu prohlídkou exteriéru augustinianského kláštera z 12. století. Před obcí Globasnica hlásí H6 první vážnější defekt. Je nutno vyměnit něco ve středové části kola (vůbec nevím, o co jde, ale ořech to není). Jelikož máme od našeho ubytování ujeto ještě málo, vrací se Honza na základnu v naději, že vše potřebné k opravě budou mít místní instalatéři.
Nás ostatní, co jsme stále pojízdní, zaujmou v Globasnici věžovitě zámecké stavbičky, které budí tak trochu dojem přeplácanosti. Tudíž jsme v rozpacích, co si o tom máme myslet. Naši jízdu dále cílíme do obce Sant Michael k místnímu stejnojmennému kostelu a nad ním vysoko se vzpínajícímu kostelu sv. Kateřiny. Katharinakogel v 571 výškových metrech je skvělé vyhlídkové místo, navíc konejšivé, vhodné k rozjímání... Völkermarkt je další zastávka, kdy se poněkud zdržíme. Hledáme totiž nejstarší stavbu ve městě a to je kostel sv. Magdaleny z roku 1240. Kdo hledá, ten najde - i nám se zadaří po té, co si upřesníme informace v místním papírnictví. Nakonec sjedeme k jezeru Völkermarkter Stausee, abychom ho po chvíli opustili. Ale co to vystupuje za dominantu na obzoru? Není to snad náš klášter v Eberndorfu? No jistě, je to on. Tak to budeme už brzy v "naší prázdninové oáze Rutar Lido" ;-)

Ebendorf-klášter+úřad+škola+výstavní síň
 
svatá Kateřina


Skulptura Srečanje u Jorg Haider brucke přes Drávu. Sochař Hans-Peter Profunser představuje setkání dvou kultur v Korutanech.


Týž most s květy růží.


Krajinka u Reifnitz nad Drávou
   
     

11.9.
Naše páteční výletování z Eberndorfu začíná slunným ránem, žádné mlhy, žádná husí kůže, H6 jede na spraveném kole. Míříme k řece Drávě a podél ní nějaký čas jedeme. V úrovni Feistritzer Stausee se od Drávy začínáme vzdalovat. Síť cyklostezek nám umožňuje bezpečnou jízdu. Stále je pocitově letní teplo, chtělo by to nějaké to korutanské jezero a koupačku v něm. A což v tomhle jezeře, v Keutschacher See? Kudy ale vlézt do vody, je to tady samý soukromý pozemek. Hele, malý kemp s pěkným vstupem do jezera. Docela liduprázdný. Kdo umíte solidně německy nebo aspoň trochu? Zeptejte se, zda-li by nám nedovolili zaplavat si z jejich kempového břehu. Že si za ochotu koupíme z jejich výčepu pivo. Jó můžeme? Plácli jste si? Tak hurá do vody!
:-)
V pozdním odpoledni se pak přichomejtneme k vzduchoplavbě balonem - ten se právě odpoutává od země. S Álou 8 nostalgicky zavzpomínáme na náš balónový let nad Českým rájem přesně před rokem. Pak už jen dojezd do Klagenfurtu, kde již po druhé strávíme noc v Tarviserstrasse u Lendkanalu.
Napřed však povečeříme ve venkovní restauračce na břehu jezera Wörthersee při podmanivém západu slunka... Romantische schön! Tak tady za jezerem si každý den slunko ustýlá... Je už tma, když místo večerníčku se nechám ukecat a s A8, J1 a HS jedu ještě na malou večerní projížďku do starého centra Klagenfurtu. Byla-li jsem unavena a na pochybách, tak v nádherně nasvíceném historické jádru města ožívám, fotím a rozhodně nelituji! Platanová alej na Novém náměstí je ještě mladá, jako ostatně tato noc. Dračí kašna vyzařuje fialkové magično - ne nadarmo má město Klagenfurt ve znaku okřídleného draka. A sošná císařovna Marie Teresie shlíží z vysokého soklu na své poddané. Jak z jiného světa, snad toho pohádkového, září Landhaus, sídlo korutanského státního parlamentu. Povedená poslední noc a důstojné rozloučení s hlavním městem Korutan.







12.9.
Je zase sobota, v Korutanech jsme už týden a odpoledne je plánován návrat domů, do Čech. Ale taky nás čeká poslední korutanský výšvih. Chceme tam nahoru nad jezero, až k rozhledně Pyramidenkogel. Volíme trasu podél jižního břehu Wörthersee přes městečko Reifnitz neboli Ribnicu. K rozhledně na stejnojmenné hoře je to jednoznačně stále o stoupání až do nadmořské výšky 851 metrů. Rovných sto metrů vysoká a štíhlá rozhledna, ze dřeva a oceli, jako by elegantně tančila ve spirále. Jde vlastně o nejvyšší dřevěnou rozhlednu na světě. Nasadíme roušky a výtahem se vyvezeme vzhůru. Ještě překonat pár schodů a jsme na horní vyhlídkové plošině. Krajina se nám otevírá do krásného panorama! Alpské velikány, jezero, města... Stálo za to vyškrábat se sem. Sjezd pak stejnou cestou, u jezera vlevo do obce Maria Wörth s dominantou dvou kostelů. Tady nakládání kol na cestu do Čech. Zbývá poslední tečka - koupačka v korutanském jezeře Wörthersee. A pak už jen vzpomínání a doufání, že výlety na kole či bez něho, po Evropě či po světě příští léto zase budou. Bez omezení.

Hotel v Klagenfurtu
 

Sochy v Reifnitzu u WörterSee
 
Pyramidenkogel. U vrcholu jsou lana, na kterých je možno pomalu slanit dolů.

Vidíte tu trubku? Tou je možno sjet dolů. Nikdo z účastníků zájezdu nechtěl.


Výhled


Kostelík v Maria Vörth
   
     
Pro ty, co jsou v karanténě a/nebo mají chuť na další obrázky jsou k dispozici ještě 4 série fotek    



 Propagační, "kalendářové foto"
   



 Zajímavosti a kuriozity
   
     



 
 Kapličky
   



 Vzpomínky pro účastníky zájezdu, hlavně ubytování
   
Děkujeme Aleně8, že  nás vytáhla ven. Ona byla u zrodu této myšlenky a jednala s Extrem Tour. Všem z cestovky dík patří též.    
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy