Frýdlant
se "střelou" Alenou

3.-6.7. 2020
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana		 Hynek TOP18, Top18+28,
Pavel.
 Interaktivní mapa Sobota,
neděle, pondělí.
O Aleně někdo říká, že je neřízená střela. O prvním prázdninovém víkendu nám dokázala, že tomu tak není. Je sice dynamická (nejen elektricky), ale zařídila vše předem skvěle. Už jenom ten příjezd (foto od Zlatky):
 
Přijedšímu byl přistaven vozík...		  

Vozík s motorem Zlata náklad odvezl a		  
vozík jste pak s motorem odvezli na místo.

V domě u Aleny měl pak již každý svou jmenovku na postýlce a kdybyste náhodou váhali, jak se zavřít v koupelně, tak nad klikou byl návod, jak zamknout. A to jsou jen maličkosti. Už před tím bylo třeba zajistit pivo, víno (+dokoupit víno při naší velké spotřebě), buřty, restaurační objekt..., aby si pak účastníci výletu (25 kousků) večer mohli buřtovat.
     

Sobota

Do sluníčka se dobře vstává (i po prohýřené noci):

    

V "naší" restauraci Baráčníků Větrov jsme silně posnídali

(ilustrační foto snídaně Jé jedna)
 		    
Dobře naladěni podél Šolcova rybníka (plavecká přestávka Ála a František) stoupáme na Oldřichovské sedlo ke Kozovi. Tady si dáváme první dnešní pivo a prohlížíme si osobní motoristicko-trempské "muzeum".




    

Je mi líto, že po následující viničné (drží prý teplotu jako vinný sklep) cestě nejedu poprvé, to by mé nadšení bylo větší ze skal, zeleně, písčité cesty. Dnes je dirkovaná stíny:
    

Oběd se blíží, program se zahušťuje, před jídlem ještě navštěvujeme arboretum ve Ferdinandově,


podíváme se do Poutního kostela Navštívení panny Marie, který jsme nepřímo prostřednictvím Jirky Okrouhlíka svou účastí na jeho zájezdech sponzorovali.


Dělnický dům a oběd v něm má tradiční průběh. Po dobrém jídle se nám chce spinkat, což je pravý opak toho, co nás čeká:
Stoupání na Bartlovu boudu (tam se rozdělíme a zase spojíme) podél pěkných chaloupek:


a pak přejezd na Hubertku, kde se zase rozdělíme, dokonce na 3 skupiny:
- kavárenskou
- červeno-singlortrekovou
- černo-singlortrekovou




Kavárenská skupina vítězí, nejvíce si užívá poklidné atmosféry lázní s pressíčky, lungy a kávovými Alžířany. Kde se asi flláká A8? ta může jen závidět!


Při dojezdu pak vychutnávají všichni buď pivo ve Frýdlantském pivovaru nebo buřty na černém pivu od Jany Táchové. Fajnšmekři, což je většina, oboje.		    


Neděle

Druhé vstávání je po druhém nočním hýření těžší, ale přesto vyrážíme na devátou, směr náměstí, pak zámek a hrad Frýdlant. S místními průvodci, Pavlem a Alenou.

Náměstí je pohlednicové


Krajina je krásná



Krajina je krásná, ale žízeň je žízeň. Když vidíme tabuli zvoucí na pivo, kávu... rum bum, tak dlouho neváháme a odbočujeme mimo trasu do HASIČSKÉ ZBROJNICE. Zrádně bez vzkazu opouštíme sběrače borůvek a dostáváme se v obci Dolní Oldříš na návštěvu k starým známým. Alespoň tak mi to připadalo po celou dobu návštěvy této zcela originální občerstvovny. Ojedinělé svým umístěním, exteriérem i interiérem (nakoukli jsme i do ložnice!) obsluhou, veselostí... Až mi bude smutno, tak sem zajedu posedět v křesílku.

(velké foto je v Galerii)

Cesta do Habartic byla tak trochu do oblak


se zastávkou v peřinách trav arboreta u Horních Pertoltic

Návštěva zde nám trochu zamotala hlavu a nedojeli jsem do Háje, ale v Černousech jsme doplnili ionty, v Andělce navštívili průsečík 15. poledníku a 51. rovnoběžky a šťastně dojeli do...


...šťastně dojeli do Saně. Tam na nás čekal zvěřinový guláš a houbovka (díky Aleno). Neměl chybu. A různých druhů piv bylo také dost.


Pak se nám moc nechtělo šlapat, ale museli jsme. Ti rozumní už nejeli na rozhlednu (bylo zavřeno). Ti odvážní jeli na rozhlednu a mohou si poklepat po zádech, vyjeli jsme to. A byli odměněni alespoň malým výhledem.

    
   


Pondělí


Ráno bylo vlhké, obloha šedá. Chvilku jsme čekali s různým optimismem v očích na menší hustotu kapek.

Když jsem po cca 20 minutách čekání zavelel: "Jedem", tak se někteří šli teprve přezout, dobalit, obléknout atp. Nechápu, jak mohou být tak nezodpovědní a nechat pak na sebe čekat ostatní.
Pak jsme konečně vyjeli. Cesta po asfaltu pěkně odsýpala, nepršelo... ale něco mi chybí... na zádech...  JÁ NEMÁM BATOH! Ten největší NEZODPOVĚDNÍK jsem JÁ! Otáčím se a prosím, aby na mne VŠICHNI OSTATNÍ počkali na hranicích. Naštěstí mne dobrá víla Ála dovezla autem zpět i s kolem a batohem a během jízdy ještě stihla zorganizovat další akce, které jsem narušil. Díky.

    
Vědeckým cílem pondělní výpravy bylo prozkoumat tu "polskou díru" která ohrožuje spodní vody u hraničních obcí a kde svítili v noci na rajčata, až přesvítili Liberec a značně navýšili světelný smog.

Bylo zajímavé sledovat prolínání Polska a Německa na tomto území. Tak třeba u původně německého kostela v polské Botaginii bylo jen pár polských hrobů a německé zmizely.
    
Ubytování u chladící věře v Turozsów-Vieś je lukrativní:
    
Přechod z Polska do Hirschfelde byl trochu dobrodružnÝ, ale žádný oficiální blízko není, až po 9km (vzduchem) nebo jet Polskem.
    
Jsme v Německu. Jiný svět. Z Hirschfelde do Žitavy vede pěkná cyklostezka.
    
Průjezd podél hraniční Lužické Nisy ukazuje německou pořádkumilovnost.


A chvilku můžeme cestovat i do socialistické minulosti v panelové výstavbě:
    

Na historický střed Žitavy mám 75 minut individuální prohlídky. Pro někoho málo, pro někoho moc.




Docela mne zaujala nová tvář města vytvořená na šedých nevzhledných socialistických budovách z osmdesátých let. Vytvořil ji syn ruského emigrante Sergej Alexander Dott (*1959) v roce 2010 (podívejte se na výstavbu).
Jdete kolem paneláku a najednou anděl.




Nebo po fasádě běhají zvířata...


    
     
Na závěr se nám podařilo zhlédnout po průjezdu kolem trojmezí a Hrádku "tu díru", kterou jsme celý den objížděli, důl Tuwow. Pořízení fotografie bylo ale skoro zločinem, ochranka dolu se tomu silně bránila. Ale jenom slovně, k pěstním soubojům nedošlo.
    
Po ujetí 73 km jsme doma, tedy ve Frýdlantu. Děkujeme organizátorce za severní akci a její stálý smích. Tak ať ti Aleno vydrží baterky!    
Za pomoc při plánování tras patří dík kromě Aleny též Pavlovi a Honzovi P.    
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy