Burčák tour 201926.-30.9. 2019 |
Autor textu | Foto / video | Ostatní |
Hynek samokorektura |
Foto
Hynek Foto Pavel |
mapa
čtvrtek,
pátek,
sobota,
neděle,
pondělí |
Ve svém ranném mládí jsem měl podzim spojen s pouštěním draků, ve středním mládí s bramborovou brigádou, kdy jsme po spolužácích z 1.B házeli, když profesoři polevili v dohledu, brambory. Nyní, v pozdním mládí, jej mám spojen s burčákem. A nejsem v tom myslím sám. Prý je burčák mléko starců, tomu nerozumím, tam jsem ještě nedospěl. A tak jezdíme, od počátků HaHy na podzim na jih Moravy. Kudy jsme jezdili v roce 2019? Tudy: |
Automobilisté (PaHaHy) vyjeli ve čtvrtek z
Perné naproti rychlejším vlakařům (VašIlo), kteří dojeli do Břeclavi. Cesta vedla podél Dyje |
k pohádkovému zámku Lednice, kde se naše cesty
protnuly, políbily a společně vedly dál. Jeli jsme přes Lednické rybníky k známým objektům Lednicko-valtického areálu: Tři Grácie, kaple sv.Huberta, Dianin chrám, Hraniční zámeček |
Do Mikulova jsme dojeli po turistické
modré kolem koupacího lomu (jak tam jsou piraně)
a tak jsme se mohli pokochat vinicemi nad Bavory: |
V noci přijeli MaVr a tak jsme se v pátek v plné síle mohli vydat na ROZHLEDNOVOU ETAPU. Opustili jsme slunečnice za nádržemi a zcela neplánovaně jsme se pak objevili Levandii. Je to místo ve Starovičkách, kde z vlastní levandule vyrábí a prodávají oleje, polštářky, pytlíčky, vosky... a dokonce i kávu a víno. První rozhledna ve Starovičkách, u obrázku, se nám nepovedla. Spadla. Rozhledna Slunečná nad Velkými Pavlovicemi byla bez chyby (s občerstvením a šlo se tam i vyčůrat) Hana právě hovoří s Háňou, která hlásí, že přijede. Později hlásila, že nepřijede. V Bořeticích jsme se potkali s HS, který nám jel naproti z Břeclavi. Poobědvali jsme a s plnými žaludky jsme vystoupali ke "komínkům" ve Vrbicích: Cílem byla nová (2018) rozhledna nad obcí Kobylí. Skutečně neobyčejná. Při stoupání v kruhu měníte směry výhledu a zároveň cestujete časem.
Podél sklípků jsme klesli do Kobylí, |
A máme sobotu, jedeme do zahraničí. Do Rakouska. Rakousko u Mikulova je zajímavé třeba tím, že zde nemají velké širé rodné lány: Také mají názvy obcí v různých řečech a každé okno mají jiné. Ochutnávka vinných hroznů je zdarma A také tady vystavují ponožky. U pole. a straší dýněmi Když jsem viděl poloviční lidi, sedm trpaslíků u rakve a nakonec i modré trpaslíky, říkám si, jestli toho burčáku nebylo moc... To, že sklípky jsou ve Falkenštejně, už psát nemusím, že? Důstojně jsme výpravu zakončili v Mikulově, v židovské synagoze. Aby výčet sobotních událostí byl plný, je ještě třeba doplnit, že Pavel v Mikulově ztratil a pak i šťastně našel na schodech opuštěný fotoaparát. |
Je sice neděle, 29., ale v Přisnoticích mají svatováclavskou oslavu dnes. Začíná se až odpoledne, a tak jedeme přes Drnoholec, kde navštěvujeme barokní kostel Nejsvětější Trojice. I nad Drnohlcem je rozhledna V Přísnoticích to mládeži sluší Hoši Mladí Paráda, že? A u každé rodiny, kde je otec Václav, se zastaví, zatančí a pak rodina přinese občerstvení. Mužský sbor nás nezklamal. Prostě umí. A před účinkující se zatoulali ti nejmenší. "Máš to špatně, musím ti to zapnout" Architektura sklípků před Strachotínem je různá... |
V pondělí jsme měli prodlouženou.
Pražané jeli různými cestami do Břeclavi, HaHy s Pavlem zamířili na hřbitov.
Na židovský hřbitov v Mikulově, dřívějším centru židů na jižní Moravě. Další cesta vedla do Rakouska, tam už měli podzim, takový do vlastivědy. I mraky (nad plakacím kopečkem) se jim povedly. Díky prudkému větru jsme svá kola zatížili ořechy, týden jsme tu tašku pak louskali. A Pavel přišel na to, jak vyfotit prudký vítr: V téhle různorodé krajině se živočichům dobře žije. A tečka? Nemůže být nevinná, musí být vina v plném hroznovém rozsahu. |
|