Provence kvetoucí
s OK TOUR

3.-13.7. 2019

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Iva, Hynek Korektura Hana	Foto Iva 4.7., 5.7., 6., 7., 8. , 9., 10., 11. a 12.+13. Jašesta 1, 2	Interaktivní mapa 4.7., 5.7., 6.7., 7.7., 8.7., 9.7., 10.7., 11.7., 12.7., 13.7., VŠE

Tak kam letos v létě společně s HAHY spolkem... Už v zimě padlo rozhodnutí vyrazit opět s OK TOUR, s osvědčenou jabloneckou cestovkou Jiřího Okrouhlíka. Vybíráme voňavou cykloakci "Provence kvetoucí". Bude začátek prázdnin a levandulová pole by ještě neměla být sklizena. Nakonec se počet přihlášených HAHY cyklistů ustálí na čtrnácti.

V prvém kempu u města Crest:

Prahu opouštíme ve středu 3.7. po 13. hodině. Po dálnici absolvujeme denní, večerní a noční přejezd kolem měst Mulhouse, Besancon, Lyon do oblasti Le Royans et le Vercos. Zde druhý den před polednem se uskuteční náš výsadek z busu. Na

silniční křižovatce nad městem St. Jean en Royana a 1 km před horským sedlem Col de Gausissart (940 m n.m.) se přetavíme v cyklisty a stoupajíce vyrážíme do 4 km vzdáleného sedla Col de la Machine (1011 m n.m.). Ze zdravotních důvodů si krátce před touto provensálskou akcí pořizuji horské elektrokolo, na kterém jsem zatím doma ujela jen něco přes 100 km. Takže výlety v Provence budou víceméně pro moje E-kolo zatěžkávací zkouškou. Hned zpočátku mám však problém, při kterém se zapotím nejenom po těle ale i na duši. Ačkoliv solidně výkonná baterie pečlivě a integrovaně vložena do rámu kola, odmítá mě jakkoliv podpořit. Docela se nadřu, než se těmi 4 kilometry došourám s kolem těžkým jak kráva do Col de la Machine, kde na mě kamarádi čekají. Napadne nás baterii restartovat, t. j. vyndat a hned zase vložit, kam v kole patří. A hle, baterka funguje, motor se nabíjí, kolečko dostává tu správnou šťávu. A já se teď již mohu bezstarostně kochat krásami Národního parku Vercos - hlubokými údolími, strmými skalními srázy, provrtanými tunely a tunýlky a odvážně se klikatícími silničkami... Mohu taky klidně fotit, co chci a pěkně se u toho zdržet. Neb vím, že mé e-kolo kamarády rychle dohoní :-). Ten den ještě vystoupáme do sedel Col de la Portette (1175 m n.m.) a Col de la Bataille (1313 m n.m.).

Poslední jmenované sedlo je také nejvyšším místem etapy s výhledy k severu a jihu opravdu impozantními. První pastis, francouzský národní nápoj, objednáváme v občerstvovně nedaleko kláštera Léoncel, který založili cisterciáci již ve 12 století. Kdo absolvoval celou červenou etapu i s přídavkem horského kaňonu Ombléze, ujel celkem 73 km. V našem kempu Les Clorinthes ve městě Crest jsme v podvečer. Tak rychle něco k večeři, sprcha a stihnout brífink ve 20:00. Pak už v poklidu si vybrat ten správný bonbon z přiměřeně velké krabice, kterou nechává lídr Jirka tradičně kolovat. Případně posedět s přáteli u sklenky vína, zkontrolovat hvězdy nad námi a zahrabat se v pelíšku čerstvě postaveného stanu. Provoněné sny z jihu sladké Francie už naskočí samy...

Col de la Bataille

Údolí Gerges d´Ombieze

U Plan de Baix

Celkem čtyři noci prospíme v Crestu a dokonale všemi směry probrouzdáme blízké i vzdálenější okolí. Čeká nás "úžasná levandulová" - nepočítatelně polí a políček vydechují fialkový odér. O zraku, který silně přechází, ani nemluvě. Starobylá kamenná městečka (Autichamp, Marsanne, Mirmande), která projíždíme, nás ovanou zase svou historií, uchvátí svými tušenými příběhy. Naše "kavárenská zastavení" rádi realizujeme klasicky u pivka, koly, kávy, ale i v regionálních podnicích jako např. na náměstíčku v Saou, kde jídla i nápoje pochází z místních zdrojů. Zřícenina pod nebesy na Vieux Soyans, údolí říčky Roubion a řeky Drome, sedla Pas de Lauzens (508 m n.m.), Col de la Grande Limite (506 m)... Všemi smysly nasáváme jih Francie, pevným stiskem skalních masívů a podhůří Provensálských Alp sevřeného.

Nevšední zážitek si odneseme z města Alex. Kdy zcela náhodně se přimotáme k velké slávě.

Staneme se totiž diváky historického defilé u příležitosti 75. výročí sabotáže mostu v Livronu. Zážitek opravdu veliký, umocněný francouzskou hymnou, dobovými kostýmy a vozidly ze sféry vojenské i civilní. Podívat se do města Livron je v pevném plánu a tak se nakonec projdeme z jedné strany opět funkčního mostu na druhou a zamáváme lidičkám koupajícím se pod mostem v řece Drome. Je tam sice málo vody, přesto závidíme říční osvěžení v odpoledním provensálském vedru.

Z letního dusna se nakonec vyklube vydatný déšť, nedaleko burácí bouře. To už jsme však v kempu a blízká umývárna se stane našim útočištěm. Kde provedeme nejenom hygienu těla, nýbrž i našich duší = chutně si na vařičích připravíme skvělou večeři.

Alex

Pondělní přejezd do dalšího, druhého a posledního kempu můžeme realizovat buď celý na kole nebo s podporou autobusu, který cyklisty vyveze do sedla Col de Boutiére (643 m n.m.). Jde o přesun z Údolí Drome do oblasti La Drome Provencale na pomezí severní Provence a horského masívu Vaucluse s nejvyšší horou Mont Ventoux (1912 m n.m.). Na tuto Větrnou horu většina z nás vystoupala v letech minulých ať už při cykloakcích s OK TOUR či s cykloklubem MIKE.

Stavíme v pěkném provinčním městečku Dieulefit a zanedlouho obdivujeme středověk ve velmi zachovalém kamenném Le Poet Laval. Musíme vzhůru na pahorek, odkud městečko hledí do údolí řeky Jabron. Po právu patří mezi "156 nejkrásnějších" ve Francii. Provensálskou žízeň hasíme v La Bégude de Mazens, kde to v místním bistru rozjedeme v pastisu, pivku, koka kole, vodě... Pokračujeme do vinařského a opevněného města Taulignan, kdysi patřící templářům. Odtud je to už kousek do většího města Valréaus, na jehož severním okraji leží konečný cíl naší přejezdové etapy. Je to náš druhý kemp La Coronne.

Taulignan

Dieulefit

V druhém kempu za městem Valréaus:

Ve výpravách z druhého kempu se snoubí voňavě kvetoucí provensálská krajina a architektonické skvosty snad ještě silněji, pokud je to vůbec možné. Nemůžeme se nabažit té omračující levandulově fialové a fotíme o sto brko. Při svých projížďkách máme na opojně voňavá pole štěstí, neb příští dny probíhá masivní sklizeň té fialkové krásy.
Silnou romantikou dýchá magiské Val des Nymphessilnou a jako výstražný prst se k nebesům pyšně vypíná zachovalá věž ze zbytků opevnění Beffro v městě Chamaret. Z návrší půvabného La Garde La Garde Adhémar shlížíme do úrodného údolí řeky Rhóny. Zaplujeme i do muzea - jak jinak než do templářského "Musée de la truffe et du vin" v opevněném starobylém Richerenches. Tady se dozvíme opravdu všechno o sběru, konzumaci, trzích a zimní slavnosti lanýžů. Nebylo by špatné navštívit třeba v listopadu tento na lanýže bohatý kraj... Bez letních veder - ideální! ;-) Na trhu v Provence se lanýži dají koupit za celkem přijatelnou cenu. Směrem k pařížským restauracím a lahůdkářstvím cena prudce stoupá. Kilogram černých lanýžů, tzv. Tuber Melanosporum se pohybuje mezi 500 až 1000 euro. O něco déle se také zdržíme v městečku Grignan. Obklopeno levandulovými poli shlíží ze své působivé polohy na vrchu oblého kopce. Starobylými uličkami se vzhůru dostaneme ke krásnému renesančnímu zámku z 15. - 16 století. Zámek, celý Grignan a jeho okolí proslavila při svém pobytu francouzská šlechtična, markýza de Sévigné. Její rozsáhlé a podrobné dopisy, v mnohém připomínající deník, adresovala své vlastní dceři. Teprve vnučka se zasloužila o to, že sbírka dopisů byla v roce 1734 vydána pod názvem "Dopisy". A pod titulem "Rozhovory na dálku" byl výbor z dopisů Madam de Sévigné v překladu od Aleny Hartmanové vydán v Praze roku 1977. Nedaleko Grignanu nás uchvátí mohutný vápenatý sklaní převis Grotte de Rochecourbiére, též často zmiňován v korespondenci markýzy de Sevigne. Čeká nás ještě templářský Taulignan a všudepřítomná omračující fialková levandule...

La Baume-de-Transi

Clansayes

Grignan

V Provence se probudíme do našeho druhého čtvrtka, kdy nás čeká již osmá cyklovýprava. Rozhodujeme se pro tradiční čtvrteční trh v provinčním městě Nyons. To je proslulé nejenom Starým mostem Pont Roman ze 13. - 14. století přes říčku L´Eygues, nýbrž i pěstováním a širokým zpracováním oliv. Těch si na trhu také užijeme a čerstvé i balené bohatě nakoupíme. Pavel se místo trhu v Nyons rozhodl pro úspěšný sólo výjezd na Větrnou horu (= Mont Ventoux s 1912 metry n.m.). Chyběla mu v osobním seznamu absolvovaných významných výjezdů.

Trh Nyons

Poslední velký cyklovýlet je ve znamení návštěvy města Orange, zapsaného na seznamu UNESCO a taky patřící mezi "156 nejkrásnějších". Permanentně vzkvétající město díky obchodu s olivami, hroznovým vínem, medem a lanýži má i velkolepé římské památky - Triumfální oblouk, Římské divadlo, katedrála Notre Dame, návrší s ruinami bývalého sídla vévodů Oranžských...

Orange

Někteří končí předposlední provensálský den u bazénu a všichni do jednoho pak na posledním brífinku. Tam mimo celkové hodnocení lídr Jirka rozdává účastníkům zájezdu tradiční pohlednicové diplomy s krásným obrázkem ještě krásnější Provence. Na oplátku pak děkuje Jirkovi HAHY spolek a též přidává foto-diplomek (s obrázkem dvou jedoucích cyklistů a levandulového pole v "zatáčce"). K tomu se popíjí červené víno a koluje nezbytná krabice cucavých bonbonů...

V sobotu před odpoledním odjezdem do Čech stihneme ještě malou projížďku - většina zavítá do Valréas, u kterého leží náš kemp. Ani nepřekvapí, jak je město půvabné a historicky cenné: ze 12 století pochází jak Eglise Notre-Dame de Lazareth, tak i Věž Ripert. Za zmínku stojí i výšková členitost města - nejvyšší bod Valréas dosahuje 530 metrů n.m. a nejnižší 158 m n.m.

Definitivně sbalit stany, sami sebe a opustit tuto jedinečnou oblast. Obohaceni cennými poznatky, prožitky a nezapomenutelnými vzpomínkami... Na shledanou fešná Provence, na shledanou sladká Francie...

Hynek
Svou fotodokumentaci jsem rozdělil podle několika okruhů. Snažil jsem se vybrat ty něčím "NEJ". Mnoho jsem jich se slzou v oku vyřadil. Snad jsem nepřebral.
Fotky malé jsou jen k náhledu, často až velké ukáží tu zajímavost. Po kliknutí se fotky zvětší, je možno nich listovat.