(Labská)
19.-21.7. 2019 |
Autor textu | Foto / video | Ostatní |
Hynek Korektura Hana |
Foto
Hynek,
Foto Iva |
Interaktivní
mapa |
Výjezd z Pavlova Hradu na Labskou boudu v
Krkonoších je už tradicií od roku 2015. Varianty cest jsme už dost
prostřídali, a tak letošním cílem "Labské" byla Černá Hora. |
V Pavlově Hradu se mi nejvíce líbí sedět na
terase, dívat se do krajiny se zapadajícím sluncem a "vést řeči" s kamarády. To
je pěkný začátek i konec cest. Z nadhledu to Iva v pátek večer viděla takto: |
Páteční večer jsme propovídali, tentokráte bez
diskotéky. Vstávali jsem tedy brzo. Vyčistili jsme si řádně (!) zuby a dali
jsme si vitamínovou snídani: Foto Iva V 9 hodin jsme byli připraveni Na fotce chybí fotograf, elektro-Iva (poprvé jede "Labskou" na elektrokole). Na začátku byla trasa jen lehce zvlněná, příjemná. Černá Hora v dáli ale zvěstovala, že radovánky přestanou a přijde pot a možná i slzy. Na trase nad Černým Dolem nás dost překvapila Iva svou znalostí jednotlivých vrcholků a míst:"Přední Rennerovky a vedle Kozích Hřbetů je jasná Luční bouda a pak, více vpravo je Liščí hora". |
Foto Iva |
Obdivně jsme se otočili. Iva stála nad námi u tabule... Foto Iva |
V Černém Dole došlo k rozhodujícímu trháku. Hana s Janou se utrhly a nekompromisně začaly stoupat. Zbytek peletonu před stoupáním začátečnicky chybně zahnul vpravo (Foto Iva): a zbytečně dlouho se občerstvoval: |
S těžkými žaludky se pak těžce stoupalo. Výhodu máme my, fotografové, kteří se na některých místech prostě MUSÍME zastavit a fotografovat (Karel, co stoupal na Stelvio to také zná). Třeba kytičky |
Nebo domečky: |
Nebo potok |
Nebo jiný potok |
Nebo Pavla se Sněžkou |
Celou dobu výstupu nám dělala spojku Iva. A dokumentovala. Viz nejen následující foto, kousek pod vrcholem. DĚKUJEME! Foto Iva |
K vysílači jsme dojeli v 15:15, foto z vyvrcholení je na začátku článku. Z vrcholku jsme, bože, klesli hluboko, až do Janských lázní. Na pár minut jsme si vyzkoušeli být lázeňskými hosty s kávičkou a promenádou. Foto Iva Foto Iva |
Z lázní jsme si ještě s nechutí zastoupali, pak v terénu dolů nejkratší cestou občas ze svých ořů sesedli a vedli je na otěžích řídítek. Krajina kolem nám dávala radost z jízdy, a tak jsme... přežili. Výhled po výstupu z Jánských Lázní, nad Bolkvovem směr jih Bolkov Hotel v Rudníku před Hostinným Na kraji Hostinného Podél vody v Hostinném |
V dojezdu nás čekala TEPLÁ VEČEŘE! Přijela se
za námi totiž podívat Hančí a naložené maso (dovezl v pátek z MB
cyklochlaďák) nám v troubě upekla. To se Hančí povedlo. Grilovat na ohni se nám fakt už moc
nechtělo. V sobotu večer a v neděli jsme dojedli, co ještě zbylo, ale něco jsme i Pavlovi nechali. Tak snad i v roce 2020 nás hradní pán Pavel pozve. Foto Iva |
|