Jablonecké překvapení=
rozhledny

31.5. - 2.6.2019
 
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
 
Foto Hynek
Foto Jašesta
Interaktivní mapa sobota a
Neděle

"Nebudeme psát, že to jsou rozhledny, to by se lekli a nepřijeli. Napíšeme, že to bude JABLONECKÉ PŘEKVAPENÍ". Tak zněla při plánování sezóny 2019 konspirační teorie. Konspirace se ale nezdařila, byla prozrazena, ale "oni" stejně přijeli. A udělali dobře.
Sudetská sekce udělala poradu, vytyčila trasu a tu jsme pak pod vedením Zlatky projeli v sobotu i v neděli.

V pátek jsme se sešli u Volta a... no nebudu psát, že jsme probírali detaily trasy na druhý den, hezky jsme si povídali, někdo i pindal a těšili jsme se ze své vzájemnosti. A také z piva.
   

Sobotní první rozhlednou (kupodivu nepostavenou na přelomu 19. a 20. století spolkem Deutscher Gebirgsverein fur das Jeschen und Iserbirge - němckým spolkem pro Ještědské a Jizerské hory) byl Petřín. Stavba z roku 1906, která hlavně těžila z návštěv obchodníků z Jabloneckou bižuterií. Po válce byla pojmenována pravděpodobně dle pražského Petřína, zažila i období, kdy v ní byl dětský domov, ale při pořádání výstav bižuterie se opět proměnila na hotel.

Jednou z významných návštěv jmenujme pobyt Ha+Hy, kteří na konci 20. století, vyhráli pobyt v tomto hotelu na plese TRIPu.

Nyní je zde ubytovna, ale krásný výhled na město zůstal.
   

Dalším cílem byla rozhledna na Černé Studnici. Její stavba, při které se vlastně soutěžilo se stavbou na konkurenčním Libereckém Ještědu, způsobila rozdělení výše jmenovaného spolku a vzniku Německého horského spolku pro Jablonec a okolí. Ten 14.6.1885 otevřel "Žulovou lucernu" dle návrhu architekta Hemmricha, nejčastějšího stavitele rozhleden v tomto kraji a vlastně tak vyhrál souboj s Libereckým spolkem.
   
Výhled z Černé studnice je 360°, nejdéle jsme se asi dívali na Jizerky a Krkonoše:
   

Následující obrázky jsou už z přejezdu do údolí u Plav a následného nejnáročnějšího výjezdu výletu na Štěpnánku:


Louky u Zásady:
   
Výhledy za Zlatou Olešnicí
   
Zlatá Olešnice vyzdobená žlutými pampeliškami a Pavlem
   
V Příchovicích se díváme na rozhlednu s expozicí Járy Cimrmana, ta ale není naším cílem, tak někdy jindy.
   
Jsme v Příchovicích, to už zbývá jen kousek na vrchol:
   

Nejvíce obrázků mám z interiéru Turnovské chaty, jejíž výzdoba nebo spíše výstava stojí za to:
   
   
   

A jsme konečně na nejstarší rozhledně Jiterských hor, Štěpánce.
V letech 1843 - 1846 byla nejen v panství Camilla Rohana neúroda, kdy třeba tento "zlý" feudál dovážel do vesnic potraviny. Nadějí, jak se dostat z bídy, byly továrny poháněné vodní silou. K jejich rozvoji bylo potřeba je spojit silnicí a napojit na další síť. Patronem výstavby, o které rozhodl sněm, byl český místodržící, arcivévoda Štěpán Viktor Rakouský. V roce 1847, 18.6. přijel na obhlídku stavby silnice Liberec, Tanvald, Příchovice, Vysoké nad Jizerou. Mimochodem rozhodnutí o stavbě padlo 20.3., 19.4 se už začalo kopat. Asi se nedělalo výběrové řízení.
Aby se návštěvu nezapomnělo (nebo aby na ni nezapomněl vévoda?), byla 27.7.1847 zahájena stavba rozhledny. Ta ale bylo několik desítek centimetrů pod vrcholem zastavena. A nebylo to asi kvůli proroctví cikánky, že Rohan při dokončení zemře, ale spíše přesunem arcivévody Štěpána do Maďarské části mocnářství. Pak stavba chátrala.
Pod vlivem Kořenosvké sekce Horského spolku byla stavba roku 1890 převedena na obec. Byla dostavěna dle projektu Josefa Pruvota (všimněte si stejné spodní části jako u Alainovy věže u Lomnice/Popelkou). Na cihlovou dostavbu bylo vybráno 5000 zlatých a 14. a 15.8. se slavnostního otevření účastnilo 8000 lidí. No jo, neměli doma televizi.
   
Výhled ze Štěpánky, směr přehrada Souš:
   
U kostelíku v Kořenově asi byla nějaká svatba
   

Od Souše jsme vystoupali po Kasárenské silnici na Knajpu, nejvyšší místo naší cesty, 1000 m/m. Zde jsem v kiosku při nákupu vlastně navštívil výstavu se skutečně krásnými fotkami:
   

Dojeli jsme na Čihadla, pak na Rozmezí nandali vestičky a svištěli do Kristiánova:
   

V podvečer, v hospodě u Krakonoše, jsme si kromě piva hlavně pochutnali na grilu upraveném masu, které nakládala Eva.
   

Další snímky potřebují úvod. V přípravných emailech na akci vznikla tato konverzace:
HS: HS asi také jen na grilovačku.
HYV: To snad Honzo ani nemá cenu…
HS: To se hluboce mýlíš, Ignáci. Právě večer se budou vyďobávat třešničky, slízávat smetana a možná i nějaký ten pel dojde újmě.

Na základě těchto pár vět připravila Eva na přání HYV třešničky se smetanou a zcela nezávisle Lenka přivezla ten pel. Tak se tedy Honza mohl věnovat svým choutkám: vyďobávat, slízávat i pel došel újmy:
   
   
   

My ostatní jsme vychutnávali "jen" kulinářské choutky a slízávali pěnu a nechávali působit Krakonoš na chuťové kanálky svých jazyků.
   


V neděli už byla skupina rozhlednářů menší. Nejdříve jsme navštívil rozhlednu na Prosečském hřebeni, kam vedla pěkná lesní cesta, i když začátek byl, jak říkají naši vnuci, HUSTÝ, v tomto případě strmý.
   

Z Proseče výhled na Ještědský hřeben (Ještěd o 8 cm dále od pravého rohu):
   

A tady se loučíme pod Javorníkem s Pavlem
   
Bylo krásně:
   

Poslední rozhlednou byla nově přestavená rozhledna Císařský kámen u Milířů
   

Odsud bylo také vidět 360°, tady je obrázek směr Český ráj s růžky Trosek.
   

A jako poslední je výhled na Hubáčkův Ještěd (též Neználkův klobouk) s nadstavbou barokních nebeských mračen, jen andělíčci chybí.


Čím překvapí sudetský spolek příště? Nevím. Ale už se stejně těším.
 
   
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy