![]() |
Corbieres30.6.-10.7.2018 |
![]() |
Autor textu | Foto / video | Ostatní |
![]() Korektura Hynek |
![]() |
Na začátek prázdnin se chystám s přáteli ze
spolku HAHY jezdit na kole v pohoří Corbiéres. Jirka Okrouhlík z OK TOUR
Jablonec nad Nisou nám připravil cyklovýletování přímo na tělo. Vyrážíme cca
za dva měsíce, času relativně dost. Corbiéres... někdy na jihu Francie to má
být. Že bych mrkla do mapy... No, je to hodně na jihu a taky na západě.
Počítáno z Jablonce, tak úctyhodných 1620 km, píše Jirka. Pohoří Corbiéres
je vlastně podhůří Pyrenejí. Á, to tam bude v červenci asi pěkně teplo...
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() V prvém kempu nad Lagrasse:Teplo je slabé slovo. Za vedra šplhající ke 40 st. C jsme kolem poledne o
první červencové neděli v cíli. V kempu nad starobylým městečkem Lagrasse,
patřícím ke "156 nejkrásnějším", se rychle zabydlíme, stany stojí raz
dva. Trochu si však dáváme záležet - vždyť tu strávíme celkem čtyři noci.
Tož přesvědčíme Pavlíka, aby svůj stan o nějaký ten decimetr šoupnul. Pro
lepší průchodnost a vůbec. V druhém kempu za Tuchan:![]() ![]() ![]() ![]() Po 4 nocích v kempu nad Lagrasse následuje přejezd za městečko Tuchan. Ve zdejším kempu najdeme základnu a útočiště pro zbytek našeho pobytu v Corbiéres, čítající též 4 noci.V samotném Tuchan pak vinné sklepy se značkovým vínem Fitou. Vedra nepolevují, ale my každý den víceméně statečně šlapeme houpačkovitě zvlněnou krajinou, kde v poklidné sounáležitosti se vedle sebe rozprostírají táhlá vápencovitá pohoří a úrodné vinice. Kde na dohled se zdvíhají majestátné vrcholy Pyrenejí a zvláštní tetelení vzduchu jako by chtělo připomenou dávnou, mnohdy pohnutou minulost... Jezdíme dle chuti delší i kratší výlety, ve skupinkách více či méně početných, někdy třeba jen o třech či dvou cyklistech. I naše úspěšná sběratelka kešek Hanka H. je spokojena velmi. Nikdo z nás asi nevynechá skalní kaňon Gordes de Galamus – pomalu projíždíme silničku vytesanou v úbočí vápencového skalnatého masivu. Co chvíli zastavujeme nad hlubokou roklí, fotíme, kocháme se. ![]() ![]() ![]() ![]() Mnozí se osvěží při koupačce v tůni na řece Verdouble při ústí další vápencové rokle Gorges du Gouleyrous. Ve vedrech, jež panují, působí toto příjemné ochlazení tak positivně, že někteří si vyjížďku ke koupací tůni v následujících dnech zopakují. V nedalekém městečku Tautavel mimo vinné sklepy narazíme i na muzeum prehistorie - pyšní se lidskou lebkou starou asi 450 tisíc let, jež byla nalezena v roce 1971 v jeskyni Caune de l´Arago mezi Tautavelem a Vingrau. Dva z nás však chtějí zažít koupání ve Středomoří. I vydají se kolmo do Lví zátoky Středozemního moře a nechají se houpat na slané mořské vlně. Vrátí se plni energie, přestože cesta k mořskému pobřeží tam i zpět o 2x 45 km je stejná. To jiní v nedalekém městečku Cucugnan obdivují pěkný větrný mlýn a všichni do jednoho pak na viditelných dominantách pohoří Corbiéres impozantní zříceniny katarských hradů Aguilar, Quéribus či Peyrepertuse. V neděli večer před odjezdem domů do Čech máme poslední brífinkovou sedánku. Pepa s Hanou rozdají každému diplomky v podobě pohlednic, naposledy koluje krabice bonbónů. Sladkou tečku v podobě malého pudingu zapíjíme červeným Merlotem. A pohodlně usazeni v kempinkových židličkách rozjímáme nad tím, jak jsme se sblížili s oblastí Corbiéres, krajem na přírodu a historii nesmírně bohatým. Jak nám tenhle kus jižní Francie přirostl k srdci. |
|