Kralupská polífka
15.-17.6.2018 |
Autor textu | Foto / video | Ostatní |
Iva, Hynek Korektura Hana |
Foto
Hynek
Iva |
Interaktivní
mapa
sobota a neděle |
Rok s rokem se sešel, léto klepe na dveře (horké letní teploty ty dveře rozrazily již dávno) a Kralupská polífka je znovu tady. Jako v pořadí jedenáctá se po 4 letech vrátila do svého rodného města. Už na loňské polífce jsme si odhlasovali, že kuchařku měnit nebudeme a složení polífky taky ne. Takže pro velký úspěch vaří opět Ilonka a to polífku jedinečné chuti, skvostnou bramboračku se sušenými hříbky (aby ne, když podkladem je pravý hovězí vývar). |
Mnozí se sjíždíme do Kralup nad Vltavou už v pátek. Tentokrát do tří ubytovacích jednotek - k Táchům, Doubkům a k Honzovi 6, kde se všichni v podvečer srazíme. Znalci totiž vědí, že páteční předpolífkové večery bývají na pocity, legraci i zážitky hodně silné. Nezapomenutelné bude letos taky jedno mimino, které právě 15. června se kdysi narodilo. Vítá nás s dudlíkem, plyšovým mončičákem a lahvinkou lákavého obsahu. A s plenkovými kalhotkami, jasně. Velká Mirka slaví kulatiny a v převleku za miminko Mirečku si originálně s námi připije na zdraví. Tak Mirči, ať slouží a hodně štěstí! |
Abychom se na sobotní Kralupskou polífku ještě více těšili, něco pro to uděláme. Pod vedením Kralupáků v čele s naší kuchařkou Ilon lehce po deváté dopolední startujeme od H6 celodenní výlet. A jelikož jsme cyklisté, tak na kole. Cílem je naše národní hora Říp. Mnozí tu byli opakovaně, někteří aspoň jednou. Najdou se však i tací, pro které bude legendární Říp premiérou. |
Po kliknutí velká fotka. |
Po mostě překonáme Vltavu a kralupským Lobečkem míříme do Miřejovic. Míjíme zde malou vodní elektrárnu, díky evropskému fondu zrekonstruovanou v letech 2009 až 2012. Tato půvabná secesní stavba asi 150 m za úrovní jezu byla postavena v letech 1922–1928. Zařizoval ji František Křižík - vybavení čítá pět Francisových turbín. |
Stavíme též v Nové Vsi - Vepřek u čtyřboké
dřevěné zvonice na kamenné podezdívce. Od K1 se nám zde dostává názorného
výkladu. |
Pokračujeme terénem k Vltavě a podél ní, dále
polama/ lukama k vinicím u Jeviněvsi. Přes obce Černoušek a Ctiněves až pod
samotný Říp. |
Při jeho úpatí necháme kola. Určíme jednoho, kdo u kol bude štěkat (= hlídat), ostatní se vydrápou pěšky až na samotný vrchol Řípu k rotundě sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Oba Vorli však nesesednou z kola ani teď a téměř celé to prudké stoupání vyjedou. Dobrý výkon! Cestou se kocháme z vyhlídek Mělnická a Pražská. Viditelnost je dnes slušná a celkově lidu o dost méně než při novoročních lednových výstupech. |
Přes Rovné sjedeme na oběd do hospůdky
Štípárna v obci Vesce. Tu někteří známe jen z novoročních zastavení.
Nyní v červnových teplotách kolem 30 st. C sedíme venku pod slunečníky,
pivka v nás jen zasyčí. |
Po obědě se napojíme na Labskou cyklostezku. Jsme svědky lehátkového sjezdu u elektrárny... |
...s dobrým koncem. |
Z Labské cyklostezky před Mělníkem uhneme do
cítovské zatáčky. U pomníčku při zapálené svíčce zavzpomínáme na našeho
Michala... |
Návrat do Kralup realizujeme přes Brozánky, Lužec nad Vltavou, Vojkovice a Miřejovice. Trochu se zdržíme u zdymadla Hořín. Dnes tuto technickou památku projektoval František Sander jako součást bočního plavebního kanálu Mělník–Vraňany. Do provozu bylo zdymadlo uvedeno v roce 1905 s výškovým rozdílem mezi horní a spodní částí kanálu 9 metrů. Z mostu coby součásti zdymadla obdivujeme nádherný výhled na Mělnický zámek. |
Do Kralup k H6 přijedeme až v podvečer, do 80-ti ujetých kiláčků mnoho nechybí. Konečně přichází na řadu zlatý hřeb celé akce - Ilončina polífka. Po hrnci prádelňáku s polífkou se jen zapráší, zbude sotva půlka malého kastrůlku. Stačil konsumaci polífky vůbec někdo fotoaparátem či chytrým telefonem zachytit? Harmiva rozhodně ne a to si přidala pouze jednou. Pak se však vzpamatovala a následný chod, to jest opékání buřtíků z Veltrus od firmy "Kohout a synové" zaznamenala. |
Ačkoliv zahradní polífková slavnost trvá hluboko do noci, následující den
jsme kolem deváté dopolední připraveni vyrazit na nedělní výlet. Mile
překvapí Pražky Mimi a Stáňa, které právě dorazily od vlaku. Prý nás chtějí
pouze pozdravit, ale jelikož mají s sebou též své bicykly, nechají se ukecat
a jedou na výlet s námi. |
Dnešním cílem je zřícenina hradu Okoř a lídrem celé
neděle K1. Kája nás zavede napřed na svou zahradu, kterou s Janou láskyplně
kultivují. |
Následně omrkneme
Mikovický mariánský sloup, postavený po morové epidemii v roce 1715. |
Dále torso původní kamenouhelné štoly zvané Thomas,
která svou činnost ukončila už v roce 1857, ale likvidace proběhla až v roce
2005. |
Spanilou jízdu mezi rozsáhlými třešňovými sady, bohužel obehnanými vysokými
ploty, končíme u bývalé Buštěhradské dráhy. Kde s nám opět dostane
fundovaného výkladu od K1. A to už se před námi otevírá dominanta zříceniny hradu Okoř, vděčný to námět malířů v duchu českého impresionismu. Podle archeologických výzkumů byl hrad založen ve druhé polovině 13. století na malé skalce u Zákolanského potoka v nadmořské výšce 275 metrů. Tak svou polohou pod úrovní okolních vrchů je Okoř na českém území výjimkou. Po té, co se v přilehlé osvěžovně každý po svém osvěží, se částečně rozloučíme. Čtyři Pražky se odpojí směrem ke svým domovům, neb to z Okoře již nemají daleko. Zbylá většina se definitivně bude loučit po návratu do Kralup. A tak v pořadí "11. Kralupská polífka" se stává minulostí a zároveň pěknou a velmi chutnou vzpomínkou. |
Hynek za vracející se přidává fotku ze známého Nového Mlýna |
a jako tečku souboj dvou známých šachistů ze
Zákolan: |
Na závěr je nutno vyslovit díky organizátorům, kuchařům (hlavně té polívkové), ubytovatelům, mapistům, nákupčím, zahradníkům... Vám všem, naši Kladrubáci. |
|