Pražské parky
2.6.2018
|
|
Pražské parky2.6.2018 |
|
| Autor textu | Foto / video | Ostatní |
 IvaKorektura Hana |
 Foto
Hynek,
Iva,
Kalimero |
 Interaktivní
mapa |
| Do Letňan na sraz Pražských parků dorazím
téměř jako poslední. Bývá to tak - kdo to má nejblíž... I když za rohem u
Letňan bydlí prosecký Marek a ten tu už nějakou dobu je. Napočítali jsme se
do 16 cyklistů a můžeme vyrazit. Lídr této tradiční akce je jako vždy Kalimero. Vyvede nás z Letňan na Prosek po točité lávce nad frekventovanou Kbelskou.  Elegantně bezpečný přesun, takové mám ráda. Směr skrze prosecké sídliště po silnici/ chodníku náhle vezme za své - travnatou nábližkou rázem opouštíme Prahu 9 a rychlým přesunem se ocitáme na Střížkově Prahy 8.  Bydlím zde už přes 30 let a tak to tu znám jak staré boty. Ale v parku Okrouhlík jsem nebyla léta... Nějak víc houštinovitě zarostlé, než když jsem tady rázovala s miminem Dušanem v kočáru. Sjedeme k bývalé "Heydrichova zatáčce", kterou připomíná pouze novodobý Památník atentátu na Heydricha. Devět metrů vysoký tmavě červený ocelový sloup ve tvaru trojbokého hranolu s třemi postavami na vrcholu. Fotodokumentaci nepořizuji, bylo by to přímo proti slunci. Sousoší se mi však líbí, tak příště, až bude dobré světlo. Hynek to zkusil takto, kontury postav jsou výrazné:  Ulicí Nad Rokoskou se přes Holešovice skutálíme k Trojskému mostu. Slavnostně otevřen 4. října 2014 překlenuje Vltavu teprve necelé 4 roky. Teď v sobotním dopoledni jako by podřimoval, ale v noci se mostu dostává majestátného výrazu - magicky osvětlen pyšně září na dálku.  Vysoko na skalnatém vrchu, nad pravým břehem řeky je posazen klasicistní zámeček Jabloňka. Trochu vyvracíme krky, abychom si ho dobře prohlédli. Od tohoto soukromého objektu se naskýtá perfektní výhled na trojskou kotlinu a Holešovice. O tom jsem se před lety se svým školákem Dušanem sama přesvědčila. Bohužel přes zamknutá vrata se nám na pozemek zámečku prorazit ani tenkrát nepodařilo. Trojský most nám umožní dostat se na levý břeh Vltavy. Podél železniční trati holešovického nádraží sjedeme blíž k vodě a podél plavebního kanálu míjíme Císařský ostrov. Právě tento víkend se v Troji koná Mistrovství Evropy ve vodním slalomu. Přes celou Vltavu slyšíme nadšený hukot fanoušků tohoto vodního sportu. Blížíme se k vlakové stanici Praha Podbaba. Podjedeme ji a následně stoupáme k vyhlídkám Nad Paťankou a Baba. Jedeme kolem funkcionalistických vil z třicátých let 20 století.  Odtud je to jen kousíček k romantické zřícenině letohrádku Baba. Ach, ty skvostné výhledy na matičku Prahu pod námi...  Pokračujeme lesoparkem nad Šáreckým údolím a přes osadu Zlatnice. Bývala tady menší barokní hospodářská usedlost, později hostinec. Na přelomu 19. a 20. století Zlatnice proslula coby výletní místo pražských německých studentů. Dnes funguje jako zahrádkářská osada nad údolím Tiché Šárky. Je čas k obědu - ten úspěšně vykonáme v Horoměřicích v osvěžovně Sokolovna. Obsluha rychlá, pokrmy chutné. Zejména polívka kulajda uspokojila všechny.  Přes Úholičky se dostáváme k Vltavě a po jejím levém břehu k vlakové stanici Řež.  (Autorka textu v technicky náročné tunelové pasáži)  Pár desítek metrů musíme po nástupišti, pak už po lávce překonáme Vltavu a po jejím pravém břehu se dáme proti proudu.  Řež, Husinec, Klecany. Zde nutné doplnění tekutin – letošní letní vedra, co nedala moc prostoru jaru, pokračují. A to my taky - Planetární stezkou povltavskou,  kolem psího útulku a táhlejším stoupáním do Bohnic. Vynechat rozsáhlý park zdejší psychiatrické léčebny nelze. Ostatně, je to konejšivá jízda ve stínu vzrostlých stromů, co už něco pamatují. Minulý víkend tu však bylo rušno - jako každý rok sem zavítal populární divadelní a hudební festival “Mezi ploty”. V Bohnicích na nás ještě čekají dvě parádní vyhlídky přírodní rezervace Podhoří. Vltava se pod námi kroutí jako přerostlé hádě a my si nad jejím protilehlým břehem ukazujeme naše dopolední vyhlídky.  Nakoukneme též do rozestavěného BMX areálu u Čimického háje. A někteří si pravou bikerskou boulovitou jízdu taky vyzkouší. Já zůstávám raději u fotoaparátu.  Zbývá projet hájem Čimickým, kolem vozovny Kobylisy a jsme v háji Ďáblickém. Je odtud pěkný výhled na České středohoří - bezpečně poznáváme bábovkovitou siluetu hory Říp a typické hrany zříceniny hradu Bezděz. Z Ďáblic se já vracím na Střížkov domů, ostatní přes Čakovice pokračují do Letňan, kde na závěr ochutnají něco ze singltrail Letňany. Summa summarum: Kalimerovy Pražské Parky se povedly i v roce 2018. Počasí víc jak skvělé a defekt byl jen jeden – to Vašek přetrhl řetěz. Oprava však netrvala dlouho, neb Vašek a jeho pomocníci patří do kategorie těch šikovných cyklistů. Radost jezdit v takové to partě... |
můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.|
|