Závěr 2017
250 podruhé

6.-8.10.2017
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva, Hynek
Korektura Hana, Míluška
Foto Hynek Iva1, Iva2, Iva3
Jašesta, Líba
video (ChP)
Interaktivní mapa sobota
Interaktivní mapa neděle
 

Páteční večer 6.10.

"Přiznáváme, že dlouho jsme nevěděli, jaký program si my oslavenci máme na Závěr sezóny připravit. Pak jsme dali něco dohromady, rozhodně nic spíchnuté horkou jehlou. To možná až Hana v samotném finále příprav, když šila kostýmy. Opakovaně se trénovalo odpoledne či večer u Ivy v ordinaci, celou jednu neděli a odpoledne po práci jsme věnovali secvičování ve Vorlím hnízdě. Dokonce i divadelní režisér byl přizván. Do Ktové jsme dnes přijeli s předstihem 3-4 hodin, abychom pilovali přímo na místě. Obavy z malého prostoru  Na Statku, tedy toho, že se jako nevejdeme se svým představením a už vůbec ne s vámi diváky, se ukázaly liché. Máme bar, máme jídelnu a máme i stodolu. Budeme se přesouvat dle pokynů daného programu. Jen do stodoly se, prosím, drobet přioblékněte. Netopí se tam."

   
Uff! To bychom měli. Úvodní slovo a vůbec začátky nemusí proběhnout tak hladce. Teď Hynek promítne vzpomínkové obrázky z první dvouletky právě uplynuvšího desetiletí spolku HAHY. Jo, je to dobré, smějou se. Dokonce i zatleskali. Povzbudivé! Možno se vrhnout na ty naše kecy o "3x60+70 = 250" a připravit diváky na variaci z TV známého pořadu "Tvoje tvář má známý hlas". Ták a nejhorší máme skoro z krku. Lenka to sepsala výborně. A možnost nakouknout do taháku, to bylo fakt k nezaplacení. Dokonce šťoura Kalimero pochválil, že nebylo hluchého místa, žádná prodleva. Hynek tedy může pustit druhou foto-dvouletku a pak hurá do stodoly.

Máme zrcátko? Máme jablko? Jasanka, všechno máme, křišťálové zrcadélko a jablíčko jak od Sněhurky. Ale my si střihnem Mrazíka. Tedy kousíček malý z něho. Kousíček písničkový.

"Před naší, za naší, cesta má ať nepráší, hej!"


Doufám, že si nešlápnu na šaty. A já doufám, že mi neupadne cop, když tak si ho budu přidržovat ručkou jako že schválně. V těch zrzavých vlasech mi je dost vedro... I tady v chladné stodole. Co říkáte mým červeným kalhotám a černým holinkám? Dost dobrý, Ivánku. A s blonďatým mikádem to nemá chybu. Hana jako Ivánkova matka věrohodná, ne?

"Ach ty Váňo Ivane, jen se podívej na mě, šaty mám vyšívané a jsou celé hedvábné!"

Tušil jsem, že být ruskou báryšňou by mohla být sranda, ale že až taková... Chachá, mě to taky začíná bavit. A zdá se, že i diváky.
Tak ještě děkovačka, odlíčit se a v civilu přesunout do báru k promítnutí třetí
dvouletky. Nó, Karle, v tom saku a s kravatou ti to sekne.
Vnést trochu poetiky po té naší taškařici neuškodí. "Chvilka poezie" nikoho nezabije, říkalo se. Navíc s oduševnělou originální znělkou. Báseň "Hynek story". Na motivy Jaromíra Nohavici upravil Karel František Tauchman. Takto pokřtěn K2 jest? A že recituje jak profík, kdo by to do něj řek. Nikdo ani nedutá, občas malé uchechtnutí. Důkaz, že báseň má i vtip. Bouřlivé ovace. Že se K2 ale umí uklánět a pěkně culit :-). Tak si dáme pro změnu sestřih fotek a videí z další dvouletky, barmani nám načepují pivko, namíchají drinky a nic nebrání druhému přesunu do stodoly.
   
     
Perníková chaloupka... Že prý pohádka pro malé děti... Houbelec! Drsný horor je to. O kanibalismu, v temném lese, podtrženo hlubokými tóny "Osudové". Tatatatááá! Mařenčino tetování vypadá jako opravdické a Jeníček už má pořádný břich. Kolik na své ztloustnutí po perníku spotřeboval vlastně polštářů? Dva, tři pod triko? Kočka pěkně umňoukaná, aspoň se nemusí učit text. Je to makačka být umělecky založenou ježibabou. Už aby bylo "šupsnídopece"... Kulisy, ty tedy rejža HS připravil ve spolupráci s dcerou, jsou moc hezké, povedly se mu. A vůbec pod vedením HS jsme to pohádkové drama odehráli slušně. Zdá se, že chaloupka má úspěch, bude se přidávat. Že zrovna ten štěk s připitoměle zkoprnělou macechou, no budiž.
   

Stodoly bylo pro dnešek dosti, večer zakončíme v báru pátou a poslední dvouletkou. Pavlík nám možná pustí něco k tanci. Hele, H6 si tu Lenku nějak předchází... Bodejť by ne, utopil jí foťák v pívu! Jak to ten chlapec dokázal... ? Každopádně pátek, kdy my čtyři oslavenci jsme bavili přes 20 lidí, se chýlí ke svému konci. Zítra je sobota a role se vymění - od gratulantů se necháme bavit my oslavenci. Všichni čtyři doufáme, že královsky :-)


Sobotní ráno 7.10.

Pořád prší, v noci s přestávkami taky. Podívejte, už jen mrholí, tak vyrazíme na ten vejlet, ne? Co třeba pěšky turistickou smyčkou přes Trosky. Já snad ani nevytáhnu pláštěnku, vždyť přestává pršet a v dáli se obzor dokonce modrá. A vidíš, vidíš to slunko, jak se dere skrze mračna? Paráda! Jel vůbec někdo na kole? Asi šest statečných skrze Český ráj.
Hele, houba. Jedlá houba. Dokonce hřib. Pravý. A támhle další. Už nemám ty houby kam dávat. Máte někdo nějaký pytlík, tašku, volný batoh? Joj, to bude smaženice. Ještě sehnat cibuli a vajíčka. Od pana domácího? Ten by mohl mít. To krásně voní! Tak nějak houbově. Dej sem vařečku, vystřídám tě v míchání. Mňam, to je dobrota!

   
     

Sobotní podvečer 7.10.

Ahoj Marci, ahoj Vráťo! To je dobře, že jste přijeli aspoň na chvíli. Máte se prý podívat nahoru do patra, jak Pěvecký sbor chorvatských panen piluje své představení. Snad to stihnou do večeře - ta je v sedm a podávají se pečená kolena. S čerstvým chlebem, hořčicí, křenem od Pavlíka, kyselou okurkou od H6 a nakládanými rohatými papričkami od Táchů. Ještě nakrájet ten moučník, co jsme si u J2 objednali a hostina může začít.

Uff, takhle nacpaná jsem už nebyla dlouho. Kosti kostičky, ty já ohlodávám ráda. Teď bych si maximálně dala šlofíka, ale prý bude nějaká soutěž či co... Jejda, snad v té soutěži nebudeme hrát hlavní roli my oslavenci?!? :-0 Tvůrce K1 se na to náležitě vyfiknul - má sako, má kravatu a má dokonce blondýnu sekretářku... s knírkem, to asi nějakou vášnivku, chichi. Oba se ovšem tváří dost seriózně.

 

   
Ano, správně. Soutěžit budou oslavenci, z nichž každý si vybere jednoho našeptávače či chcete-li poradce a Velká vědomostní soutěž" může začít. "Zde přítomná moje asistentka bude hlídat čas - do 10 vteřin musíte zareagovat na soutěžní otázku, kterou vybral ze zapečetěné obálky váš soupeř". Tě pic! Nejlepší cesta, jak se veřejně znemožnit. "Tak kde jsou ti našeptávači? Nezdržujte, máme zpoždění."

Jelikož já chci vyhrát, tak si vybírám tu, která nejčastěji vyhrává... hernajs, kde je? Před chvíli tu ještě byla. Tady, tady je, já ji našla, tady je Rudy schovaná! A nemohl bych mít za našeptávačku zde přítomnou vaši sličnou paní asistentku? No to teda nemohl. Vyloučeno. Co se dá dělat, tak vybírám Hanu. A já chci Janičku. Já jednoznačně PPého. S tím mám totiž šanci.

Přímořský stát v Jižní Americe Surinam s hlavním městem Paramaribo, sv. Prokop coby zakladatel Sázavského kláštera, Patagonie sousedící s Argentinou a... ? A s Chile, jasně. Březenský tunel je nejdelší železniční tunel v České republice, ale kolik tak může mít metrů? Hele, holky to uhádly. Za 1758 metrů si připisují jeden bod. To Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad ve čtvrti Vinohrady máme za tři body, neb to vím hned. Ta kaprovitá ryba s těžko pamatovatelným podivným názvem měří jen 3 cm. No jo, prťavá akvarijní rybka. Hmm, Severní Irsko... Vy jste tam byli? Totiž ta odpověď je správná. Máte za tři body. Jó, když chce někdo uspět, tak s Pépem. Jednoznačně.
   
     
Ježíš, to jsou krásné dárky! To se bude sladce spát na polštářku s HAHY fotoobrázky. Kniha moc pěkná a nápaditá - jízdní kolo sblížilo coby úžasný vynález nejen celý svět, nýbrž i HAHY cyklisty. Než ten krásný a jistě i výborný dort vlastnoručně Blankou zhotovený sežereme, musíme ho vyfotografovat. Cvak!



Uzrál čas přesunout se pro změnu opět do stodoly. Kulturní program vrcholí. Tak Pěvecký sbor chorvatských panen přesně po roce. Teda, sluší jim to, děvčatům. Takové v dekoltu plnější se zdají... Toť vnady pravé či falešné... ?

Žádný neví, co jsou Domažlice, Niemand weiß, was sie Taus sind.

Dirigent, režisér, choreograf a překladatel do znakové řeči HS v jedné osobě s tímto představením měl asi dost práce...

Bába na mě hudle, že jsem jí sněd nudle.

Žádné amatérky, jen zkušené pěvkyně. Aspoň se tak tváří.

Nepudu domů, nepudu domů, byl bych doma bit.

Bravóóó!

   
     
Tak to bychom měli. S ulehčením konstatuji, že jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. A to docela dobře, ne? Taky mně spad kámen ze srdce. Nevím, zdali se mi chce slavit za 10 let. To jsou předčasné řeči, malované v černé křeči. Nalijme si něco ostřejšího a zapojme se do volné zábavy. V báru houstne dým a my nad likérem svým "250 podruhé" definitivně uzavřeme. Pojďte, je tam už pořádný hukot ;-)
     
Hynek si dovolí k textu Ivy jen přidat fotky ze sobotní jízdy na kolech:
   
   
   
A z nedělní jízdy NA KOLECH:
   
   

Abychom nekončili hřbitovem, tak ještě dvě jiné fotky:
   
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy