Roudný závěr9.-11.10.2015 |
Autor textu | Foto | Video |
Iva Korektura Hynek + Hana |
Hynek.
Iva1,
Iva2,
Iva3 Jašesta Míša |
Pohádkové soutěže1:48 Hostina2:13 Loutkové divadlo9:52 Živ.obrazy,indiáni, klipy13:02 |
Inovace zasahuje do nejrůznější lidské činnosti, jakožto i do plánů, výprav, akcí. Tak proč ne třeba i do Závěru sezony HaHy spolku... Řekla si Mirka a po shlédnutí místa, kde Hančí absolvovala několik dětských táborů, nabyla pevného přesvědčena, že penzion U Peštů v Roudném bude to pravé místo k rozloučení s právě končící sezonou. Pak už stačilo relativně málo - dát hlavy dohromady, t.j. hlavy sudetské a hlavy těch, co letos slaví kulatiny. |
Do malé vesničky Roudný, cca 2 kiláčky jižně
od Frýdštejna se sjíždíme již pátek 9. října po 17 hodině. Každým
dnem se stmívá dříve a rychleji a tak plánované opékání buřtíků již ve
ztemnělém večeru. Čeká nás ještě výborná polífka-gulášovka od Efky, různé
štrúdly, řezy, buchty, bábovky a Hynkovo promítání. Hlavně fotek z letoška,
ale i obrázků vážících se k nějakému příběhu s Michalem 1/3.
Na pozvánce Hynkem připsáno: "Myslím, že Michal tam nahoře bude rád, když
vzpomínky na něj budou veselé." A tak zvesela Kalimero vzpomíná na španělské
Basaráno - trnité hledání ještě nepostaveného mostu v srpnu 2005. Miluška
pak popisuje zasněžený cyklopřejezd tyrolského sedla Klammljoch (2284 m
n.m.) koncem léta 2009, kdy Ivě zamrzl kloub dolní čelisti, až z toho
totálně oněměla. Kolektivně si osvěžujeme, jak zvesela se rotovalo v
Michalově ávii. A co teprve legendární Vipiteno, kdy omylem při výpočtu
plánovaných kilometrů jsme ujeli opravdu hodně. Kdy nám k dosažení cíle
nezabránil ani slavný Brennerský průsmyk, námi atakován vlakem. Kdy kamarádi
v kempu měli již "úplně vipiteno" ;-). Povstaneme a symbolickou minutou
ticha vzdáváme hold skvělému cyklistovi, ryzímu kamarádovi, nenahraditelnému
člověku... Letošní oslavenci dokončili v dobře vybavené kuchyňce kulinářské zázraky na zítřek a tak už jim Hynek může rozdat spešl HaHy karty k prestižní karetní hře PRŠÍ. Karty jsou dokonalé výtvarné dílko, koláž, kdy každá z třiceti-dvou karet patří konkrétní osobě/ osobám z HaHy spolku (například Hynek je srdcové eso a Hana žaludové). Sami oslavenci nás zaúkolují na zítřek - čtyři zvolení vedoucí si losují do svých družstev členy, se kterými ztvární klip na danou písničku, jež si též vylosují. Družstvo A si začíná broukat evergreen "Mám malý stan, mě na nohy táhne", Béčkaři údernější popěvek "Jóžin z bažin". Z Hynkova družstva se jen kouří, jak přemýšlí nad klipem pro Mládkovu píseň "Prchovské skály". To ta od Jarka Nohavici zdánlivě melancholická "Až to se mnu sekne" může vyústit v docela pěknou srandu, mnou si ruce v družstvu Hany. S pocitem, že to hlavní a důležité nás teprve čeká, se trousíme do našich ložnic a jdeme spát... |
V
sobotu hned po snídani se scházíme na travnatém hřišti vedle penzionu. Dámy
oslavenkyně si vyberou jednoho zdatného z řad svých kolegů oslavenců (tito
mohou být i v zastoupení). A jelikož jsme v kraji frýdštejnském a tedy
pohádkovém, promění se dvojice v udatného rytíře na šikovném koni, co peláší
do dračí sluje, aby zde rytíř ostrým mečem sťal všechny drakovy hlavy (stačí
aspoň ty tři). Vyhrávají ti, co se bojovného úkolu zhostí nejrychleji. No,
nasmáli jsme se všichni silně a velmi! Kdejaký rytíř na koni si i zapištěl
;-). Pod vedením Zlatky osedláme pro změnu naše oře železné a jedeme bájo výletu vstříc. Z Roudného kolem zříceniny Frýdštejn, přes kopec do Malé Skály a pozvolným i prudším stoupáním až k úpatí skal Suchých. Zde někteří v koncovce již kola dostrkají, aby posléze z kol slezli naprosto všichni a pěšky prozkoumali ty nádherné skalnaté útesy, rozmanitě a přitom hrdě se tyčící nad krajem. Po té se ještě stočíme k Zrcadlové koze u řeky Jizery. V jejím restauračním zařízení poobědváme. Jídlo a pivka si vezmeme ven a tak společnost nám dělají roztodivná zviřátka. Jako například drzé kozy kamerunské, co obědvat by chtěli z našeho talíře, tlusté prasátko čínské nebo zakrslý rousný kohout tříbarvý. Aby někteří jídlo jaksepatří setřásli, jdou si zaskákat do dětského koutku na trampolínu. Do našeho penzionu U Peštů se vracíme přes Bartošovu Pec. |
Ve sprchách se vymydlíme a hodíme do gala. To znamená, že do tyrkysových HaHy trik. Jen oslavenci se představí ve svátečním - Ilon, Libuš a Míla v šatech. HS, Kalimero a Pavel v bílé košili a tmavých kalhotách. Dlouhý stůl přes celou jídelnu je slavnostně prostřen, po přípitku se servíruje úžasná vepřová kotleta na houbách s rýží či knedlíkem, jako desert harlekýn, báječný to dort jubilantů. Nezapomeneme ani na Mimi, která letos též slaví kulatiny, ale není přítomna. Iva přečte a doplní Milenin životopis, co Mimi na výzvu Pavla poslala. Pak kolektivně Mimi zatelefonujeme - je čerstvě doma po výměně kyčelního kloubu a následné rehabilitaci. |
Odebéřeme se do sklepní pivnice, kde jsme v
pozdním odpoledni pro oslavence doladili "Pohádku o velkém HaHy". O úspěšnou
projekci se nejvíce zasloužila
Mirka, která přišla s nápadem pohádku o HaHy sehrát formou pimprdlátkového
divadélka. Další příspěvky se pak už jen sypaly z rukávů. Tak se hezky
všichni usaďte a jedeme na ostro! Slovního doprovodu se ujímá Hanka H, z
minulých oslav již osvědčená a ostřílená moderátorka. I tentokrát je Hanka
jako vypravěčka nepřekonatelná... Z chladného sklípku se přesuneme opět do jídelny, kterou přetvoříme v promítací sálek. Jubilanti se začnou postupně představovat - fotografiemi a životními příběhy, každý/ každá vypíchne, co je pro něj/ pro ni klíčové, důležité. |
Další program je stále v režii oslavenců -
připlazí se "Opeřený had", scénka ze života indiánů, z jejich důležité
etapy, kdy Tančilajakoblázenaždobíléhorána chce bydlet ve jednom stavu s
Skákalpřesoheňažsipropálilmokasíny. Následují živé obrazy ztvárňující postupně trojici Janů -
Husa, Žižky a Roháče. Brzy poznáváme všechny. Jen děkovačka se nestihla
dobře nacvičit - koordinace poněkud vázla. Na řadu přichází klipy k vylosovaným písničkám. Zpracování všemi družstvy výborné, ovšem Jóžin vynořující se z bážin, tak ten fakt nemá konkurenci. |
Ke slovu se dostává kytara. Tedy kytary dvě - duo mípí to rozbalilo ve velkém a my všichni jsme si skvěle zahulákali. Nakonec se zapne i diskžokej Pavlík a tančí se. Skoro až do bílého rána a někteří možná i jako blázni... |
Že nedělní rána jsou krutá? Není tomu tak vždy. Relativně slušně se vyspíme, určitě chutně posnídáme (někdo i dortíka ze včerejška) a už si to šupajdíme na výlet. Za dozorování Sudet pěšky. Podrobně prozkoumáme zříceninu hradu Frýdštejn se zachovalou velkou hradní věží vysokou 15 metrů. Perfektní výhledy jsou odtud do široka do daleka. Po turistické červené se dále suneme Vranovským neboli Maloskalským hřebenem. Zastavujeme u Přemyslovy mohyly s runovým nápisem a delší čas pak strávíme u jedinečného skalního hradu Pantheon. Vyhlídková trasa u kaple Vranov je totiž obnovena a nic nebrání tomu, abychom ji celou prošli. Blankytné modro shlíží na pestrobarevný podzim všude vůkol a my na tu všechnu krásu světa z nejrůznějších vyhlídkových úhlů. Prostě Český ráj! Poobědváme v pizzerii v Malé Skále a stáčíme se přes prudký kopec k Roudnému. Zase jedno setkání v závěru sezony je za námi. Bylo nám spolu hezky, srdečně a mile. Naplánovaných akcí na příští rok 2016 máme dost, tak jenom při nich neškobrtnout a pěkně si vše užít. |
|