DOS Labe

Z Vrchlabí DO Soutoku Labe s Kamenicí v Hřensku

26.4.-1.5.2013
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek, Iva
Korektura Hana		 Hynek, Jašesta, K1, Miluška
 Interaktivní mapa google
nebo cykloserver 
soubor GPX, KML
Po únorové běžkařské části OD PRamene jsme dokončili jízdu na bycyklech podél Labe na konci dubna a prvního máje.

 

Pátek 26.4. - sjezd do Vrchlabí


Sjezd do Pelíšku (ubytovny DDM) se nakonec všem podařil. Je pravdou, že někteří z nás dorazili za svitu blikaček ve 21:30. A nebylo jen kocháním rudou krajinou Lomnicka, ale i nepřesným navigováním po lesních bahnitých cestách (v noci to bahno není tolik vidět).


Sobota 27.4. - na vrchol a do Dvora Královstvím okolo obrů

 		    

Ometání kola
Otvírání Labe
Nebyly by lepší ještě běžky?

Protože nás čekaly roviny, byl zvolen jako začátek kopcovitá cesta k Bílému Labi. Za Špindlem nečekaně sněho-ledový. Všechny pády skončily bez následků a pak to už jen frčelo dolů. U obrů v Hostinném nás Lubor dovedl na pozdní oběd a pak novou cyklostezkou k přehradě Les Království.

Ve Dvoře Králové to nejdříve vypadalo, že budeme spát pod mostem, což by sice bylo stylové, ale byli jsme rádi, že nám nakonec ubytovnu otevřeli. Po slunečné večeři ještě nastalo hodnocení kreseb, které měli charakterizovat místo, které jsme projeli tak, aby jej ostatní poznali. Rudy pivo poznali všichni.		  

 

Neděle 28.4. - přes Mechováky a Perníkáře jsme se sešli skoro u Kolína

    

To červené vlevo je naše Labe (v rodném městě Vráti)		    

Stoupání k Betlému nás zahřálo, pak jsme si trochu zaterénovali ke Kuksu a pak přes "Pavlovu" Jaroměř s Josefovem jeli  až do Hradce Králové (s jedním kufrem a jednou zahřívací sudetskou líbačkou) po nové cyklostezce.		    

Vpravo kuk na Kuks		    

Josefov		    

Po čínském obědě protipředpisově (parkem) dojíždíme k soutoku s Orlicí. U perníkové chaloupky pod Kuňkou nás opouští severská sekce.		    

Hradecký Hučák
Kuňka, pardon
Kunětická Hora
s perníkovou chaloupkou

Pernštejnské náměstí v rodném městě Marcely		    

Po Pernštejnském náměstí v Padubicích se těžce probíjíme přes staveniště k závodišti a pak po překonání nádraží u Chvaletic dojíždíme do Kojic - motelu Železné hory. Jídlo, pivo, teplo, všichni v postelích. 		    

 

Pondělí 29.4. - rovnou rovinou do Mělníka (s kodrcáním)

    

Sálová úschovna kol		    

Jdeme se setkat ke Kolínu		    

Dokodráceme se do Kolína (rozchod, nákup) a protože přívoz u Osečku je naštěstí zavřen, jedeme k soutoku Labe s Cidlinou, kde už mají pro nás připravené pivo a klobásky. A kačeny - jako zábavný, přírodovědný prvek. Dobrým překladatelem kačerštiny je Jana Táchová. Zvláště ženskému nářečí dobře rozumí, možná i souzní. K peletonu se připojují potápěči v zastoupení Vlastíka.

Zkratka
Soutok
Do Poděbrad

Hodiny šly
Zámek Brandýs
Au!

Pardubice, Nymburk, Brandýs nad Labem, dešťová pivní přestávka a pak přichází Lenka s Ivou. Té předávám autorský brk,  který nebude tak suchý, jako ten můj:
Iva:
Po dešťové pivní přestávce se v Kostelci nad Labem k pelotonu HaHy přidávají dvě Pražky: Lenka po ose dojede do Brandýsa, Iva pro změnu do Neratovic. Jelikož oběma je o samotě smutno, přes mobil se domluví a scuknou právě v Kostelci. Pak už jen vyhlížejí HaHy/Labany. Což netrvá dlouho a vloni nové Ivino kolo 4Ever se zdraví s letos nablýskaně novým Míšiným bicyklem ze stejné stáje. Bráškům 4Ever kyne taky zbrusu nová Merida, kterou sedlá Marci. Část trasy s námi jede i Vláďa z Domečku, který se po službě připojí i zítra. Místní znalci PPé s Potápěčem se ujmou vedení a údajně nejlepší cestou nás klikatě provedou podél Labe i přes přilehlé vesničky až ke královskému městu Mělník.
Zde po prudkém stoupání od řeky nás u Rasovny již vítá Anička. Vítá nejenom křupavým chlebem a solí, ale taky výborným sýrem a klobáskou... I něco ostřejšího teče... V ubytovně mělnických veslařů v bezprostřední blízkosti řeky složíme své bicykly, brašny a na podlaze klubovny každý založí svůj pelíšek. Večeře je sice pozdní v restauraci U Beníšků, ale všichni jsme rádi, že vůbec nějaká, neb se zde chystaly ke 100% sanitárnímu dni. Tak ten jsme Beníškům narušili a dobře se u nich najedli i popili

Nejen chlebem
Soutok Krkonšského potoka
s Vltavou
Suchý klesá do podzámčí



Úterý 30.4. - cesta kolem elektrárny, kanálu do Roudnice a na zmrzlinu do Litoměřic - Ústí v čarodějný i svatý večer

Poslední dubnový den začal nadějně - čerstvými neratovickými rohlíky, které přivezl Vlastík Potápeč. Byla i horká voda z rychlovarné konvice na zalití čaje, kafe, kaše. Náležitě posilněni, náležitě zavodněni razíme na předposlední labskou etapu. Kolem mělnické elektrárny - nebýt jí, není leccos, co bereme jako samozřejmost. Dále kolem račického kanálu - zde pilně trénují veslaři.

Díky Vlasto
Nebýt 230v, tak tento obrázek
nevidíš
Roudnické kachny
 Více přibrzdíme v Roudnici - nad Labem, jak taky jinak. Ačkoliv v pivnici U Petrášků rozdávají diplomy, někteří neopustí cukrárnu na náměstí. Společně pak nacházíme Rudný pramen, ke kterému se váže pojmenování a založení města Roudnice. Pokračujeme okresními asfaltečkami i kodrcavými polňačkami. V obci Lounky míjíme zajímavý kostel sv. Mikuláše s polodřevěnou zvonicí.    

Rudný pramen
Lounky
František Fiala
Konečně oběd - ten se tedy nečekaně povedl v motorestu v Nučnicích, všechna čest. Poněkud lenivě pokračujeme dál, abychom záhy zamávali soutoku našeho Labe s loňskou naší Ohří. To už jsou na dohled Litoměřice. Procouráme historické jádro města a taky zajedeme k domu, kde pobýval K.H. Mácha. Trochu se spekuluje o skonu jeho mladého života. Trefný komentář od Míly, že "hrdliččin zval ku lásce hlas" je zde jediná jistota, nás srdečně rozesměje :-). Vzhledem ke svému příjmení si podobné řeči může Miluška dovolit. Tož pojďme na zmrzlinu a kafíčko... ať máme elán ukrajovat další km z Polabské cyklostezky. Ta je zde překvapivě docela houpačkovitá. V jednom naštěstí krátkém úseku je stoupání dokonce 25%.

Bílá Karel
Na sluníčku
Litoměřice
Působivá dominanta hradu Střekov a jsme v metropoli severočeského kraje, jsme v Ústí nad Labem. Ještě že máme v partě vícero GPS naváděček, které nás bez většího zaváhání dovedou tam, kde máme nocovat  (SEVEROTUKU). Dle vyzvědačské spojky mělo v Ústí odpoledne pršet. Krátká přeprška je však o pár hodin později, kdy kráčíme na večeři. Pánové ještě sami za sebe, kdežto dámy se mění v ženy divé a jako každý rok v tuto dobu v čarodějky uhrančivé. Nicméně večer a poslední dubnovou noc tajemnou přečkají všichni bez větší újmy, dílem v ústeckém pivovaru Na rychtě. Možná taky zásluhou náhle se objevivších svatých mužů, kteří se snaží ženy čarodějné na správnou cestu obrátit. Důkaz, že se zadařilo, podán den následující, již prvomájový.

Cyklisté pod Střekovem
Divé ženy a...
... svatý muž

Noční Ústí nad naší řekou		    


Středa 1.máj - Děčínské líbání a Hřenské finále s obědem na Kocandě

To všichni bez remcání už zase v plné polní šlapou a to i přesto, že je asi nejstudenější den. To i přesto, že by se našel nejeden namožený sval (konkrétně šlacha Achillova 2x).		    

Vlečka vítězí právem silnějšího		    

Ústecký zámeček Větruše na nás shlíží pěkně s vrchu - právě míjíme ten most s lanky (aby nespadl). Tento most Mariánský zařazen byl mezi 10 nejlepších staveb světa posledního desetiletí minulého století. Labská cyklostezka směřující na Děčín je zde hezká, hlaďoučká, až na pár úseků skoro hotová.
     

Mercédes?
Muž, který dal pivu tvář,
Victor Cibich
Zámek Velké Březno
Prvomájová zastávka číslo 1 se odehraje na hřbitově ve Velkém Březně. To abychom se poklonili Victoru Cibichovi - muži, který dal pivu tvář. Druhé prvomájové zastavení taktéž ve Velkém Březnu a to u zámku.

Políbené, radostné, neschnoucí		    
No a třetí přerušení labské krasojízdy je kvůlivá prvomájové líbačce. Bohatě rozkvetlý strom nalezen a děvčata, olíbána všemi hochy, si oddychla - až do příštího máje záruka, že neuschnou. Na začátku Děčína milé setkání s kololodním průvodcem a cyklokamarádem Frantou Dlaskem a jeho synem Filipem. Oba nás doprovodí na svých kolech silničních až do Hřenska. Zde se s naší řekou rozloučíme – se slibem, že někdy příště, možná už napřesrok se přijedeme na Labe podívat.
Jak dospělo v řeku Elbe, tedy v ženu, která má ráda dálky a poznání světa. Která proto míří k moři, aby okusila vše.

Hřensko, soutok s Kamenicí
Starý a nový most
Kocanda
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy