A je tu sobota. Kupodivu čiperně
vstáváme a v 9.30 vyzvedáme KT se Zlatkou u Karlova domu a vyrážíme
na
rozhlednu. Moc z ní kvůli stromům vidět není, ale většina se nenechává
odradit a stoupá po 100 schodech. Přes lesy jedeme do plánované
návštěvy obce Saň. Cestou Honza píchá...Před Saní mají horolezci
lezení. Velmi nás pobavila cedule, na které bylo varování, že tu je „lezba
na vlastní riziko“. Už to předznamenalo veselý pobyt v Sani. U
hospůdky je malé jezírko s malým památníkem na Cimrmana. Dále tam mají různé
vtipné věci, např. parkování kol za sedlo, toalety jsou označeny ženskými a
mužskými "atributy". (obr.č.4.) Když se někdo barmana pana Hauera ptal, kdo
byl vzorem, tak odpověděl, že když ještě popijeme, tak nám to řekne,
popřípadě ukáže. Na to ale nedošlo. Řekl mi, že mě dobře zná, že celý roky
jezdím po okolí po nocích na kole neosvětlený. Tomu ale určitě nevěříte.
Jinak jsme měli k pivu tři druhy polévek, výborný domácí chléb, který
šel velmi na odbyt a ke kávě koláčky jako pozornost. Potom ještě Honza a K1
dostali rum a jelo se dál. Hlavním cílem byl bývalý uhelný lom, který
byl zatopen. Dnes se jmenuje Berzdorfer See. Je kolem něho cyklostezka 18 km
dlouhá. Dostali jsme se tam přes Andělku, kousek po Polsku a kousek po
slavné Oderneisse-Radweg. Ještě jsme projeli kolem
obřího korečkového bagru,
na který jsme mohli za 4 eura vylézt. Byla to ale fáma, že vlezem na
všechno. U jezera bylo sice pěkně, ale zima a větrno. Tak jsme to po pár km
vzdali a kalupovali k ohni, pivu, masu a bramboráčkům.
Ujeli jsme asi 65 km. Zbytek dne jsme strávili v družné zábavě.
Večer JanaH a Mirek odjeli. |
|

 |