Okolo ČR I
3. část: V.Karlovice, Mosty u Jablůnkova, Hrčava-trojmezí, Frýdlant/Ostravicí

06.-07.07.2011
Autor textu Foto / video Ostatní
Iva
Korektura a doplňky Hynek		 Hynek
1. Brno - Strážnice (so,ne)
2. ->Vel.Karlovice (po,út)
3. ->Jablunkov-Frýdlan/Ostravicí (st,čt)
 4. ->Radhošť ->Šance (pá,so)
Emilka na Rajčeti, Lenka
1. - jednoduchá  mapa
2. - mapa s profilem
3. - na cykloserver.cz

POKRAČOVÁNÍ: 4.část
Den pátý - středa 6.7.    
Jakmile Efka usuší peníze (včera večer si polila celou peněženku), sbalíme se, přichystáme kola a načechráme bílé práporky HAHY, vyrážíme na další etapu OČ. Nezdá se to, ale už po páté... Jedeme divukrásnými Vsetínskými vrchy, nabušenými kyslíkem a energií - každý "pro sebe do sebe" se snaží kus urvat. Protínáme hraniční přechod Velké Karlovice a zdržíme se chvíli v Makovském průsmyku. František nasadí černou hokejistickou helmu (jinak jezdí bez, maximálně v puntíkatém šátku) a tradááá... Můžeme na Slovensko. Svištíme si to s kopce a pak převážně rovinou přes Vysokou nad Kysucou, Turzovku a Rakovou. Nezapomínáme ani dnes soutěžit. Jelikož má svátek Jan Hus, neblaze upálený pro svou pravdu právě 6.července 1415, za každé veřejně viditelné jméno Jan či Ján je bod. Opět pouze jeden, takže kdo Jana/Jána dřív vidí, ten dřív mele (sbírá body).
Ještě na slovenském území obhlédneme jednu zajímavost. Nedaleko Jablunkovského průsmyku u obce Megonky možno spatřit Kamenné gule. Jsou to kulovité útvary z kamene, o velikosti 30 cm až 2,6 m. Podobné se nacházejí v Grónsku, USA, Rumunsku, na Novém Zélandu. Původ je i pro geology spíše velké tajem. Vznikne zde řada fotek, ale u samotné cedule "Kamenné gule Megoňky" se fotí jen chlapi...
 
Od našich slovenských bratrů stoupáme do Slezka. Na hranicích v průsmyku Jablunkovském máme technický problém - Efce stávkuje na kole ořech. Prostě nešlape to (ono to šlape, ale nezabírá). S moravskými kamarády už má dohodnutou výměnu ořechu za nový, jen ten starý měl ještě dneska vydržet. Do Mostů u Jablunkova to je naštěstí převážně s kopce, chvíli Efku naši chlapci tlačí. Přesto že oběd v Mostech nás všechny uspokojí, dorazíme se v 250 metrů vzdálené cukrárně. Oj, jak je nám sladce a blaze! Je to taky první den, co vůbec neprší.
Öřech
 Oběd
Na velké fotce v galerii se podívejte na Kalimerovo mávátko		 Obžerství
Tož všichni stavíme stany na louce v kempu "Pod Viaduktem" v Dolní Lomné. Na teritoriu Mostů u Jablunkova. Jelikož i nálada je skvělá, jdeme i my děvčata provést očistu do chladných vod řeky Lomná. Vyloučíme případné diváky (čumily) a koupeme se v rouše Evině. Jak osvěžující! Po té nás Hynek vyzve na pěší procházku. Za cíl zvolí místní arboretum, kde je umístěna též léčebna pro nemoce cest dýchacích. Hynek nás k arboretu vede záměrně oklikou a jak se posléze ukáže, je to cesta i poměrně složitá  (HV: sliboval jsem DOBRODRUŽNOU). Sice ne všichni jsme na to vhodně obuti, ale všichni překonáme nástrahy (prudké náspy směrem dolů, slušně frekventovanou železniční trať, kopřivové a trnité mlází... ) a dojdeme.
V srdci arboreta je to pak opravdu nádherné, topíme se hned v několika odstínech čerstvé zeleně a z plna plic a všemi póry dýcháme. Abychom kyslíkem prosyceni a posléze euforičtí byli. Večer ještě chvíli posedíme venku "Pod Viaduktem", dopíjíme vínečka bílá i rudá (kdo na Pálavě žbrblal, že toho vína berem nějako moc?) a vedeme řeči. Noc je vlahá, všichni spíme ve stanech. Po jednom, po dvou i po třech. Hvězdné nebe nad námi a v duši klid a mír...

Nastoupáno 544 m, soubor gpx, trasa cykloserver

Den šestý - čtvrtek 7.7.		    
Čtvrteční ráno, prvé v měsíci červenci, je radostně slunné, takové to pravé prázdninové. Snídáme a balíme. Stany jako poslední, aby co nejvíce vyschly od ranní rosy. Taky čekáme. Na Mimi a slíbený (smskou) koláč od ní. Mimi je tu totiž skoro doma. V Havířově, kde vyrůstala, bydlí stále její bratr Jura. Mnozí tohoto bodrého sokolníka známe a těšíme se naň. Má autem přivézt Mimi a koláč. Konečně - už jsou tady! Kynutý koláč s čerstvě natrhaným rybízem je výborný, Mimi i Jura usměvaví a přátelsky naladěni, ostatně jako vždy. Mimi s námi na kole dojede letošní OČ a Jura nás dnes bude občas doprovázet (kontrolovat) autem. Není to doprovod ledajaký, nýbrž s pravým sokolským praporem! Dnešní trasa je výrazná houpačka, převážně po pěkných, málo frekventovaných silničkách, mnohdy voňavým lesem.

Trenky měl!
Sušička
Už je tady! Koláč, samozřejmě.

... s čerstvě natrhaným...
Ranní pokušitelka
Vlajkosláva
Míříme do malebné horské vísky Hrčavy (594 m n.m.), druhé nejvýchodnější obce republiky (po Bukovci). V místní hospůdce doplníme tekutiny a dorazíme rybízový koláč od Mimi. Taky provedeme zápis do místní kroniky a navštívíme nedalekou Lurdskou jeskyni - kapličku v lese pod silnicí. Nezapomeneme ani na zdejší rázovitý dřevěný kostelík sv. Cyrila a Metoděje. Prohlídka je i s přednáškou od pana Vojkovského, který toho ví opravdu hodně. Dá se říci, že s obdivuhodnou internetovou obsáhlostí (videoukázka). Rozloučíme se s "panem Internetem" a upalujeme zkouknout Trojmezí.
Během letošního OČ již podruhé kráčíme po společném bodu nikoho a zároveň hned tří zemí... (viz sKostelík v Hrčavě vyfotila Emilkaoutok Moravy a Dyje). Tentokrát se v nejvýchodnějším cípu Beskyd v nadmořské výšce 555 metrů stýkají hranice států Česka, Polska a Slovenska. Od roku 1995 je toto místo označeno třemi žulovými monolity a pro návštěvníky je zde postavena roubená odpočívka. Před naším obeliskem se kolektivně samospouští fotíme. Dále kolmo frčíme Okolo Česka Polskem - kopcovitě zvlněný profil a úchvatně krásná krajina polností, lesů a hájů! Jaworzynka, Jasnovice a opět už náš Bukovec. Do této horské obce kdysi zasahoval ledovec. Dnes je zde památková zóna s dřevěnými chalupami roubenkami z 2.poloviny 18.století. Roste tu a rozpíná se taky nejstarší a největší jilm horský v ČR. Stavíme u něj a soutěžíme - strefujeme se do jeho co nejpřesnějších údajů: Stáří (cca 360 let), výška (37 m). Jinak po celý den vyhlášena hlavní soutěž "o trojice". Bod má ten, kdo uvidí něco pěkného trojmo a další tři mu to potvrdí. Třeba ty tři zvony nad sebou před kostelem ještě na polské straně stály za podívanou i za bod (viď, Rudy) a rozhodně za foto (viď, Hynku).
V Jablunkově obědváme v zahradní restauraci, když tu kolem jdou "tři Honzové"! Pěkně se na nás domluvili Honza Kalimero, Honza Sucháč a Honza 6 ;-)
Dnešní etapa je zřejmě nejnáročnější a nejteplejší. Z vedra s klube pořádný dešťV í t ě z k a !!!ový slejvák a burácivá bouřka. My však těmto přírodním živlům ujíždíme, ačkoliv poměrně silný vítr tak trochu s námi lomcuje. Před Raškovicemi na obzoru někde nad Třincem pozorujeme z nebe visící zřetelné provazce dešťové vody. My sušší (jak jinak, když v čele se Sucháčem) po mostě překonáme řeku Morávku a záhy vjíždíme do cíle. Je to areál sokolovny ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde máme zajištěnu teplou sprchu a měkké postýlky s peřinami. Chutně povečeříme v centru Frýdlantu a Hynek s Hanou po součtu všech bodů ze všech soutěží vyhlásí definitivního vítěze OČ 2011. Je jím Rudy, která dostává ceduli OČ. Na druhém místě je Lenka a na třetím Hanka. Na dobrou noc nám pak zazpívá a na kytaru zahraje Břeťa, kamarád Efky a zdejší osadník. Spolu s Mírou vsadili do kola nový ořech a Efka po dnešním pauzírování opět může zítra s námi na cyklovýlet. Má to být v režii Břetislava, tož se již těšíme.

Nastoupáno 1267 m, soubor gpx, trasa cykloserver
     
PŘEDCHOZÍ: 2.část   POKRAČOVÁNÍ: 4.část
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy