Cyklotrek jaro

21.05.2011

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek, Iva, Lenka Korektura Hana	Hynek Fotogalerie 1 HanaH Fotogalerie 2	Interaktivní mapa Cykloserver

Hynek: Když se smůla lepí na paty aneb jak jsme si ji lepili sami

Úzká asfaltka se mění v rozbitou silničku a pak polní cestu.
"Ale MAPY.CZ si skutečně myslí, že to tudy jde autem projet", odpovídám na Hanin udivený pohled.
"Jsme už ve vsi, tak to bude dobré", oddechuji si, když jsme v Lhotce. Za zatáčkou ale stojí na silnici traktor. Projíždím kolem kol, a ze staženého okénka zavírám traktoristovy dveře. Povedlo se.
Usmíváme se na sebe a těšíme se, jak nám zkušeným, to na cyklotreku půjde.

Parkujeme v Nedamově. Hana bere plech z cibulovými šneky na občerstvení, já přístroj GPS a jdeme na start. "Aha etrex vista, no zkusím to". Instaluje se nové zařízení na notebook pořadatele, je potřeba se přehlásit jako administrator. Čas ubíhá. "Nejde to". Druhý počítač také nemá potřebný program. "Tak si ty souřadnice budete muset opisovat". GRRRRR hučí mi v hlavě, běžím k autu a ráznými pohyby vyndávám bicykly z auta. Normálně je vyndáváme ve dvou, teď ale vyskakují jako srnky.

Nad mapou volíme trasu. Oproti loňsku, kdy nás předstihly teamy, které měly prémiové body, měníme taktiku. Budeme sbírat především prémiová stanoviště H (hradní +4body) a K (kapličky, za ně je dokonce 7 bodů navíc), píše se to v popisu stanovišť.

"Pokud nemáte dotazy, můžete vyrazit" ozývá se z reproduktorů hlas Karla Rysa, hlavního organizátora. My ale nemáme ještě vše nakresleno! Plán je ale lepší udělat předem, než v terénu stále operativně měnit. Dokresleno, šup, na první stanoviště. Hana diktuje souřadnice, já zapisuji a konečně jedeme. (Šifru vynecháme, ten trávník sice vypadá jako morseovka, ale šifra nám nikdy nešla, to bychom ztráceli čas).
"Hynku, tady všichni zastavují."
"Ne, je to dál, to vidím na GPS"
"Hynku, tady už je červená, to jsme už určitě přejeli"
"Sakra, tak to pojď zkontrolovat"
Hlásím: "14, 533, 754"
"ale v podkladech je 745!"
"Blbě si to nadiktovala! Blbě si to napsal!" - jsa zkušenými manželským párem, necháváme si tyto věty zaznít jen v hlavě a tiše se vracíme tam, co všichni zastavovali.

Při cestě na Korecký vrch se nálada uklidňuje, svítí slunce a nad hlavou je modro. Trasa papírová a gépéesková se kryjí. Zdravíme paní na zápraží u dopolední kávy. Jsme asi patnáctí cyklisté, ale slušně odpovídá. Nezastavujeme tam, co ostatní, a nejedeme hloupě prudce nahoru loukou jako oni. "Tady na GPS jasně vidím, jak to jde objet kolem, to bude snazší cesta na vrchol" uklidňuji Hanu, jedeme dál a níž. Po 300 metrech zastavuji a vidím, že jsem se přehlédl: "To nebyla cesta, to byla vrstevnice". Přece se nebudeme vracet! Pokládáme kola, vrcholek zdoláme přímou ztečí. Znáte ten lesní terén, takovou tu hustou vrstvu jehličí a jemné hlíny? Teď si tu vrstvu natočte na úhel 70° a představce si dva lidské hraboše, co lezou po čtyřech stylem Tři krůčky dopředu, dva kroky zpátky. Tak to jsme my dva s Hanou. Ale rozhled z Koreckého vrcholku stál za to:

Stejně tak je krásně kolem Dubé i dále:

To pak trochu bahna nevadí

Po pěti hodinách: "Tak a máme poslední, poslední Kapličku, JUPÍÍÍ. Sedm bodů je našich". Ještě stíháme tři další body a 18 minut před limitem jsme v cíli. Koupačka, kotletovačka, pííívo, chleba se sádlem a cibulí, perníček. Debatujeme s Čumilkami. Vyhlášení.
"Na třetím místě v kategorii ještěrky se umisťují HaHy. Hana a Hynek Vorlovi. 31 bodů za stanoviště, 5 bodů za hradní premie!"
"A za kapličky sedm!" protestujeme. Ukazuje se ale, že jsme skutečně jednu kapličku (a nebyla od naší trasy daleko) vynechali. Výsledková listina je správně.
Jo a ta šifra, fakt byla morseovka (a za ni by bylo +6 bodů).

To už ale byla skutečně poslední smůla smůlovatá (nebo hlava děravá?). Následovala další várka masa z grilu, kávička od Lenky, škvarky od Milana víno od Hanky a pro nás všechny, milí čtenáři, následující povídání od Ivy a Lenky:

Prolog (od Lenky)

Se stejnou pravidelností s jakou po zimě přichází jaro a po něm léto - střídá se na Kokořínsku jarní cyklotrek se zimním.
Za

tímco zákonitost, že v zimě bude opravdu zima a v létě vedro, tak moc jistá není, u cyklotreku pořádaného partou kolem p.K.Rysa víte naprosto jistě, že to bude dobrá akcička. O tom posledním cyklotreku (14. jarní) bych řekla, že byl naprosto nejlepší.
Vyšlo všechno - organizace, počasí, zázemí na Nedamovském koupališti, sponzoři, občerstvení.. a hlavně náš loni nově vytvořený tým (ČuMi LKy) přibral posily (HarmIva + HankaH) a skvěle se bavil (dokonce jsme letos přijeli v limitu, posbírali nějaké ty bodíky a - hodně skromně řečeno - nebyli jsme špatní).

Holky, my přece dávno víme, že nejlepší chlap široko daleko je - Hynek. MilanČ mu ale o víkendu dost konkuroval. Jako jmenovaný protektor našich duší (kolových) pečoval i o naše duše (osobní) a i o naše bříška: večer k vínu nabídl škvarky(vlastnoručně vyškvařené z laloku předem naloženého do bílého vína), před spaním nám roznášel do postýlek jablíčka nakrájená na šufánky a ráno vařil čaj. Drzé poznámky drsných motorkářů z vedlejší chatky (jak to, že vaří, když má v chtace tři baby) skromně odbyl slovy "ony se zkrášlujou". Stejně prostě "šel do naha", když se při lovení stanoviště údajně pouze 80cm pod hladinou Mácháče ukázalo, že vykasat nohavice nestačí (přesto, že teplota vody nebyla

zrovna lichotivá) a dal nám k dispozici autíčko k přepravě tam a zpět (jedinou chybou bylo, že mi svěřil jeho řízení).
To všechno píšu hlavně proto, že na podzim přijdou nejen plískanice a na Moravě bude burčák, ale na Kokořínsku bude jubilejní 15.podzimní.
Tak se koukejte včas přihlásit (a ne až v den pořádání půlhodiny před startem) u organizátorů (a ne u mně) - Honza Suchý ví, proč to píšu.
S HarmIvou budeme zřejmě v Apeninách (pod vedením dalšího z účastníků cyklotreku - M1/3 - taky nebyl úplně špatný, jen neměl tak dobrej tým kolem sebe), tzn. že bych některé z vás půjčila romantika Milana Č, s podmínkou, že mi ho vrátíte nejpozději na "16. jarní". A pokud nebude "známá žena" HankaH, specialistka na šifry všeho druhu, kontrolovat s Toníčkem, zda Dlouhé Stráně správně přečerpávají, dala by se možná taky zlákat.. ač založením chrt, lákají ji ještěrky :)
Znáá- máá- že.na. vám nic neříká? Tak si to zopakujte od Akátu přes Cílovníky.. na podzim jako když to najdete:

Iva: Jak se Romantici mění v Chrty...

Ještě jsme ani nevystartovali z nedamovského koupaliště a "Horká ještěrka Hanka" boduje. S lehkostí

svou vlastní rozluští šifru, která prozradí lokalitu posledního stanoviště č.30. Nabudí nás to natolik, že směle zahajujeme od tohoto konce a zanedlouho kleštičky procvaknout třicítku u kaple sv. Barbory. Řádně se zadýcháme, neb terén je kopcovitý a finální turistická žlutá velí "odhoď kolo a téměř kolmou lesní stráň vylez, jak umíš". Se šesti body v kapse a tomu odpovídající euforii metelíme směr Máchovo jezero.
Cestou sebereme "tři hradní body" ze stanoviště č.19 - Starý Berštejn je nad obcí Vrchovany - dle názvu lze tušít, že i tady budeme hyperventilovat.
Na Nové Skalce pak cvakneme poměrně snazší 2 body u kapličky (č.17).
Tři body od jezera Máchova jsou opravdu mokré - kleště připevněny na konci plotu v hloubce vody asi 80 cm. Nutno vyklouznout z cyklogaťat a brodit se dobrých 20 metrů, hladina vody něco málo pod pasem. Obětuje se Milan a bodíky vyloví (štípne č.14).
Zaniklý hrad na Konvalinkovém vršku je stanoviště náročné. Chvíli trvá, než se ve Sta

rých Splavech zorientujeme a najdeme cestu podél kolejí. V příhodnou chvíli koleje přelézáme. K úpatí Konvalinkového vršku však musíme přes lehce bažinatý úsek. Na samotný vršek velekopce se vyškrábeme po všech čtyřech. Doporučený azimut 135 zjistíme pomocí buzoly a 12 metrů od vrcholového kamene s letopočtem 1946 nalézáme v kořenech vyvrácené borovice kleštičky. Cvak a stanoviště č.8 je naše. Zbývá stejná cesta zpět přes bažiny. V dálce cca 200 metrů vidíme Hynka s Hanou. Jedou za Ještěrky, my za Romantiky, takže si nekonkurujeme. I máváme na sebe a rozpustile houkáme. Cesta v bezprostřední blízkosti kolejí je úporná, tak to posléze berem jízdou kolmo přes železniční pražce. Slušný adrenalinový zážitek!
Kam teď? Rozhodujeme se pro stanoviště č.6, pro zříceninu hrádku Jiljov. Propozice nás ženou po schodech nahoru do věže, kde z výklenku ve vzdálenosti 13 metrů máme najít vedle břízy kaštan s kleštěmi. Jednoduché jen zdánlivě - kaštan byl takový mrňous, sotva jeslemi odchovaný, tudíž snadno přehlédnutelný.
Než dojedeme k Milčanskému rybníku,

docela to trvá. Solidně si nabereme do bot, neb kleště uschovány na poloostrově, kam se prodíráme bažinou mezi loňským rákosím. To správné místo musíme nejprve zaměřit buzolou od konce dlouhého mola. Vše se zadaří, v botech sice čvachtá, ale tři bodíky za stanoviště č.1 hřejí. Nabízí se odebrat ještě body z blízkého stanoviště č.4, od zříceniny Vítkovec. Je to jen na protilehlém břehu téhož rybníka. A skoro hned vedle u Mlýnského rybníka mají být kleště skryty v klenbě kamenného mostíku. Tady se ale pěkne zadrbneme. Loňské protržení hráze při srpnových povodních zde vytvoří paseku a následným přeznačkováním vede turistická červená bokem. Když už se zdá, že tápeme dost dlouho, optáme se na rybník místních chalupářů. Ti ho sice nazývají rybníkem Koňským, nicméně nasměrují nás správně a my získáváme 2 body za stanoviště č.2. Při návratu od Koňského v protisměru míjíme Mike´s family - nestavíme a s Michalem 1/3 a jeho dcerou Radkou se za jízdy jen zdravíme. Romantismus jde stranou, začínáme chrtit...
V Holanech dolňujeme vodu, krátce svačíme a zároveň rokujeme o další taktice. Do konce závodu zbývají dvě hodiny a půl. Jak nejlépe je ještě zúročit? Přerod v chrty sílí... Po dvou bodech za kapličku Na Probošství (č.9) a za Křížek u Vlhošťského dolu (č.12). Tři body za jeskyňku Šibeník (č.20). Profrčíme Dubou jak žhavá střela a mezi loukami a poli hledáme sochu sv. Prokopa, patrona horníků a rolníků. Ohodnoceno pouhým jedním bodem, ale v konečném součtu dost dobrý.

Romantik zůstane Romantikem...

Do cíle dojedeme v limitu, Romantici z Mike´s family těsně před námi a ještěrky HaHy jsou už taky tady. Žádné tresné body, toť chválihodné. Na koupališti v Nedamově je už pěkný cvrkot! Vždyť jen

přihlášených skupin bylo na 116 a závodících cyklistů 297! Někdo si jde zaplavat do rybníka, jiný stojí frontu na grilovaná masíčka, pivečko či ukusuje chleba se sádlem a cibulí, chroupe zelný salát a pochutnává si na různých moučnících, pernících... Všichni však čekají na vyhlášení výsledků. A už je to tady. HaHy dosáhnou na krásné medailové umístění - v Ještěrkách jsou třetí. Stejný počet bodů získávají i ČuMiLKy+ a z 84 skupin Romantiků jsou devatenáctí. No není toto

úspěch? Bezesporu je a tak náležitě slavíme. Pozveme před svou pronajatou chatku Hanu, Hynka i Michala a Radku. Popíjíme vínečko či vinný střik, přikusujem dobrůtky. Rozebíráme celý ten bezvadný den, kdy jsme si zasportovali, pročistili mozkové závity, orientovali se v prostoru i čase a hlavně se neztratili. Znovu prožíváme ty silné okamžiky, kdy nás hlídalo jen slunce a sem tam beránek z modrého nebe. Kdy nedosažitelná krása Kokořínska pohltila nás...

Sem

můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy