Trubičky
se zvířaty
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek, Míša, František
Korektura a doplňky Hana		 Hynek
Fotogalerie
 Interaktivní mapa
Ö Vlčánkových trubičkách (originál pravých) jsem slyšel vyprávět mnohokrát. A KONEČNĚ to vyšlo! Abychom o nic nepřišli, vyjeli jsme už v pátek a v podvečer byli na místě. Je pravda, že náš příjezd byl ohrožen, protože jsme si nevzali brýle a nějak nám v příšeří auta nešlo přečíst mapu. V Borotíně nás přivítal Jašesta líčením, jak získal ve vsi klíče od Vlčánkovy chalupy. Bylo již vyvětráno a zatopeno, utábořili jsme se v kuchyni a za pár desítek minut nás doplnili Míša s Františkem. V sobotu před desátou přijel Kalimero a nakonec i sám pekař trubiček s připravenými surovinami. Je pravda, že část ingrediencí se při intenzivním brzdění (řidička mobilistka) přemístila z kastrolu na podlážku kufru, většina ale zůstala disciplinovaně na místě. Po štípací rozcvičce začalo safari za místní zvířenou:

Nejdříve ale Borotínský hrad,
kostelíček v Kostelci
a "naše" město

Jedeme si krajinu a u krajnice:
jelení stádo
a s ním koňské stádo

O kus dál zubři,
oslíci (v popředí)
a za pecí

na nás koukal pes,
na peci byla číča
a dále nudistické ovečky

Když nebyla zvěř, žluť modřínů v zeleni borovic a smrků dosvědčovala atraktivnost českého Meránu.

Večer jsme koukali a poslouchali Kalimerovo vyprávění o velké cestě (klikněte a uvidíte) a Míšino vyprávění s Františkovými glosami o Kypru (a vůbec mrkněte se želví fotky):
Zatímco my jsme "jezdili středomořím", tak Vlčánek trubičkoval:    

Nedělní ráno pak nastala konečná fáze trubičkování. Naplňování, válení a ochutnávání. DOBRÉ TO BYLO (akorát padaly drobečky :-).
     
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy