Perigord a Quercy - 2.část-srpen

1.8. Neděle

Ráno je teplo, slunce, bagety – kdo si objednal – hlavní cíl dnešní etapy je „romadúr“, neboli Rocamadour (a videostránka) – délka cca 58 km (uvidíme, co budou dnes dělat kufry…).
Kolem poledne jsme v "Romadúru" – lehce posvačíme a vrháme se na prohlídku, cestou do centra obdivujeme kamenná zastavení Křížové cesty, krásnou katedrálu, schody – po kolenou zde stoupali i mnozí králové – i český…

2.8. – Pondělí

Budíček už v 6.30 – v tom okamžiku začalo pršet, odjezd posunut na 9 hodin oproti původnímu 8.30, balíme vše (pod naším stanem velká ošklivá ropucha, tu by snad nepolíbil ani maniak) na přesun do dalšího kempu na 3 dny.
Během balení přestalo pršet, jupí, jediní z celého zájezdu jedou dlouhou trasu jen naši chlapci H+P – cca 115 km, ostatní sedáme v 9 hodin do busu a jedeme do Cahors – prohlídka s vyprávěním Jirky za mírného deště, pokračovat kolmo nikdo netouží, tak všichni nasedáme do busu a jedeme tentokráte bez kola do kempu v Cajarc, kde už vidíme „pravé“ poutníky (např. z Mnichova) do Compostely... i velký stan pro ně byl připravený, Jirka nám o této cestě hodně vyprávěl.
Pěkný kemp – máme malé, ale útulné místečko vedle Hujerů.
Výborná večeře od H. H. kuře s rýží.
Honza a Karel šli po pokecu do města za holkama, Pavel nás hlídal, bylo docela chladno a velké vlhko.
Kluci se brzo vrátili (asi holky nic moc :-) a Honza hledal mycí centrum, což nás fakt rozesmálo. Uleháme kolem 23.30 plni očekávání, jak bude ráno.

3.8. – Úterý

Ráno zataženo, mlha!, pro jistotu a k odehnání deště si balíme pláštěnky, někteří i dvě, Karla jsme si pohlídaly, aby byl též vybaven nějakým igelitem :-).
Pavel lepil a lepil koloduši, Honza mu byl oporou, vyrazili jsem tedy bez nich, „stejně nás někde doženou“ – čekala nás opravdu královská etapa údolím řek Lot a Célé – dlouhá 98 km – z toho 42 km téměř bez převýšení, krásné okolí, cestičky mimo provoz, vesničky vzdálené od sebe několik km a čítající 2 – 3 domy od sebe též vzdálené, louky, pole, lesy, klídek.
Do 14 hodin mlha – pak se otevřelo nebe a bylo krásně.
Bohužel z nedostatku času jsme minuli krásné opatství La Popie i jiná, abychom stihli návrat do kempu.
Ujeli jsme 115 km se třemi kufry, ale vůbec nám to nevadilo, kluci H+P dokonce 124 km.
Je hezky, večeříme výborný guláš, tedy ne se „šesti“, ale s pečivem, jako aperitiv si dáme pastis, který nám koupili kluci.

Večerní posezení opět s lukulským občerstvením (holt ta Stáňa nechce nic dovést domů a stále nám něco nabízí a přitom sama nejí, no nabízejí i jiní…), máme se blaze.

Trasa: z Cajarc podél řeky Lot a zrušené železnice k hradu Montbrun, St. Pierre Toirac, odkud přes kopec do Béduer do údolí řeky Célé – mírný sjezd cca 40 km. Oběd v opatství Ste. Eulalie na cestě poutníků do Compostely, Brengues, Marcilhac s ruinami opatství, k soutoku obou řek Lot a Célé, který ale není odkud fotit. Přejezd přes most do Bouziers a výjezd do kopce do nádherné vesnice 152 nej St. Cirq Lapopie s davy turistů. Do Cajarcu přes několik kopců a mostů.
 

4.8. Středa

Je krásně, což nás naladilo, ale během dne se zatáhlo! Jirka nám předešlého dne při pokecu zatajil, že se jedná o horskou etapu na závěr, abychom pak dali pokoj a neprosili ještě o další km další den.
Hned z rána „výšvih“ 7 km s 10% stoupáním, mraky se honily, ale zvládli jsme celý den bez pláštěnek, to asi, že jsme je měli všichni!

Kávičku si dáváme v pěkném městečku Cardillac, jsme překvapeni chováním majitelů hospůdky – nepříjemní, bez úsměvu – opravdu výjimka potvrzující místní pravidlo. Tak jsme po kávičce tam nechali opřená kola a vyrazili na obhlídku korunovanou výstupem na věž, odkud byl krásný výhled, pro změnu fotíme a fotíme.

5.8. – Čtvrtek

V 7 hodin budíček, je krásně, balíme vše – do 9 hodin běháme jako mravenci, abychom to stihli i s ranní kávičkou, všichni v 9 hodin vyrážíme busem do „Fužaku“ neboli Figeacu - 25 km vzdáleném, prohlídka – nejdříve s projevem Jirky – hlavně krásné katedrály a kaple, staré uličky, náměstí, staré domy. Fotíme a fotíme.
Závěrem dle doporučení Jirky si dáváme v cukrárně „dabl kávu s mlékem“ a něco dobrého k tomu, já ve šneku našla „kus zubní nástavby“ – prodavačka nevěřila svým očím, já tvrdila, že to „moje není“ – dala mi tedy nový a k tomu jako odškodné další koláček – který společně zbaštíme. I v tom novém – je kus kamene, to už fakt byla prodavačka na mrtvici a raději mi už žádný jiný nedala.
(PS: až později jsem zjistila, že nástavba byla moje – vpravo dole, ach jo, za což se omlouvám hlavně pekaři, který asi dostal pěkný vylágoš…)

2,5 hodinové volno uteklo jako voda a už ve 13 hodin frčíme 250 km směrem do posledního kempu našeho putování oblastí P+Q, do úžasného města La Puy en Valay, je zataženo, odpočíváme, spíme – i když Jirka nás moc nenechá a hustí do nás další a další informace, je fakt bourák.

Malý útulný kemp je přímo pod 80 m vysokou skálou s Panenkou Marií s „jezuletem“ navrchu vytvořenou z roztavených z válečných děl a natřeno na růžovo…

Rychle stavíme stany, je teplo, někteří dychtivě vyrážejí fotit, dokud je vhodné světlo a slunce.., říkáme si, tady bychom vydrželi celý den…bohužel náš čas se krátí.

Ve 20.45 společná procházka s Jirkou – krásné vyprávění, katedrála Notre Dame – zrovna mše pro poutníky i jiné věřící, sedíme a ani nedutáme, vracíme se až po 23 hodině a jelikož nesmíme rušit noční klid, tak sedíme chvíli u stanů, tiše klábosíme a pijeme vínečko, je chladno a kolem půlnoci uleháme naposledy do stanů.

6.8. – Pátek

Hanka a Stáňa vyrazily v 7 hodin na mši do katedrály, ostatní spali až do 7.30, to byl přepych. Je hodně chladno, snídáme, uklízíme, balíme a vyrážíme na obhlídku krás městečka, abychom si je užili i za světla.
Poslední procházka na „horu“, čas běží jako splašený, na závěr se vrháme do marketu nakoupit něco dobrého domů a pro přátele (víno, sýry, koření, klobásky…).
Počasí se umoudřilo, je krásně. Vyrážíme ve 13 hodin domů, čeká nás 21 hodin jízdy.
Jirka rozdával tradičně „diplomy“ – pohledy s vlastnoručním přáním od Jirky za účast na jeho zájezdech - a začal těmi, kteří s ním byli poprvé. Těch moc nebylo, našli se ovšem i „21teráci“, což byla Milena od Jirky, to jsme tedy koukali.
I řidiči se snažili – Rosťa byl řidičem celkem 41x, Jarda 66x, Jirka zorganizoval celkem 160 zájezdů od zahájení činnosti (7/2001), účast 147x, někdy měl záskok.
 

7.8. – Sobota

Cesta uběhla docela rychle, v noci nám pustil Jirka pohádku „Princezna se zlatou hvězdou“, to se nám dobře usínalo.
V 8.00 jsme v Praze – hodně prší, v Jablonci přesně v 9.47 hodin, moc prší, severem se valí obrovské množství vody, povodně jsou v Chrastavě, Frýdlantě, Raspenavě, Bílém Potoce…. Hrůza.
Pavel mě dovezl domů, sám se ovšem domů autem nedostal, nechal auto u syna ve Františkově a domů „doplul“ na kole!
Doma mě čekala „fekální událost“, hned jsem vyplatila 500,- Kč za odčerpání odpadů,v koupelně i v kuchyni mám fleky…

To ale nemůže nic změnit na tom, že: Příští rok ELBA!!

Na hlavní stránku HaHy