Novohradsko
Autor textu Foto / video Ostatní
IVA Hynek
Korektura Hana		 Hynek, Rudy
Fotogalerie
 Interaktivní mapa
Soubor gpx
Iva: Novohradské hory - pro mne tak trochu malá neznámá. Někde na samém jihu Jižních Čech, na východ od Šumavy... Inu, důkladnější cykloprozkoumání by nemuselo být vůbec špatné... Naopak, mohlo by být dost dobré... Domlouvám se s Lenkou na poklidný sobotní autopřesun jejím Červeným do Hranic, jen pár km severo-východně od Nových Hradů. Údajně kiláček od plechové zastávky autobusu v obci se nachází náš cíl "Chalupa u lesa" na Blatech. Majitelem je pan Michael Lorenc, všestranně umělecky nadaný. Hudebník, malíř a básník v jedné osobě, jak se později dozvídáme: O Michaelovi Lorecovi, ukázky básní 
 		    
Hynek: S Hanou jsme se rozhodli, že pojedeme na základnu dle mapy. Je pravda, že náčrtek od Milana vypadal futuristicky a slovní popis byl plný zajímavých informací:
- ...držte se směrovek. Moc jich tam není.
- kdybyste odbočily směr Olešnice, tak najdete alej třešní, které by teď mohly být akorát zralé.
- vlevo budete mít údolí říčky Stropnice, ale ze silnice ji neuvidíte
- zahouká-li po vaší pravé straně vlak, tak jedete dobře...
ale kdo ví, kam bychom dojeli. V pátek jsme se sjeli (viz foto), rozdělili ložnice v obrazárně (majitel, pan Lorenc pěkně maluje a píše básně), udělali popopo (poseděli, pojedli a popili) a v sobotu nasedli. Jedno z kol, ač jednosedlé, mělo dvoučlennou posádku, Vráťa měl na kole plátěnou psí boudu, tedy pro yorkshira spíše budku, s Nelčou.hrobka Buquoyů v Nových Hradech
Trasa Nové Hrady (eskymo, v pravo vidíte hrobku Buquoyů),Šejby, potící prďák do Hojné Vody, oběd, Černé údolí. Odbočka na rybník Zlatá Ktiš - povolená koupačka, Žofín - zákaz koupání. U Huťského rybníka sjíždíme k hranici a šengensky se dostáváme do Rakouska.
Výstup na nejvyšší místní horu Nebelstein začínáme asfltovým sjezdem podél potoka do Angelbachu, otočka vlevo a funíme až na vrchol 1017 mnm. Rozhled je 360°. Frr dolů. Pyhrabuck, hranice, večeře v Kamínku (obsluha liknavá), Hranice a jsme "doma".		    

Za Starými Hutěmi
Před přechodem
Nebelstein

Zlatá Ktiš
Huťský rybník
Jízda na západ


Rozhled z Nebelsteinu, pod ním Zlatá Ktiš

Iva: Naše sobotní autoputování je duchu "ryze čurdovském". K dispozici totiž máme:
1) svéráznou grafickou mapu od Milana Čurdy.
2) originální slovní popis trasy od Milana Čurdy.
A konečně za 3) autodoprovod od samotného živého Čurdy Milana!
Tu památnou sobotu Milan směřuje na Lipno a tak z Prahy přes České Budějovice jede ve své Škoda Roomster pěkně před námi až do Trhových Svinů. Tam se u benzínky s námi rozloučí, ale před tím nás naučí na obzoru rozeznávat od sebe hory Slepici, Kraví a Vysokou. V průběhu novohradského pobytu pak Čurda Milan pomocí sms zpráv Lenku postupně úkoluje. Vědomostních otázek, jež měly obohatit náš intelekt a šťastný pobyt zdejší, se Lenka zhostí povětšinou se ctí a i na jednu z posledních "Kdo osvobodil zazděnou krásnou paní Markétu?" dokáže odpovědět.
Zjišťujeme, že od busové plechárny v Hranicích je to k Chalupě u lesa místo avizovaného kiláčku dobrých 2 a půl km. Nicméně přesně v 16:00 jsme na místě. Dle spočítaných aut vychází, že většina účastníků zájezdu dorazila a zřejmě už někde kolmo výletuje. A jelikož do "čaje o páté" ještě dobrá hodinka, upravíme se cyklisticky i my a též vyrážíme poznávat první kilometry zdejšího kraje. Máme i pevný cíl - navštívit lektora tradičního čínského cvičení  cchi-kung , s kterým Lenka spolupracuje a kamarádí. A máme i štěstí - do autokempu ve Veveřím dle mapy trefíme napoprvé. V místní hospodě se Mazání večerchceme ptát, kde tady buduje pražák ing. Novotný Milan chalupu a ejhle - dotyčný osobně relaxuje i se svou přítelkyní Janou v chládku hospůdky! Posléze se kolektivní relax ve čtyrech přesouvá na zápraží obyvatelné maringotky, provizorního to vegetu. Exkurze po rozestavené chalupě velmi zajímavá, v podstatě vše je už pod střechou. Stačí dokončit podlahu, přibít nějakou tu poličku a útulná kuchyň je na světě. Slibujeme revizi za rok, dva a hlásíme se jako případní hosté budoucího penziónku...
K naší Chalupě u lesa dorazíme ještě za světla, taktéž i zbylí kamarádi. Je nás neuvěřitelných 22 HaHy a při tom zůstane i v neděli i na pondělního Cyrila s Metodějem a mistra Jana Husa o úterku.
     
Mazání ránoDo neděle jsme se prospali ne do růžova, nýbrž do zelena. Do čerstvě zelena, jelikož to bylo na travičce pod korunou široké lípy. V noci nás hlídaly tajemné hvězdy a ráno budil rozpálený nedočkavec slunko. Já a Lenka jsme si bezpečný spánek posichrovaly Vlčánkem, kterého si vzaly s sebou. Abychom se nebály vlka nic. V baráku totiž jen 10 postelí, zbylých 12 lidiček nocovalo různě - v autech, venku na dvoře... Prostě "eine romantische Nacht", ať spíš, kde spíš...Terziino údolí
Po snídaňovém brífingu sedláme své bicykly a hurá na výlet. Přes Nové Hrady do pěkného Tereziina údolí, krajinného anglického lesoparku, kde krátká zastávka před umělým vodopádem. Z údolí vyjíždíme nahoru k retenční vodní nádrži Humenice na říčce Stropnici. Zabraňuje devastujícím povodním v parku. Proháníme se po hrázi a rozlišujeme hory v pozadí - Vysokou a vpravo Kraví. Mnozí ještě netuší, ale i na tu dneska dojde.
V Pohorské Vsi má příbuzné Vlčánek. Jsou to ti, co již po 6 generací vyrábějí slavné Baronův mostkozí sýry. Z nepasterovaného mléka, ručně hnětené. Sýry testují na lidech, mňam, zda-li se pak uskuteční přeměna v kozu, toť na riziku každého strávníka. Příbuzní však nejsou doma, jede se dál. Pohorský potok u Baronova mostu má nádherné scenérie, ovšem není nad gulášek z hospůdky. S plnými bříšky míříme k Pohoří na Šumavě. Z části zřícený barokní kostel na straně jedné a nové domy v místě původních stavení na straně druhé. Oceňujeme snahu o obnovu osady, úpadkem sklářství a odsunem Němců po válce vylidněné.Pramen Lužnice
PPé nás vede k pramenu Lužnice. K tomu českému, který vztyčili vlastenci u nás, blizoučko u státní hranice (Loc:48°35'54"N, 14°42'48"E). Jinak pramení řeka Lužnice v Rakousku na západním svahu Aichelbergu nedaleko města Gmund v nadmořské výšce 920 m.n.m. Tento německý pramen si prý necháme na jindy, na nějaký příští OdPrDoS.
Velení se ujímá Vlčánek - slibuje nejúžasnější koupačku a plavčo v Novohradkách. V rybníku na horním toku řeky Lužnice, jež leží stranou všech značených i běžně používaných neznačených cest. V rybníku jakoby ztraceném na konci pohádkového světa, kam zbloudí leda tak Rybník ?rusalka. Rybník se zove Kapelníkův a je, kruciš - vypuštěný! Jsme zklamaní a je nám docela jedno, že jde o nejvýše položenou klauzu (898 m n.m.) v Novohradkách. Vlčánek cestou píchne duši, opozdí se výměnou za novou a vysušený rybník vidí na vlastní voko jako poslední. Čekání na Vlčánka si krátíme cachtáním v průzračné vodě zřejmě horního toku Lužnice či jejího přítoku. Smočení celého těla vykonáme posléze jinde, v takové ukuňkané malé louži před jedním pohostinstvím.
Částečně osvěženi si bohatě užíváme značených i neznačených stezek v nekonečně krásných lesích. Chceme ale někam výš, až pod samé nebe, nejlépe dnes taky české... Výhled z Kraví HoryNabízí se Kraví hora (953 m n.m.) se svou telekomunikační věží a současně rozhlednou. Neváháme a po Kraví hoře kolmo vyjedeme i kola vytlačíme a nakonec po točitém schodišti 32 metrů vyšlapeme... NÚ kruhový výhled do široka, do daleka... Novohradské a Slepičí hory, Třeboňská pánev, Blanský les, přilehlá oblast Rakouska. Za dobrých klimatických podmínek lze spatřit Alpy. Sjíždíme Kraví horu lesem s mnoha přírodními bizarními kameny. V okolních obcích pod horou možno načepovat opravdu dobrou pitnou vodu. Přes tu Hojnou a Dobrou se vracíme na Nové Hrady. Vorli a Hanka zde uloví nezbytnou kešku, ve venkovní restauraci všichni slušně povečeříme a vskutku zajímavý den šťastně zakončíme v Hranici, na Blatech, v naší Chalupě u lesa.
Zajíčci v Pohorské vsi
Krerý pohled do Rakouska je pravdivý? Kraví Hora s našimi děvčaty, chybí Hynča Dobrá Voda

Zdá se, že i věrozvěsti Cyril a Metoděj o svém svátku 5.července pro nás připravili bohatý program. Pohybujeme se v lesích mezi Českými Velenicemi a Chlumem u Třeboně. Z přemíry letních veder se zákonitě  hlásí o slovo déšť, někde v dálce se chvěje bouřka. Na chvilku se schováme pod hustší větve stromů a mnozí z nás "borůvkují" (jak hezky říká Hynek). Jinak se jede pěkně, pršením se vzduch přece jenom o něco zchladil. Tenorista Honza Su, mlčky věren svému heslu "než bych čekal na ostatní, raději se pro ně vrátím" pendluje střídavě mezi čelem, středem a koncem našeho cyklopeletonu (podobně Vorlovic Nora v zimě obíhá svou smečku lidí na běžkách). Nejednoho z nás tak zachrání od případného kufrování. Dodatečné díky, Honzo!
Pískovna a torzo mostuPPé nás dokáže (jako už v minulosti několikrát) zblbnout natolik, že ho následujeme do hustých křovisek. Abychom z břehu Horní Lužnice, téměř na státní hranici zahlédli torso tankového vojenského mostu. Hynek pohotově fotí, kudy cesta nevede... Naopak jedeme Krabonošským lesem k pískovně, kde se aktivně těží. Částečně, ale na poměrně velké ploše je lom zatopen. U řezníka a sám řezník
Obědváme až v Chllumu u Třeboně. Zpočátku obtíž sehnat volnou židli v hospodě pro vícero cyklistů najednou. Tentokrát zaboduje Vlčánek - od vytypovaného domorodce získá potřebnou informaci, tu nejprve prověří a pak nás pozve. V Hospůdce U řezníka je fajn, obsluha milá, vtipná a hlavně - chutná tu. Kdo má problém sníst koníka v guláši, dá si držkovku. A kdo nerad kůžičku z kraví držky, vrhne se na lívanečky. K tomu pivečko, kafíčko a pak "no problems", viď Mirko :-) 
Přejezd do RakouskaPo dobře zažitém obědě se naše řady poněkud trhají, většina však míří podél Staňkovského rybníka dál až k nejsevernějšímu bodu Rakouska.  
Opět se rozprší, někdy ani nemá cenu se schovávat. Anebo jo, aspoň na chvilenku, přes ten nejsilnější nápor... Jinak závodíme s kapkami deště a rychle se vracíme kolem Nové Huti přes Františkov na Rapšach. Tady přestává pršet, sláva! Někdo se celý ždíme, někdo sundá jen pláštěnku, jiný si ji raději ponechá. Zbývá už jen pár kiláčku přes Halámky, Dvory nad Lužnicí a jsme v cílových Hranicích. Ty jsou nekonečně dlouhé, chvíli trvá, než se objeví známá plechová bus zastávka. Nezapomenout v pravém úhlu zabočit, přehopsat ty dva kiláky + něco a teprve definitivně jsme "doma". Na Blatech, v suchu Chalupy u lesa. 
     
Modré budky vodohospodáří, asi pramena a KAPR DŘEVĚNYKumulace státních svátku o letošním létě příznivá a tak máme i v úterý 6.7. na Mistra Jana Husa volno. Tak kam se vydáme se svými bicykly? Mohla by to býti taková malá vodní exkurze. Že ale bude docela dost vody ten den, to tušil jen málokdo. První vodní plochou, kterou míjíme, je rybník Smrček u Těšínova. Takového krásného kapra celého ze dřeva tam mají. A na nedalekých loukách jako pomněnky modré kadibudky rostou. Pohodový kraj, zde to přece vždycky musíš stihnout a kalhoty zůstanou čisté :-) Pozor, další rybníky na obzoru - Rouda, Vejšovec a Olešnický nový! Stavíme až u rybníka Žárského. Ten se řadí k nejstarším rybníkům v Čechách, první zmíňka o něm je už v roce 1221!
Déle pak pauzírujeme v nedalekém Žumberku, kde obdivujeme středověkou tvrz s kostelem z 13.století. Žumberk je v podstatě jedna ze tří dochovalých opevněných vesnic v Evropě. Součástí opevnění byl také přilehlý rybník. Líbí se nám tu tak, že se rozhodneme poobědvat v místním penzionu Marie, venku pod baldachýnem s výhledem na kola. ŽumberkPo dobrém obědě mnozí navštíví muzejní expozici lidového malovaného nábytku. Jiní se již vracejí přes Nové Hrady na základnu do Chalupy u lesa. Skupina, která navštívila muzeum, se roztrhá na několik malých podskupin (někdo píchne, opravuje, někdo kufruje). Přichází další velká voda. Nikoliv z okolních rybníků, nýbrž z nebe za doprovodu blesků a hromobití. Někteří se stihnou ukrýt v garaži u hodných lidí, jiní v autobusové zastávkové budce a jsou i tací, co jsou prostě durch. Všichni však více či méně někde zmokneme, ale nakonec se stejně šťastně shledáme v tom útulném baráčku pana Lorence na Blatech. Přestává pršet, možná i někde barevná duha přemosťuje kraj. Bezva aktivní dny to byly, kolo hrálo prim. Tak jsme všici zvyklí, tak to má být. Loučíme se, kola už na střechách či uvnitř aut. A hlavně se těšíme, že brzy zase někde podobně spolu...
A takhe se balí v Sudetech - foto Rudy
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy