Sázava ODPRDOS IIOD PRamene DO Soutoku |
Po
loňské Vltavě,
kterou nešlo nezačít, zvítězila ve výběrovém řízení zlatá
Sázava. Já jsem si při přípravě vzal na starosti důležité věci: hry a
soutěže a visačky na kolo, Hana ty nedůležité jako je ubytování a stravování
a organizování Vás cyklořekosjezdařů. Michal Třetina nás zveřejnil na svém
webu MIKE, a tak nás letos byla celá školní třída (průměrně 28). Protože mi vysychá inkoust na spisovatelském brku a můzy létají někde kolem psavky Ivy, volím místo vyprávění obrázkové dětské leporelo (dejte si F5, pokud to váš prohlížeč nevydržel a neukázal všechno). |
Sice to vypadá, že už mají v Kolíně metro, ale do Kolína pod
most jsme museli ujet z Prahy nebo z MB 60 km. Cestou jsme zkoumali rozdíl
mezi zvýšenou vlhkostí, mlhou, mžením a deštíkem. |
A přišlo jaro a všechno, všechno kvetlo. |
Oběd na 99. km, nákup potravin v poslední vsi. Chleby a rohlíky došly. Do brašen dáváme suchary a vánočky. Iva instaluje čarodějnický přídavný motor a můžeme letět. |
Ve
Škrdlovicíh v Chatách pohoda
jsme sami. Ač je vedle krásný moderní kostelíček, divé ženy toho nedbají a z
celé republiky se slétají na kolech. |
Jak to s těmi prameny je, si poslechněte třeba na
webu ČT nebo přečtěte tu.
My si vybrali ten podle
Geocachingu. Je to ten správný. Jede se totiž k němu do kopce a je u něj
hrníček. |
Historický pramen vynecháváme a frčíme na Zelenou Horu obdivovat geniálního Santiniho. Vzhledem k teplotním poměrům ale delší dobu obdivujeme teplou kávu, čaj, grog, čokoládu a sladkosti v cukrárně U tří hvězd, kterou postavili pro nás. Všichni jsme se vešli a ještě bylo volno! |
Díky
webu Aleny Ilčíkové doslova oblézáme raritní sochy
Michala Olšiaka. Kdo je chce
najít, klikněte na
toulky. |
A kdo chce vidět, jak se staví Mamut, klikněte také na toulky. |
Dříve lokomotiva a koleje, nyní my a cyklostezka z Hamrů do Sázavy. Zatím jen kousek, stačí jet po cyklotrase 19. Ta nás doprovázela až do Davle. Ale nebyli jsme ji stále věrni. Svým ženám jsme ale věrni byli a potvrdli to májovým polibkem. |
Stoupáme nejen na Rosičku. |
V Přibyslavi si dal Jirka jedno pivo. A dali jsme si
pozdní oběd. V 16:30. |
Rozrušeni lehce erotickou snídaní a plni nadšení, že konečně
jedeme správně kolem řeky, se některým nechtělo do tunelu a nahoru (viz
vpravo). |
Ještě horší ale bylo náročné hledání úst pravdy (možná to
bylo symbolické) u Haškovy Lipnice. Jedná se o díla Radomíra Dvořáka a
skupiny kamenosochařů z blízké školy. Podívejte se na:
ucho.hyperlinx.cz |
Po návštěvě Haškova hrobu jsme kličkovali malebnou krajinou (krajina je vždy malebná, když svítí sluníčko), |
až jsme se spustili ke Stvořidlům a horem i dolem navštívili místo z knihy našeho mládí, Sluneční zátoku Hochů od Bobří řeky. U Foglarova památníku jsme vyzkoušeli, kdo z nás je nejlepší adept na získání bobříka míření. |
Bobříka vodoodolnosti pak získali všichni, co dojeli do Rákosí (kemp). Zvláštní prémii si pak zasloužili ti, co ve Vlastějovicích poslechli auto-značení a velitelku a nechtěně tak získali stylem tam/zpátky horskou prémii Kounice. Kalimero byl tak zesláblý, že se do něj bez problému vešly dvě porce svíčkové a ta druhá byla "s osmi". Bobříka mrštnosti pak měli skoro všici, kteří večer s místní kapelou tančili společně s místními důchodci. |
Vedení přebral PePe (Iva píše PPe). Ale nejen tím bylo dáno, že se kolem nás zvýšil počet historických objektů: Zámek Zruč nad Sázovou |
Zámek Kácov |
Zámek
Sázava a klášter |
I dnešní den si počasí hrálo. Modřilo hrady, šedilo
deštěm naše tváře, barvilo pláštěnkami naše těla, aby pak stříbrem
lesknoucích louží rozsvítilo cesty podél řeky. |
Podívali jsme se na místo činu, kde "byl spáchán" Zločin
na Zlenicích hradě L.P. 1318, v podhradí pak v Říčních Lázních pod
Hláskou zahnali chmurné myšlenky v Baštírně. |
Před posledním dějstvím se opona mlhy vytahovala docela dlouho. Ale my, herci, vycvičení z předchozích dílů nastoupili v osm hodin, abychom zápletku "Sázava" dovedli do soutočného konce. Nebyl to lehký začátek. Nejdříve chlad okusoval prstíky vykukující z cyklistických rukavic, pak zase pot kolovzpěračům chladil namáhaná těla. |
Pak si dal František ACIDOFILNÍ MLÉKO a bylo fajn. Slunce roztavilo závěs z kapiček a cesty vedly i dolů a kamenité cesty se změnily na lesní pěšiny. Od Kamenného Přivozu jedeme po turistické červené. |
To by ale byl moc velký HappyEnd. Ono tam nějaké tlačení bylo, odměnou ale vyhlídka, třeba ta Raisova. Cesty dolů byly i po schodech. A Ivě upadla brašna a my Ivu nechali jejímu osudu (aby se pak v cíli objevila jako znovuzrozená). |
Dějem se snažila zahýbat i opožděná čarodějka a možná i černokněžník na skále zaklínající hovory v krátkovlnných vysílačkách. My se ale nedali, zlatý tok Sázavy nás dovedl ke své sestře Vltavě a my padli. Nikoli jako Feidippidés, ale proto, abychom se do objektivu vešli i se soutokem, v našem případě Soutokem: |
Takhle by to skončilo normálně. Tam kde ostatní končí,... |
Tam, kde ostatní končí, my jdeme na ňamku. Na
ní nás dovedl Kalimero a
cestu i cíl vybral dobře. Závěrečná děkovačka proběhla za plné účasti, i když nástup herců nebyl jednotný. Vítěznou dvojkou se stal Karel a Japonec Jašesta. Vyhodnocení bylo zcela objektivní. To, že zrovna Jašesta dělal servismana a sběrný autobus a Karel rozdával placky a placičky je zcela náhodné. |
Vojevůdce husitů vás dovede do
fotogalerie
Kameraman promítne taneček honki-tonki
|
Vlastní chybou jsem bohužel ztratil GPS záznam z prvních dnů (omlouvám se, Kalimero), mám k dispozici jen záznam trasy z 3. a 4. května. Dále mohu nabídnout body zájmu (ubytování, místa hodná navštívení). |
Zapsal a fotil Hynek korekturu provedla a text doplnila Hana. |