Foto Michal Třetina

Pochodové cvičení,
večírek Geotouru v kanálu,
indiánský běh

Cestovní kancelář Geotouru nás pozvala na Jubilejní večírek s pátým srazem účastníků zájezdů. Neváháme ani vteřinu a pozvání přijímáme. Loňská květnová "Kololoď" se nesmazatelně vryla do našeho podvědomí. Byla to opravdu skvělá akce - nešlo se rozhodnout jinak.
Hana s Hynkem přijíždí z Bolky s předstihem, své lososové autičko zaparkují pod mými okny a ještě v pohodě stihnou vypít mou odpolední kávu.
Metrem se přesunem přes dvě pouhé stanice a z Holešovic si to rázujeme už pěkně pěšky po svých. Po levém břehu Vltavy a šikmo skrz jarně se probouzející Stromovku. A žádné zdržovačky, pěkně dupeme. Záviděl jsem jarním milencům, kteří mohli v klidu sedět a věnovat se sobě.
   
Ve Staré kanalizační čistírně, kde t.č. sídlí Ekotechnické museum , se nám dostává srdečného přivítání.
Již u vchodu na naše tyrkysová HaHy-trička hezká blonďatá slečna positivně reaguje:"Ano, vás znám, máte moc príma webové stránky, fotovýtvarně i graficky vydařené. A patříte k Třetinovi."
Já se usmívám, Hynek se pýří a Hana rázně slečnu opravuje :"Nebo spíš Třetina patří k nám". A je vymalováno.
 
     
Ještě se zaregistrovat, nespléci  heslo (každý má jiné!) a najít Lenku. Není to těžké, Lenka se sklenkou chutného Proška (desertní víno) stojí u jednoho z parních strojů a už z dálky nás vidí. Tyrkys trika fakt nemůže nikdo přehlédnout. Aby netrhala partu, na WC i Lenka se hodí do gala - do gala-tyrkysova.
Do necelé půlhodky, kdy na jazyku slastně převaluji už druhého Proška, přicházejí Michal Třetina, Anička a Franta Dlask, náš hlavní kololoďský průvodce. A možná přišel už třetí pan Prošek?  Přesně bez tří týdnů to bude rok, kdy jsme s ním bezvadně kolmo pojezdili po pevnině i ostrovech Chorvatska.
Snad už jsou tu všichni, co dorazit měli - zahájení Jubilejního večírku se může odpísknout. V hlavní hale pan Kukal, majitel Geotouru, představuje celebrity včetně své maminky Drahuše (Po té, co před tím podala lehce pohmožděné Lence ruku si po jejím stisku železné lady Lenka s nikým ruku nepodávala). Současně vše plošně promítáno na velkoplátno, to aby všici vše pěkně viděli a nic nikomu neuniklo.
   
V přilehlých prostorách se otevírá výstava fotografií z plaveb - je na co koukat a co obdivovat. Je i co ochutnávat a bohatě konzumovat: Přetékající obložené mísy s masy, salámy, sýry, zeleninou, ovocem. Ryby, roztodivné jednohubky, fíky a deserty. Koláčky, dortíky, kafíčko. Dalmatská vína, české pivo, minerálky. Sotva dýšem... Zabíráme stolkový ostrov a po jednotlivcích vyrážíme na objevitelské a dobyvačské  plavby na pevniny jídla a k vínopádům červených, růžových a bílých moků.
Víceméně v pravidelných intervalech možné prohlídky podzemních kanálů - je zde poměrně chladno, v nejnižším bodě se pohybuje teplota vzduchu kolem 10 st.C. Ani v nadzemních prostorách této jedinečné ekotechnické památky není nejtepleji - u parních strojů kolem 20 stupňů, ve vzdálenějších místnostech kolem 16-18 stupňů. My ovšem dobře připraveni a vybaveni - oblečeni jsme neformálně (dle doporučení jako do kanálu), při ochlazení navlékneme mikiny, bundy. Na nohou máme pevné boty proti prohryznutí.
   
     
Přátelskou atmosféru a velmi dobrou, ba vynikající náladu umocňuje muzika The Snookers & Pár mu jich Band. Halou i celou secesní budovou ze začátku 20.století se linou námořní písně, objednané speciálně pro tento večer. Nečekaně dojde i na tanec. A tak to ve Staré kanalizační taky trochu rozpohybujem :-)
Před desátou večerní se koná dražba předmětů nalezených na lodích. Je docela zájem, ceny stoupají. Např. kniha od našeho druhého dělnického presidenta "Po staru se nedá žít" je vydražena na 400 Kč z původních 20!
Poslední bus, objednaný Geotourem, nám ve 23.45 o chlup ujede. A tak nezbývá, než indiánským během se přesunout (žádny sun nohy za nohou, pěkný úprk to byl) do Dejvic k metru a pokusit se stihnout poslední vlak. Zadaří se - doklušeme na peron a naskáčeme do posledního vlaku metra. Taky o chlup - ten nejchlupatější.
Je vlahá, poměrně teplá noc, příjemně mží a v dálce někde na severozápadě si blesky hrají na honěnou....
A my jsme dnes večer krásně zavzpomínali, jak úžasně bylo před rokem na palubě jedné plachetnice, jak skvěle se cyklovalo po ostrovech Jaderského moře a přilehlých březích pevniny...
 

     
     
Zapsala Iva, fotil Hynek (1x Michal T.), korekturu provedl a text doplnill Hynek a po něm Hana.

Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.


Na hlavní stránku HaHy