Pražské parky |
V základním táboře Šámalka |
Na vrcholu u Knajpy |
Historičtí bežci |
Najeď myší a uvidíš, co Hana pila |
Na první letošní kolovou vyjížďku mělnického
cykloklubu MIKE jsem dojela se čtvrthodinovým zpožděním. Stačí malý zádrhel při ranním nákupu rohlíků,
metro ujede před nosem a už nestíháte.
Ještě že existují mobily. SMS zprávu, aby se na mne na Jižáku - Opatově počkalo, posílám pro sichr dvojmo: Lenka se s údivem SMS-kou probírá v hlubokém odpoledni, ale Milen ji čte vzápětí a já
jsem zachráněna.
Dostávám pomyslné poslední startovní číslo 35 a nic nebrání tomu, abychom zostra vyrazili na průzkum nejrůznějších zákoutí matičky Prahy.
Celou cykloakci vede Kalimero, bezchybně hlavního města znalý. PPé ho kontroluje, přestože se snaží budit zdání, že jeho hlavní činnost je fotodokumentace. O tu se z našich řad, ze spolku HaHy, starají Hynek a Lenka. Za našimi zády postupně zůstává Opatov, Centrální park (pod ním se skrývá metro, proto plocha není zastavěna mamutími věžáky, které jinak park obklopují), hráz Hostivařské nádrže. Tam ku podivu docela málo vody a jinde po Praze zase převodněno... Cyklopěší lávka přes ČD nás brzy navede na stezku podle Hostivického potoka, tou obkružujeme Dolní Počernice, Štěrboholy a už je tu Kyjský rybník, kol dokola okupován zdánlivě flegmatickými rybáři. Dostáváme se do Hloubětína, k Hořejšímu rybníku a věrně bok po boku dle Rokytky po stezce do Libně. Zde míjíme Libeňský zámeček - původně to gotická tvrz, v současné době - ale již od 18 stol. - v rokokovém hábitu. Potok Rokytka nás chce zavést až ke slepému rameni Vltavy a hle! Překážka v podobě velikánských protipovodňových hliníkových vrat. Střeženo dvojičkou policistů. Nevadí, uzávěr objíždíme přes kolmý kopec, který je hned vedle. A na samém vršíčku kopečku krásný rozhled do kraje - pod námi povodí Vltavy, mohutné, silné a drze rozpínavé...A Holešovice jak na dlani. Kalimero zjišťuje píchlou duší - je to třetí defekt v partě 35 cyklistů. Nasyceni výhledy sjíždíme zprudka dolů, abychom si ještě dnes zahráli na "povodňové turisty". Podél rozvoďněné Vltavy se dostáváme až k zatopenému veslařskému kanálu v Troji - zde cesta opravdu a definitivně končí - čelééém vzad! A vracíme se. Spolek HaHy se trhá a odvážně se vrhá na most, kde smějí jezdit jen tramvaje a nikdo jiný - přísný zákaz! Tady jsem naštěstí doma a vím, že zákazy jsou tu od toho, aby se porušovaly. Necháváme přejet přes mostík tramvaj č.14 a jeden za druhým kolmo most zdoláváme. Zanedlouho jsme na druhém břehu řeky. Milen se ujímá vedení - směr Stromovka, Letenská pláň - zde velmi příjemné slunné posezení při pivku-dvou, k zakousnutí párek v rohlíku... Pokračujeme cyklostezkou na Malou Stranu. Zde překračujeme druhý zákaz dnešní neděle a vjíždíme na kolech do Vojanových sadů, abychom spočinuli pod okny kanceláře, kde pracuje Mimi a řve páv vedle páva. Krásné prostředí! No a už kolmo brouzdáme Kampou, voda z Vltavy olizuje břeh, je téměř na dosah! Po Jiráskově mostu prosvištíme k Tančícímu domu a odtud směr Podolí, Braník - ještě jedno krátké zastavení na sklenku belgického pivka Stella Artois - toť mé oblíbené. A všichni se cítíme takoví vláční a Hana praví "tak ještě jedno a máme ji jak z praku". No nic, rozjíždíme to cyklostezkou polesím Krče, převážně do kopců až až k metru Chodov. Já lezu dolů, čeká mě jízda podzemkou na druhý konec "céčka" do Ládví. Milena doprovází Vorly na Opatov, kde parkuje jejich starorůžové. Jana se odpojila už před Malou Stranou a Lenka je prakticky doma. Nečekaně pěkná neděle, pláštěnky dnes jen k vyplnění cyklobrašny. Kdyby vždy se takto zadařilo! Čabas, vaše psavka Iva |
Více fotek najdete ve fotogalerii.
Zapsala Iva a Hynek . Hynek též foto, které přidala i Lenka, korekturu provedla Hana. |