Doufala jsem, že i letos před
vánoci nás Jarda Jelínek provede Prahou.
Když začátkem prosince padlo konečné rozhodnutí, že Předvánoční procházení
Prahou bude, začala jsem se i těšit.
Vloni procházka doslova sněhem zavátá, letos zalita sluncem a zelenou
trávou lemovaná. Kdyby kalendář neukazoval půli prosince, dovolila bych
si tvrdit, že cítím ve vzduchu jaro...
Příroda je holt svou paní a to někdy dosti nevyzpytatelnou.Sraz na
Žižkově před hotelem Olšanka. Cyklisté, většinou zanechajíc svá kola doma,
se pomalu trousí tu po jednom, tu v hloučku. A hle, přece jenom dva se
nemohli odloučit od svých bicyklů - Jarka s Františkem přijíždí kolmo!
Ještě se čeká na Lenku, už ji vidíme - přibíhá jako dvacátáčtvrtá! Ale není
zdaleka poslední - Maruška s Jirkou upravují celkový počet procházky
chtivých na poctivých 26.
PpP začíná stoupáním na vrch sv.Kříže, nazývaným též vrchem Šibeničním.
Údajně zde v dávné minulosti se nacházelo popravčí místo, historicky však ne
zcela přesně doloženo.
Míjíme hospůdku Na Křížku, nebo-li též Parukářku (označováno dle obytného
komplexu v těsném sousedství vrchu). V tento čas místo poněkud opuštěné.
Zavzpomínáme s Lenkou, jaký šrumec tu byl onehdy v červenci v 2005, kdy náš
spolek HaHy brázdil na kolech
noční žižkovskou Prahu... A jak tenkrát chutnalo pivko před hrozící
letní bouřkou.
Téměř na samé šošolce vrchu prvý z řady působivých a přitom fundovaných
Jardových výkladů. Kde a co vidíme, kdy připojeno k Praze, proč se to právě
tak a tak jmenuje, jací velikáni, větší i menší se okolo točili...
Prostě rozmanité zajímavosti matičky Prahy sype Jarda z rukávu a my jako
učenliví žáčci natahujeme ušiska a snažíme si zapamatovat co nejvíce.
Opravdu procházkovým krokem se přesuneme na Vítkov pod jezdeckou sochu Jana
Žižky, největší to v Evropě.
Znovu se kocháme krásnými výhledy na Prahu a znovu posloucháme Jardovo
vyprávění.
Nabízí se kontrastní srovnání bizardně hrbolatého Žižkova a rovně
nalinkovaného Karlína tam kdesi dole u Vltavy.
Přes Riegrovy sady již vinohradskými uličkami směr náměstí Míru. Nesmíme
opomenout divadlo Ponec, kde herec a moderátor Jan Kraus uvádí svou
originální show. Naproti pak zajímavý dům s ptáky (dle architekta
Zdeňka Lukeše jeden z nejzajímavějších na Žižkově).
A to již vplouváme na samotný Mírák, kde vánoční atmosféra v plné síle -
specifické trhy ovládají celé náměstí.
Někdo nahlédne do novogotické baziliky sv. Ludmily, jiný neodolá teplé
medovině. Všichni se však scházíme v restauračním zařízení v Národním domě
za Ludmilou. Zde prakticky končíme jedno velmi pěkné a příjemné odpoledne -
v duši předvánoční smír a naději na obdobná neméně přátelská setkání.
Následuje fotodokumentace Lenky. Další fotky jsou ve
fotogalerii. |