Stromy  

Při prohlížení zápisů z roku 2006 to vypadá, že se hlavně scházíme ke slavení a sportovní výkony jdou stranou. Ale vždyť to tak vůbec není. Zrovna v neděli 12.2. jsme bruslili v jizerských horách o 106. Zcela výjimečně jsme s Hanou zaparkovali v sedle Maliníku a jali se schánět StaR s Milanem. Rudy nám v telefonu oznamuje, že nás čekají 50 metrů od našeho stanoviště - v chatičce u parkoviště. V ní za chvilku sedíme a radíme se nad správnou trasou pro naše natrénované svaly / dohadujeme se o optimálním namazání / volíme ideální složení iontových nápojů a stravy, ne nic z předchozího: čučíme na televizi. Omluvou nám ale snad může být stříbrná medaile Katky Neumanové.  
Její úspěch nás zvedá ze sedaček a velkou rychlostí vyrážíme na trasu (hlavně proto, že to je z kopce dolů). Dojíždíme k přehradě a abychom vyzkoušeli Staníkovu sílu paží a nervů, jedeme po nebruslitelném břehu přehrady. Pěkně jsme si zapíchali. Za přehradou doprava, ke Gregorovu kříži a pak na malý nástroj na úpravu účesu, Nora běží se mnou, proti nám skupinka se světlým labradorem na vodítku. Pes se vytrhává, vrhá se k Noře, dívka křičí "Barčo, ke mně", já se skláním k Barče a najednou slyším "Ahoj", udiveně pohlížím na dívku a ona se mi hned připomíná: "já jsem Viktorka." Ptá se, zda jedeme letos s Okrouhlíkem a já nechávám pozdravovat babičku Stáňu a makám, aby na mě zbylo na Hřebínku nějaké občertvení.  Vzhledem k olympiádě je u kiosku fronta poloviční. Dnes jsem dobrý, poprvé v životě se mi podařilo vybruslit odsud na točnu (musím se pochválit, nikdo jiný to za mne neudělá). Počasí se mračí a tak cestu zkracujem na Kristiánov.    
     
Při sjezdu na mne kdosi křičí: "zdravím Mladou Boleslav". Je to vedoucí družstva Novákových, Pavlínka. Za ní se na nás usmívá Zlatka a pak se dokulhává jakási troska. Ten šourálek je Péťa, který byl včera sražen na sjezdovkách prknem skoropříbuzného Boba.    
Na Šámalce se dorážím tatrankou a za chvilku (větší chvilku) si v chatičce na Maliníku zase užíváme televize, Svijan a Sněhuláků (speciální nápoj podávaný, co já vím, jen zde). Dobré to bylo.

A proč jsou v nadpisu STROMY? No protože byly stále kolem nás, mávali nám svými větvemi, dělali krajkové brány nad cestou, smrčky se oblékly do sněhových kolových sukní, břízky ohýbaly se pod tíhou sněhu na okrajích stezek, ale také se hrdě pnuly nad sněhovými pláněmi. A tak jsem je fotil. Říkaly si o to.

Jejich podobenky jsou ve fotogalerii.

   
     
Zapsal a fotil Hynek korekturu provedla a text doplnila Hana.
 

Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.


Na hlavní stránku HaHy