|
|
 |
Smrkaneb nejplošší nejvyšší vrchol, který jsme navštívili |
 |
| V Jablonci nás Eva přivítala kávičkou s koláčkem a po konzultaci nad mapou jsme již každý na svém kole pokračovali do Jizerek. Ještě jsme ani neopustili chatovou zástavbu a dojel nás nějaký bláznivý bajker. Ano, správně, Zdeněk. Jakmile zjistil, že míříme na Smrk, rozhodl se, že se přidá. Sluníčko i ostatní cyklisté a turisté se na nás usmívali, Zdeněk nám vyprávěl o sobotním výletu na Sněžku a víkendu v Jeseníkách a cesta příjemně ubíhala. Je fakt, že vzdálenosti na kole jsou úplně jiné, než na běžkách. |
 Už to začíná... |
 Josofodolská přehrada |
 a opět nahé ženy na chatě Věčného mlčení |
| Těsně před polednem jsme dojeli na Smědavu, kde
jsme doplnili ionty a jouly a za chvíli jsme již stoupali kamenitou cestou
na Smrk. Uf, mám splněnou další podmínku k dovolené v Chorvatsku. Na Smrku jsme z rozhledny obhlídli oparovou krajinu a výstavku k historii rozhledny (viz web ). Také jsme prohlédli pěkná fota. Po náročném sjezdu po šutrech jsme se vrátili na asfalt, panely a šotolinu. A to již Zdeněček začal kňučet hlady. Ráno lehce posnídal a s sebou si nic nevzal. Nabízeli jsme mu tatranky a musli tyčky, ale tvrdil, že má hlad na maso. Teprve škvarkovou placku (mojí škvarkovou plackou, pro Zdeňky bych udělal cokoli) se uvolil sníst, ale hned poté nasadil vražedné tempo a uháněl vstříc hospodě U Janečků. Zde konečně ukojil svoji touhu po mase a dal si smažák s hranolky, Eva ďábelskou topinku, Hynek česnečku a klobásu a já bramboráčky s hermelínem a vše jsme spláchli svijanským pivem. Pak již zbývalo jen se skulit do Jablonce, sníst u Efky polífku, vypít kafčo a zkousnout koláček |
 My se rozhlíželi, Zdeněk se válel |
 Ze Smrku dolů -> |
 barevným podzimem -> |
 na zákaz vjezdu na Kasárenské silnice |
A tady
seznam větších fotek
 |
(po kliknutí na obrázek se objeví OBROVSKÁ mapa)
| Zapsala Hana, fotil a text doplnil Hynek |
můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.