I letos Hana oslavila své třicáté narozeniny
|
Hynek: Měsíce plánovaná akce se zdařila nad očekávání. Milenin a Zdeňkův svátek spojený s Haninými narozeninami byl důstojnou... ne, spíš bujarou oslavou jak má být. Předávám ale klávesnici Haně, za sebe si dovolím jen pár poznámek jiným fontem:
Prolog:Pátek 19,05. Lenka psala, že před sedmou nepřijedou, no naštěstí jsem ji prosila, aby nás prozvonila, až budou vyjíždět ze Střížkova, radši se podívám na mobil. A jéjé, nepřijatý hovor od Ivy v 18,43, tak to akorát vyjely, takže by mohly dorazit po 19,30. To akorát stihnu zadělat na tvarohový mazanec. Dala jsem spařit mandle a zvonek. Před barákem Iva, Lenka, Milena a Dušan. Moje přivítání bylo skutečně na úrovni: "To už jste tady?". Je vidět, že mě mají rádi, protože se neurazily, i když vypadaly trochu přeqapeně.Večer jsme zkrátili, něco málo zobli, Dušan pobyl s děvčaty v koupelně a pak jsme brzy zalehli. | ![]() |
|
Sobotní dobrodružství:Ráno bylo kruté: mráz, mlha, tma, ale jsme šikovné (Hynek:jasně vidím, že jsem jedna z vás), takže plánovaně v 9,30 (skoro) jsem prozváněla Janu a oběma auty jsme vyráželi vstříc mrazivým Jizerkám. Průjezd opuštěnou Bolkou však nebyl jednoduchý: Nám na křižovatce blikla oranžová a Lenka, aby nás neztratila, už jela na červenou. A gde se vzali, tu se vzali policajti. 15 minut dohadování a Lenka i auto odmítly pokračovat v cestě. Auto jsme roztlačili, Hynek se ujal řízení a pokračoval v původně naplánované trase: Kosmonosy, Bedřichov. Já jsem se vrátila našim autem pro řidičák a s Milenou a Ivou jsme uháněly k Bedřichovu. Dojezd do Bedřichova byl ještě zpestřen malou zácpou v Janově, kterou se Zdeňkovi podařilo šikovně objet po vedlejších silničkách, Hynek včas varován to vzal přes Severák a Hrabětice a pro naši feldu se silnice po chvíli uvolnila. Krátce po desáté jsme se všichni sešli v Bedřichově na parkovišti a po nezbytné návštěvě WC (v mém případě se nejednalo o návštěvu, ale zběsilý, ničím nezastavitelný až panický úprk) jsme vyrazili do stopy. Počasí bylo sqostné. Absolutně modré nebe, sluníčko, mráz skoro nebyl cítit, i když sníh byl přemrzlý. Naše smečka se rozdělila na bruslaře (Zlatka, Zdeněk), rychlé klasiky (Dušan), kombi (Jana, Hynek, Eva), klasiky (Iva a Milena), chvost (Já a Lenka) a Nora, která nemaje lyže byla nejrychlejší a pečlivě celou smečku obíhala. Na křižovatkách jsme se vždy sešli, pochválili počasí, sníh, sebe. Bez problémů jsme absolvovali celou naplánovanou trasu: Bedřichov, U buku, U Nové louky, Vládní, přehrada na Černé Nise, Závory, Olivetská hora, Bílá Kuchyně, Hřebínek, Točna, Kristiánov, Nová louka, U buku, Bedřichov. Na parkovišti jsem ještě chvíli přemlouvala Zlatku qečernímu posezení a teprve příslib neomezeného množství vynikajícího vína rozhodl. Hynek s Ivou, Dušanem a Lenkou mířil přímo do Bolky. Jana se Zdeňkem zavezli domů Zlatku a pokračovali do Kosmonos a zbytek jel k Evě, která nás nakrmila polévkou, napojila kafem, urychleně se přeměnila ze sportovce v dámu a jeli jsme pro Zlatku, která ještě jednou zkusila "nejet", ale naštěstí byla doma Pavlína, která ji odjezd nařídila (není nad rozumnou dceru). | ![]() ![]() ![]() |
|
![]() ![]() |
![]() | |
Veselý večer:V Bolce už moji kuchyni obsadily samozvané hospodyně, které naštěstí uznaly moje domovská práva. Nejdříve jsem všechny pobavila svými fotkami zamlada a zatlusta a Iva zase ukázala svoje. Na rozdíl ode mě byla a zůstala kočka. Poté, co nám v kuchyni začalo být těsno, přesunuli jsme se do obýváku. Nejdříve proběhla soutěž kdo je kdo. Hynek nám rozdal fotky mimin a malých dětí a bylo na nás určit, kdo z přítomných je na které fotce. Myslím, že celkově jsme byli úspěšní. Pouze Lence se podařilo na fotce zaujmout takový postoj, že ačkoli postrádala veškeré oblečení, domnívaly se některé, že se jedná o hocha.Další překvapení si vymyslela Lenka s Milenou. V encyklopediích předčítali světově významné události jednotlivých roků mého života a já jsem doplňovala svoje "významné události". Do všeobecného veselí vstoupili Jana a Zdeněk a nastalo velké předávání dárku a gratulací. Já jsem dokonce byla přinucena k módní přehlídce jégrprádla, pardon, craftprádla. I Jana a Zdeněk byli podrobeni poznávacímu qízu, kterého se zhostili téměř bezchybně. Další pokus o "významné události ve světě a u mě" skončil všeobecnou rozpravou a vzpomínáním. Jana a Eva ještě předvedli svoje fotky. Po půlnoci však začal působit dopolední čerstvý vzduch a celou sešlost jsme (na Evino přání) rozpustili. Epilog:Ráno nás Jablonecká sekce záhy opustila, aby si užily ještě nedělní lyžovačky a s pražskou sekcí jsme ještě naplánovali některé cyklistické akce (třeba Brno Praha na 3 dny možná 11.6.2004) . |
![]() ![]() |
|
.![]() ![]() |
![]() | |
Kuchařka:Na mnohé žádosti, pod tlakem všech hubených kamarádek, jsem Hanu požádal zveřejnit návod na tvorbu "ňamek":Medové řezy-starý recept mojí mamky, který jsem naposledy dělala tuším v roce 1986 150 g cukru 30 g tuku 450 g hl. mouky 1 vejce 2 lžíce medu 3 lžíce mléka 1 lžička sody vše na vále spojíme v těsto, které rozdělíme na třetiny, z každé vyválíme placku a na dobře vymazaném plechu upečeme. Hotové placky spojíme krémem dle chuti. Já jsem použila čokoládový krém vitana a placku jsem předem namazala rybízovou marmeládou. Spojené placky polijeme čokoládovou polevou a posypeme kokosem. Tvarohový mazanec |
A na ukázku ještě Evin šlehačkový bike:![]()
|
|
Sem klikněte, aby se Vám recepty ukázaly ve formě vhodné k tisku |
Kompletní (velké) obrázky jsou k dispozici ZDE. |
Kompletní (malé) obrázky s čísly na objednání vyvolání jsou k dispozici ZDE. |