V pátek odpoledne jsem si řekl, tak nejdřív si vyměním ten řetěz, co mám od
Zdenka, to bude tak půlhoďka, víc ne. Ale:
musím také trochu vyčistit to kolo, je nějak víc zašvihané, než jsem si
myslel + 20 min
a když je dole řetěz, vyčistím i všechna ozubená kolečka vpředu i vzadu
+ 15 min
a ta vodící kolečka na přehazce bych také mohl vyčistit... Jé já nemůžu na
zemi v tom bordelu velkém množství různých předmětů najít ten
šroubek, co upadl + 15 min
a také Haně ještě něco na tom jejím, když už to dělám + 15 min
a kde je vlastně ten řetěz, tenhle je 59, to je ten Hanin... že by tady
nebo tuhle nebo nahoře nebo v lednici, ne to psychicky nevydržím, jdu se dívat
na zprávy, počkám až se Hana vrátí ze cvíča + 10 minut hledání a 5
sakrování
Hana se na řetěz nepamatuje, asi ho doma nemáme. Pojedu tedy na staré
silničce, jen tam musím dát to sedlo z jiného kola... ani jedna sedlová trubka
nepasuje. Jedna je tlustá a druhá tenká. + 7 minut
Jdu umýt a nýtovat starý řetěz. Ten je ale pěkně záludný. Nejdříve se
nastaví tak že nejde ta část s čnícím kolíčkem provléknout, pak se zase po
pečlivém provlečení správnou drahou vytrhává z rukou a tak nejde spojit jeden
konec s druhým. Tato činnost se řetězu zalíbila a tak ji třikrát opakuje. Ze
sklepa se pak ozývá řev a Hana se jde raději (opatrně, je to zkušená manželka)
podívat, jestli se mi něco nestalo - to je ta půlhoďka
Hlavní část
Je krááásně, modrá obloha, sluníčko nehřeje. Při startu se Hana ptá jestli kromě
těch zimních rukavic jsem si vzal i běžné cyklistické bezkoncoprsté rukavice. Po
10 minutách mi je asi závidí, fakt to štípe. Podzim je doopravdy dokonalý malíř,
stromy mají teplé barvy a my máme zase červené nosy. Po známé trase cesta rychle
ubíhá, s Pražskými děvčaty se setkáváme na přesně dohodnutém místě - v Ráji - a
nečekáme na sebe déle než tři minuty.
Cyklistky se rozdělují do dvojic a za nekončícího hovoru jedeme podél padajícího
listí na hrad Houska. Jen závěrečné stoupání nás trošinku rozděluje, ale
spojujeme se při obědvání před hradem. Setkáváme se s ostatními známými,
dozvídáme se o prvních náznacích příští cyklistické sezony od Michala. Milena
se, hádejte...... ..... správně převléká.
Po zahřátí svařeným vínem a následném vychladnutí "severním větrem"
jedeme zpět do restaurace v Ráji, kde vypouštíme a napouštíme tekutiny. Také
spřádáme plány na rok 2004: Pojedeme auty do Slovinska nebo s cestovkou do
Lungau nebo... Také zvažujeme možnost dopravy mikrobusem, který dovezl dívčí
sekci z Prahy do Mělníka. Tento nápad ale po návratu do Prahy padá, odrazuje nás
špatně zabezpečený a následně bimbající se bicykl na přívěsu málo pečlivého
dopravce.
Tak co? Končíme sezónu na kole u sálajících kamen v Ráji nebo ještě někdy
vyrazíme? No pro jistotu jsme si dali běžky v pondělí hned do servisu.
Jana se pamatuje, jak řetěz dávala Haně, Hana si to možná pamatuje
také, pak už si ale nikdo (třeba já) nepamatuje nic, řetěz se někam sám schoval
a směje se nám, hajzlík.
PS
Má prdlá (snad mi to odpustí) manželka odmítla jet v pondělí do práce
autobusem (přece tam nebude 1.5 hodiny SEDĚT), usedla na kolo a ve tmě a zimě
jela do práce vzdálené 19 km. Dojela.
náhledy všech fotografií...