Níže uvedený text napsala Iva do e-mailu, ale myslím si, že si zaslouží být na webu HAHY.
Původně měla být "druhá jarní" cyklovýprava v duchu jen takové "půldenní voťukávačky" - děvčata Kymličková totiž vyrážela letos kolmo vůbec poprvé /z jejich strany uznávám námitku "jakápa druhá!"/. Po svižném sjezdu s plošiny Severního města k metru v Holešovicích nám podzemka kladla překážky - probíhaly totiž ještě víkendové popovodňové opravy a tak jsme museli s koly v metru přestupovat na druhou kyvadlovou kolej. Dušanova nenálada se pak stupňovala, když vlak metra končil na Kačerově a my opět přestupovali, chtějíc se dostal do cílové stanice Opatov. Ještě v metru jsme zachytili mobil-zprávu od Lenky: zjistila, že má píchlé kolo a teprve to budou doma kolektivně řešit, takže sraz na Opatově nestihne - někde později nás s Anči dojedou.
Opouštěli jsme Opatov tedy ve třech - Milena, Dušan, já. Velela Milena, neb to je její rajon - směr Průhonice , cíl hotel René. Netrvalo dlouho a mobilem se ozvala Lenka - nábližkou nás s Anči brzy dojela. A tak "bylo nás pět" a uháněli jsme zvlněnou, jarně příliš neprobuzenou krajinou k hotelu s názvem jak z červené knihovny. Cestou nám Milena vyprávěla, jak si zatím jen mailuje s chlapama, kteří se z aktivních potápěčů předělali na cyklisty a založili dokonce cykloturistický oddíl. Nabídky jejich výletů se zatím neshodovaly s aktivitami Mileny, ale do budoucna..... V hotelu René dobře vařej, čepujou Velkopopovického kozla, možno sedět i venku, prostě pohodový servis pro cyklisty. Naše pětice přisedla k třem cyklistům, chlapíkům, s kterými jsme se asi 2x míjeli a posléze už zdravili. Pohovor s nimi se nesl v duchu skoro laškovném, Milena pojala i podezření, zda to nejsou oni potápěči-cyklisté. Na opatrný oťukávající dotaz, zda jezdí též organizovaně se nám dostalo odpovědi, že když chtějí jet v houfu, můžou rovnou zůstat mezi koly v kočárkárně. Při loučení z nich však nečekaně vypadlo, jestli náhodou neznáme nějakou Milenu Valníčkovou.....No, náhodou jsem znali. Všichni. Abych to zkrátila - byli to ti potápěči-cyklisté, co založili cyklooddíl. Jen blbě kecali. Ale možná, někdy do toho budoucna.....
A dál jsme pak ukrajovali kilometry, i pamětihodnosti zahlédli - např. rozhlednu na návrší Mandava /480 m/ , kde se l.p.1419 sešli Pražené s Tábority, kázal zde i husitský kazatel Václav Kuranda. Nedělní cyklovýlet jsme zakončili projížďkou Kunratickým lesem, já s Dušanem jsem se prodírala neznámými kopci nad Palmovkou, typickým to krajem Hrabalovým, nakonec jsme domů trefili. A bylo z toho 70 km, jak když vystřihne. Na "půldenní voťukávačku" slušný, ne?
Všechny zdraví Iva. Ztučnil a webové
odkazy s obrázky přidal Hynek.