HynekKorektura Hana
Foto
Hynek
Interaktivní
mapa
Pohádková procházka deštěm23.5.2020 |
| Autor textu | Foto / video | Ostatní |
|
Hynek Korektura Hana |
Foto
Hynek |
Interaktivní
mapa |
| Bylo nebylo, zlá macecha vyhnala malého fotografa do lesa "Přines mi pěknou fotografii, bez ní se nevracej". "A hlavně se nevracej dříve, dokud doma neuklidím, ty bys mi tu našamtal". |
Počasí bylo ošklivé, šedé, cestou k lesu poutník fotograf nepotkal ani jednoho vyhnaného psa. Ani vosy pod dráty vysokého napětí nelétaly. Prostě šedé mokro, jen plamínky máky vlků se lehce mihotaly v trávě.  Před lesem, již na úzké cestičce vodní zvonečky volaly: "Pojď k nám, my tě zlejeme."  Na kraji lesa dvouocasý lev střežil hranici království a nakazoval všem pocestným, aby si sundali škrabošky a roušky.  Sama se otevřela černá vrata s krvavými skvrnami....  ...a poutníka uvítala lesní víla převtělená ve vrbu v zeleném splývavém šatu. Pravila "Pojď a hledej", les ti do odbití poledne otvírám. Pak je na řadě Polednice."  A poutník fotograf šel. Uviděl dřevěný svícen,  zelená košťátka se stříbrnými slzami,  o kus dále čněly nohy obra s hlavou v zemi.  Šel dál a dál, až na konci zeleného tunelu se rozsvítilo světélko. Fotografie pro macechu žádná, čas běží a stále nic. Bude něco na palouku?  A bylo, šílený traktorista zde nakreslil magické kosočtverce. Poutník se zaradoval, MÁM TO a zuřivě mačkal spoušť. Bojoval při tom s větrem zdivočelým deštníkem a dešťovými kapkami na objektivu. Měnil úhly, zdvihal fotoaparát nad hlavu, měnil hloubku ostrosti a bál se při tom dlouhého času, který obraz rozmaže, utíral objektiv od kapek deště.  Pak si ale uvědomil, že tato fotka nebude oceněna. Ulovil ji před mnoha lety již rytíř Břéťa Ježek a on by byl jen plagiátorem geniálního fotografa. Poutník se dal do pláče.  "Musím zpět do lesa, trochu času ještě mám" řekl si a vstoupil tedy do zeleného království černých kmenů a s obavami kráčel po cestě dál a dál. Věděl, že někde v hloubi je pramen Dobré vody, ten by mohl pomoci.  Pak se před ním objevila opona, kterou s obavami i nadějí v srdci rozhrnul...  Rozhlédnul se a viděl: TO JE ONO, MÁM TO. Dobrá voda vykouzlila drátěnou sochu. Poklekl k pohozenému drátěnému plotu obory, který zde, k jeho štěstí, zanechali nedbalí lesní dělníci. Poutník vypnul automatické ostření a ručně ostřil a fotil a fotil a ostřil. Doma již rozbalí ten správný "oříšek", ořízne jej a předá maceše.  Radostně proběhl posledními dvěma zatáčkami k domovu...  kde se macecha proměnila v hodnou manželku a dala mu chutnou krmi, dokonce s polévkou a pivem. |
|
můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.|
|
