Líba ve Vietnamu

16.12.2018 - ??.01.2019
Autor textu Foto / video Ostatní
Líba
 
Foto jen v textu
Vietnam na mapy.cz

odkazy na města v textu
30.12.2018 Hynek: zprávy, které whatsap skupině HaHy posílala Líba jako každodenní reportáž z cesty Vietnamem, jsem si dovolil přenést z telefonu na náš web. Aby text působil jako reportáž, není, kromě drobných překlepů, upravován. Další dodané zprávy budu dolepovat.
 
16.12.2018
Zdravím skoro měsíčního plánovaného putování po Vietnamu. Cesta byla náročná, ale budu doufat, že zážitky budou stát za to.
Z Paříže jsme přijeli do Saigonu a během dne jsme se vnitrostátní linkou dopravili do Hanoje. Zítra se chystáme na sever k čínském hranicím. Mějte pohotové předvánoční dny.
   
   


Vietnamská měna- odečti 3 nuly
 
   

Letiště v Paříži je obrovské a hezká architektura
   


17.12.2018
Všechny zdravím,
dojeli jsme do pohraničního města Ha Giang kde jsme si pronajali na 3 dny motorky - zítra vyrazíme. Cestou busem jsme se zastavili na jídlo, měla jsem polévku, 3 druhý masa (možná i psí), rýži a dostatek zeleniny, vše za 30 Kč. Město je pro nás chaotické, pro domorodé asi pohoda. Ženy na motorkách vozí až 3 děti, na tvářích nechybí úsměv- jen kdybych zvládla se s nimi domluvit. Mám pocit klidu a bezpečí. Krásný den přeji.
   


Cesta lehátkovým autobusem trvala 7 hod. Byla pohodlná.


Dámské toalety bez fronty - jedna místnost s postranním kanálem


Pouliční vyvařovna- chutná!!


I takhle se dá nakupovat- třeba vejce
   


18.12.2018

Všechny zdravím Dnešní den byl náročný dá se říci pro můj zadek Nejsem zvyklá na motorce sedět, ujeli jsme 140 km nastoupali přes tři tisíce sama serpentina nahoru a dolů, převážně rýžová pole-krásné hory !! celý den jsme se pohybovali mezi domorodými kmeny, Lo, Mon, Černí Mon, děti moc do školy nechodí jelikož to mají daleko a rodiče potřebuji aby pomohli s hospodářstvím Lidé se pohybují ve svých krojích všude jak na poli tak dá se říci i po vesničkách- vesničky jsou chatrče řekla bych je tady velká chudoba. Ubytovaní jsme u kmene Mon na okraji města Dong Van - jsou milí přátelští a usměvaví ale nerozumí vietnamsky (mají jiné nářečí) natož anglicky.
   



Hory kuželovité - kopec jeden vedle druhého


Jelikož je tady všude málo vody - dole na fotce nádrž na dešťovou vodu (pak pitná voda) - nádrže v každé větší vesnici


Ukázka serpentiny




Ubytování pro hosty za 80 Kč

   

19.12.2018
Dnes jsme ujeli 83 km, jen pro zajímavost: do těchto oblastí půjčí auto nebo motorku- je potřeba mezinárodní řidičák. Řeka, která přitéká z Činy kaňonem 700 metrů vysoký (nejhlubší v Jihovýchodní Asii) - malá přehrada, byli jsme na obědě u kmene Hmong a pojedli s námi - 12 lidiček u jednoho stolu. Byli srdeční milí početná rodina, jedna vnučka umělá trochu anglicky- dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí... Při loučení a poděkování jsem jednu paní pohladila a ona srdečně opětovala - ještě nyní mám po těle krásný pocit. Byl to krásný den který přeji také vám.
   



Po cestách po kterých jezdíme začalo stavět 60 tisíc lidí a udělali přes 200 km silnice za 6 let 1959-1965
Ještě nyní mají jednoduché nářadí - stroje.

Památník mrtvým při stavbě silnic


Veškeré práce na polích i těžké dělají ženy (na stavbách také)


Připravený stůl k obědu u kmene Hmong


Rozhledna na Čínsko - Vietnamské hranici


Výhled z rozhledny na vesničku kde jsme byli u kmene Hmong na obědě (vlevo dole)
   

20. 12. 2018
Dnes jsme se rozloučili s třídenním putováním po horách severním Vietnam. Dnes jsme ujeli 145 km,nastoupili skoro 4 tis.samé serpentiny nahoru a dolů s krásnými výhledy, jezdili údolím kde se měnila struktura povrchu hor, úrodná a kamenitá hornina kde žijí také menšiny o kterých jsem už psala. Jeli jsme údolím ve kterém pěstovali trávu-voněla všude
Jelikož se nám tady moc líbí uvažovali jsme o prodloužení pobytu na horách jenže by jsme to časově nestihli tak se nyní nočním lůžkovým autobusem přemisťujeme do civilizace - Halongu.
   

Kamenité hory, kde musí domorodci nosit trávu pro zvířata i několik kilometrů - vše na zádech nebo na motorkách


Děti jdou ze školy- vzdálenost 8 až 12 km


Údolí, kde se pěstuje tráva ve velkém


Úrodná rýžová pole


Ženy a dívky v krajích potkáte všude,vdávají se kolem 15 let, do města prý nechtějí, mají rádi svobodu


Ve městech i na chatrčích visi státní vlajky
   

21.12.2018
Ráno jsme dojeli ve 4 hod.do Halongu-co s tím ?
Přemístili jsme se do Cai Rong a odtud výletní lodi na nejvzdálenější ostrov SV Vietnamu. Museli jsme projít 2 x pasovou kontrolou asi z toho důvodů, že na ostrov cizinci dříve nemohli ("asi" je to blíž k čínským hranicím) Na ostrově: čisté moře, slunečno, vzduch dobrý! chodila jsem bez roušky. Cestou lodi jsme projížděli zátokou Bai Tu Long - vápencové skaly vyrůstající z moře (pohled z mnoha filmu nebo fotografií). Večer, když jsme se vraceli, je sluníčko na chvíli oslnilo - ráno byl opar, mlha.
Vietnamci jsou pohodoví usměvaví příjemní lidé! !
   

Vápencové skaly



Ostrov Co To na SV Vietnamu


Katolický kostel na ostrově Co To (je to první kostel, který jsem viděla ve Vietnamu)


Plody jsou zelené - Avokádo - nějak fotka chytla jinou barvu



Chutně udělaná rybička- těším se na další neznámé živočichy .
   

22. 12. 2018
Do Hanoje jsme jeli autobusem který už při nástupu byl podivný. Nejdříve cestou řidič hledal dílnu (asi součástky) aby opravil bus,pak jsme jezdili po vedlejších silničních sháněli pasažéry kdo by se ještě přidal, nabrali jsme spoustu krabic obálek a zase někomu o sto km předali- byla to okružní jízda se spousty zákoutími. ....vesničky, městečka, lidé pracuji na polích, lány banánů, spoustu plodících stromu (také ovoce které neznám) místo 5 hod.jsme to zvládli 7 hod.i s obědem. Vždy je nějaké plus.
V Hanoji v nočním chaosu jsme našli ubytovaní, zašli na večeři, zažili noční život u jezera Hoan Kiem Lake a máme toho tak akorát! Papa. ....
 
   

23.12.2018
Hanoi má 9 milionů obyvatel když jsem včera tady přijela zdálo se mi že je tady skutečně velký chaos Dnes jsem viděla jak jsou tady lidi uvolnění spokojení pořád něco nabízejí, ale ochotně Když odmítnete neotravují, stále se uklání usmívají dávají kolem sebe dobrou náladu..... Ochutnala jsem zase spoustu dobrot: 4 druhy závitku, rýžovou kaši, koblížky ....
Navštívili jsme etnografické muzeum, mauzoleum Ho Chi Min, chrám literatury s tisíciletou historii, večerní představení loutkového divadla ve vodě. Byl to hezký den.
 
   

Bambusový list - zabalená sladkost, byl tam také kokos


Rýžové závitky


Mauzoleum Ho Chi Minh


České velvyslanectví v hezkém prostředí, v blízkosti mauzoleum


Buddhistický chrám


Etnografické muzeum které bylo zajímavé, třeba kolo, na němž byly připevněny rybářské vrše jejíž celková výška a šířka byla větší nežli délka kola


Loutkové divadlo bylo založeno v 60 letech a vystupuje prý po celém světě (video).


Vánoční hvězda - strom.

Poklidné vánoční dny mezi svými nejbližšími z celého srdíčka přeji.
   

24.12.2018
Ráno jsme šli procourat staré město, dá se říct tržiště které na mne působilo že začátku dost zmateně:ryby,žáby, hadi,. ......veškeré maso- vše možno uvařit na místě a sníst, (já jsem si dala čokoládovou růžovou kaši) všude motorky, veškerá čerstvá zelenina - zjišťují, že Vietnamci mají bohatý jídelníček! - lehká strava mi vyhovuje. Tváře lidí je pohodová usměvavá- Hanoj byla příjemná. Přejeli jsme autobusem do Ninh Binh a hurá do neznámá. .....
Příjemné posezení u svátečního bohatého stolu a u stromečku radost z dárečků.
   

Je libo ochutnat hada nebo žábu?


Nebo...


Docela velký výběr


Ženy prodávají na kolech vše! zeleninu, květiny a leckdy veškeré železářství


Zajímavý strom, Ve Vietnamu jsou domy úzké, většinou dvoupatrové a v suterénu mají svůj obchod- vaří, umývají nádobí, posezeni se sousedy. Žijí, dá se říci, veřejně, hodně pospolu.


Ženy u kadeřníka


Muži se můžou nechat oholit také u rušné silnici

   

25. 12. 2018
V Ninh Binh jsme se ubytovali v poklidné čtvrti za 120 Kč. Ráno jsme si půjčili motorku, vyjeli jsme na 80 km naplánovanou trasu mezi pískovité kuželovité kopečky na kterých jsme byli v moři, cestu na lodičkách do jeskyně, pagodu založenou v jeskyni v letech kolem 1200 a 12 patrovou stupu - stihli jsme polovinu, ujeli jsme asi 40 jelikož jsme navštíví komplex pagod a strávili jsme tam skoro 4 hod. (staly za to!) Tyhle budovy mi dávají vnitřní klid mnohem více než katolické kostely což je divné Krajina rovná (půjčují také kola) turisti žádní, jezdili jsme po hrázích rýžových polích, malýma vesničkama..... - nyní se přemísťujeme nočním lehátkovým busem do Dong Hoi (střed Vietnamu), kde budeme dvě noci. Potkali jsme příjemnou dvojici Čechů, se kterými nyní jedeme v buse, jedou o 300 km dál. Výměna zkušenosti je příjemná obzvlášť pro mě jelikož neumím anglicky - zjišťují, že dost Vietnamců umí, obzvlášť mladí.

Přeji pohodový zbytek Vánoc (v Praze prý obleva- a jak na severu, běžkujete?)
   

Stroj k obdělávání rýže


Zajímavé květiny na okraji rýžových poli



Květ banánovníku - uvnitř už malé banánky


Asi stometrová stupa


Vnitřní výzdoba stupy


Pohled z zmodernizované 12 patrové stupy (výtah) daleký výhled na oblast komplexu skal, rýžových polí, na komplex pagody, spojených schodišť.


Schodiště do pagody
   


26. 12. 2018
Ráno jsme po příjezdu z Ninh Binh popojeli do Son Trach. Ubytovali jsme se u majitelé který čerstvě otvíral penzión - je luxusní s bazénem. ....Pracoval 10 let v Emirátech, domů se dostal jednou za dva roky, (musí to být silná osobnost) nyní se chce věnovat rodině, postavil velký dům + evropský hotel. Příjemná široká rodina. Pokoj za 185 Kč je taky se snídani - jako všude. Skvělý booking
Navštívili jsme na lodičkách jeskyni Phone Nha (odkaz WiKi), která byla hezká, ale scházelo povídání informace, kdy vznikla, kdo ji objevil, jak je velká atd. Zítra jsme chtěli do pralesa jenže doporučované trasy s průvodcem nám nevyhovují - je tam grilování a podobně, takže se zítra ráno stehujeme 200 km na jih do Hue. Majitel připravil dobrou večeři, takže po náročné noční jízdě busem a návštěvou jeskyně schuti do hajan - mám toho dost !!!
Nyní sportujete a nacpáváte bříška nebo se válíte u televize?
 
   

Nadstandardní ubytovaní s večeři a snídani u bazénu


Jeskyně Phone Nha



Vietnamsky stromeček
   


27. 12. 2018
U snídaně jsme pokračovali s majitelem v příjemném povídání jak to ve Vietnamu chodí - jak pracoval v Emirátech 10 let jako svářeč, chování k cizincům (je obdivuhodné, že tyhle ponižování lidé nezahořknou, jsou důvěřiví a mají rádi lidí) Vietnamci o válce s Američany nemluví záporně- usměje se a řeknou to bylo! Dost mladých lidi mluví anglicky, jsou otevření a zvídaví-chovají se k cizincům vstřícné, s mladými lidmi se povídají rádi, k starším s obdivem, že cestujeme a s úctou co mají v sobě danou výchovou. V autobusech jezdí průvodci, když kdokoliv vstoupí do busu pohledem zvedne mladší osobu a dotyčnou osobu pohledem usadí na jeho místo (jak těhotnou ženu, cizince. ..) ve středním Vietnamu žijí podle vizáží nepromícháni Vietnamci, v Hanoj jsou promíchání s Čínou- je to můj názor postřeh. V letadle jsme si povídali s Vietnamcem, který nám mimo jiné vysvětloval jakými rysy se liší jejich rasy. Ach jo! jak mi je líto, že neumím anglicky.
Po příjezdu do města Hue jsme se ubytovali za 62 Kč se snídani sice nevím jakou, ale cena je parádní. Pokoj je ošuntělý, ale čistý, horká voda teče, toaleta OK, klimatizace funguje - i za tyhle peníze se dá cestovat.
   

Pokoj za 62 Kč se snídani


Navštívili jsme Císařské město v Hue, po válce s Američany bylo skoro srovnáno se zemí nyní se renovuje.
Pravidelné mohutné deště vlhké podnebí se na památkách i přes trvalou snahou restaurátorů projevují i nyní.


Mozaiková střešní výzdoba


"Urny" - každá přes dvě tuny vážící, které byly zasvěceny uctívanějším císařům z 19 století, je jich celkem 9.


Císařské divadlo v kterém jsou denně dvě představení. Hrají, když je alespoň pět zájemců - čekali jsme marně- sami jsme přemlouvali návštěvníky, ale nikdo neměl zájem.
(Vetnamske lidové nástroje.....) je nám to líto! !!


Nevím co jsou to za plody- pomůžete?


Císařské zahrady- každá byla jiná


Muži si udělají veget všude
   


29. 12. 2018
Dnes jsme se přesunuli zase trochu jižněji prý do nejbohatšího, nejklidnějšího a nejhezčích města ve Vietnamu. Město Hoi An je malé městečko (wiki), leží u moře, má dlouhé pláže, (které nevyužijeme - déšť) má také spoustu Japonských kupeckých domů, čínských chrámů, ..... také je proslulé, že vám cokoliv ušiji do druhého dne - šiji skutečně všechno a lacino jenže my máme ještě docela velké cestování před sebou a krosnu přiměřeně velkou.
Není tady skutečně tak velká doprava, necítím smog - jsou tady hezké restaurace, nyní poloprázdné - není sezóna. Papa. ....
   

Po celém městě nabídky ušití čehokoliv do druhého dne


Začalo pršet takže je moře všude, teplota do 30 stupňů - zatím to nevadí


Japonské starobylé kupecké domy, čínské chrámy a turisté! !


Trochu zlata z čínského chrámů
   


30. 12. 2018
Dneska bez povídání, chodili jsme městem, nakupovali (nevím, kam to dám) byli jsme na divadelním představeni lidového umění - pošlu ukázky.

(video)


(video)
Trochu Vietnamštiny


(video)
Něco pro Evropany



Zastřešený most v Hoi An byl postaven 1593 - je kolem toho spoustu legend (je hezký)


Ve Vietnamu se chodí ve "vietnamkách" .
   

31.12.2018
Dneska vás nebudu zatěžovat svými zážitky z cest, je silvestr, takže trávíte čas se svými nejbližšími. .....
My se přesouváme lehátkovým busem (25 hod.) do Saigonu, vlak je sice pohodlnější, ale 100% dražší- časově skoro stejně.
Příjemné strávené poslední hodiny v letošním roce a šťastný krok do Nového roku.
Velké obejmutí a 
   

Přístav v Hoi An se loučí se starým rokem


Krásný Silvestr přeji
   


2019

1.1.2019 (16:25)
Chtěla jsem napsat spoustu zajímavostí (nyní jsem už unavená) o Vietnamu v autobuse jenže autobus, do kterého jsme večer nasedli, jel poloprázdný, takže nás v nějaké díře (městečku) přehodili do jiného busu a tam wifi nefungovala takže jsme jen tak podřimovali. Našli jsme ubytování a pak jsem zjistila, že v krosně mám všechno mokré i spacák, který pro jistotu vozím s sebou (takže pokoj je sušárna). Naplánovali jsme, kam zítra, našli spojení a tak kolem, jako každý večer. V Saigonu je nyní 22.30 hod. 27 stupňů - na teplo jsem se duševně připravovala. V Saigonu jak jsem za tu chvíli mohla postřehnout jsou lidí silnější (tlustší). Byli jsme na večeři, kde už nebyla taková skvělá nabídka Vietnamských jídel (více evropské). Doufám, že jsme ve špatné čtvrti.
Zatím jsme nesnídali ani jeden den stejné jídlo, mají bohatý výběr kaši na více způsobu, nebo vajíčko a troška jitrnice prejtu k tomu čerstvé bylinky, po kterých se mi bude stýskat. Mají bohatý jídelníček po celý den, Vietnamci převážně se nasnídají a pak večer se sejdou s rodinou a společně povečeří. To taky naznačuje, že na tržištích veškeré potraviny mizí na večer, na tržištích je možno zakoupit uvařené nudle, maso a hlavně spoustu zeleniny - některé vonějí jako bylinky.

Doufám, že jste uvítali Nový rok jak se sluší - krásný podvečer přeji.
   

Drůbež na tržnici se zabíjí porcuje.


Pohled večer na Saigon z okna
   

2.1.2019
Dnes jsme se přemístili do městečka Ben Tre, zase trochu jižněji, doprava ze Saigonu byla docela rychlá a vše navazovalo-tady na jihu to mají dobře zorganizovane (jen se v tom vyznat věřte tomu, že je to leckdy složité a situace napjatá), Vietnamci, i když jsou hodně snaživí učenliví, na potřebných místech stále mluví jenom vietnamský a to člověk musí brát s rezervou Někdy někam jedeme (na severu) a nevíte kam -naštěstí existují GPS, bez nich bych byla úplně vedle - někdo se brání technice, má rád klasické mapy, ale v městě se třikrát otočíme a je v hájI !! . Tady na jihu je to hodně přizpůsobeno Evropanům, podávají nám vidličky a lžíce. Snažím se jíst hůlkami, nevím jestli mi to vydrží doma. Je s podivem, že jsme nikoho, s kým jsme mluvili, nepotkali, ani z jeho příbuzenstva, že pracuje u nás v Čechách. Většina Vietnamců, kteří pracují u nás, jsou ze severu a s nimi jsme o tom hodně mluvili - pracují všude po světě a doma ženy těžce pracují. Malý příklad: ve středním Vietnamu jsme byli na jídle, uprostřed restaurace byla postel, na ní majietel podniku. Když manželka nebo jiný personál zkasírovali zákazníka, pokaždé majiteli peníze předali. Na postel si sednul, dal peníze do ledvinky a pak spokojeně spal dál nebo koukal na televizi Takhle se taky buduje kapitalismus .
Ubytovaní máme v klidné vilové čtvrti-pošlu pár fotek co mají na zahradě. Krásný podvečer
   

Tohle ovoce vidím často na trzích- už jste to někdo ochutnal a jakou to má chuť?
(Irinka: Na prvním obrázku je jackfruit ze stromu chlebovník, prodávají už porcované, má spoustou pecek, okolo kterých je dužina žluté barvy, chuťově nezajímavé.)


Lidé u kterých bydlíme plynule mluví Vietnamsky takže... tohle kokos není, nevíte co je to?


Zajímavý kvetoucí keř
 
   
3.1.2019
Jeli jsme 2 hod. místním autobusem po vedlejších silničkach (bez děr) "myslím" tropickým pralesem, lány palem, cestou jsme viděli spoustu "zahradnictví" pěstují v nich bonsaje malé i vzrostlé (které vidíme po celém Vietnamu), limetky, které byly ostříhané jako bonsaje (škoda, že nešly vyfotit), květiny všeho druhu (vidíme u nás v obchodech) a spoustu rostlin, keřů. .... na polích pracovaly většinou ženy. Dojeli jsme k jednomu rameni k řece Mekongu, přejeli trajektem na druhý břeh (silnice nepokračovala). Nasedli na taxi (motorky které tady využíváme docela rádi- sjednáváme cenu na polovičku) jeli do městečka Vinh Long -moderní město, ve kterém byla mimo jiné pedagogická fakulta. Dále pokračovali fádní silnici do města Can Tho, odkud zítra vyjedeme na vodní trhy. papa. ...
   

Cestou autobus píchnul, tady na každém rohu jsou dílničky, kde každý umí vše - během 15 min. jsme pokračovali v jízdě


Stroj na drcení cukrové třtiny


Co vše uveze motorka


Město Can Tho je "čisté" a dokonce se tady částečně dodržuje silniční provoz
 
   
4.1.2019
Na plavbu po řece Mekongu jsme si v Can Tho najali malou lodičku - byla, dá se říci, za babku a nabízela kromě jídla vše, co cestovky. Navštívili jsme plovoucí trhy, které nás zklamaly! Hodně jsme o nich slyšeli slávy. ... asi proto jsem byla zklamaná, jelikož jsem čekala více!
Najezdili jsme přes 50 km, částečně po úzkých mělkých ramenech, byli jsme v ovocné zahradě a navštívili jsme jiná lákadla. Kanály a lide žijící v chatrčích se nám líbili, ale řeka Mekong je jedno velké smetiště - doufám, že na to zapomenu a nezkazí mi dojem celého Vietnamu. Řeka Mekong prameni v Tibetu, teče přes Činu a další státy až do Vietnamu, kde se vlévá do moře. Je to jedna z nejdelších řek Asie.
Po pětihodinové plavbě jsme nasedli do autobusu (něco takového jako Studentagency) a přejeli do města Chau Doc ležícího v těsně blízkosti kambodžských hranic- pobudeme tady dvě noci a trochu se rozhlédneme. Přeji příjemný podvečer.
   

Chatrče na kanálech řeky Mekong, po kterých jsme jezdili asi 2 hodiny (video)


Dali jsme si tam také polévku (video)


Nabídli nám hezky upravené ovoce a ukázali nám Vietnamské lidovky (?) - (video)


Prodávali tam pití, ovoce, které bylo chutné- zralé, slaďoučké.
Všimněte si tváře-jiné nosíky, pravděpodobně khmerská menšina  - (video)
   


5.1.2019
Dnes nás brzy ráno vzbudilo hejno komárů, po hygieně jsme vyšli na horu Sam, kde jsou pagody, hrobky. ...a hlavně kruhový výhled, i na kambodžské hranice. Navštívili jsme také budhistický chrám (Mieu Ba Chua Xu). Zda se, že tato svatyně zasvěcená paní Xu patří mezi nejuctívanější na hoře Sam. Zaujaly nás dary, pečená prasata, květiny, ovoce, oblečení, vše na co si vzpomenete - viz foto. Byl to docela hezký 16 km pěší výlet, dopřáli jsme si 3 hodinovou siestu, kde byl stín a pofukoval vítr - dnes bylo určitě vysoko přes 30 stupňů.
Vietnamci brzy vstávají, už po 5 hod. ranní všude voní husté nudlové polévky s hovězím masem, bylinkami, sladké dobroty, Vietnamci posedávají u ranního čaje, kam si můžete přisednout (jste zváni hlavně na severu) a dát si čaj s nimi - jsou pohostinní, usměvaví, upovídání, jen škoda, že si s nimi nejde nějak kromě gestikulace popovídat.
Stravu mají pestrou, jíme tady převážně ryby, zeleninu, rýži, pohybu moc nemáme, ale zase se stále někam stehujeme a jsme často v napětí - myslím, že jsem něco přibrala .
Pivečko tady mají taky dobré (je hořké a to mi stačí)
Mějte pohodový zbytek dne.
   

Řezačka na porcování ledu, který se tady používá ve velkém (video)


Značení ulic obsahuje i tajemný popis, který nechápeme


To nejsou oříšky, ale má to chuť jako sušené švestky (dělají z toho mimo jiné taky omáčky k rybě)


To vše jsou ryby- asi marinované. Nechtělo se nám to ochutnat - obavy ze zdravotních potíží.


Výhled z hory Sam na Vietnamskou stranu



Výhled z hory Sam na kambodžské hranice, které pravděpodobně začínají km před horami


Obětiny pro sochu paní Xu
 
   
6.1.2019
Brzy ráno než začalo vedro jsme se vydali na plovoucí domy na řece Mekong, která tady taky protéká. Je tu k vidění více než na vyhlášených lokalitách. Prohlédli jsme si rozsáhlý trh, ochutnali spoustu neznámého ovoce- některá jsou neobvyklá a u nás neznámá. Dali jsme si polévku (já 2 x) nudle, kořínky, bylinky, hovězí maso, a nakrájená masová směs zabalena v těstíčku - vynikající!, ještě nyní je cítím. Začalo vedro!!! Zašli jsme na hotel, kde jsme se opláchli a odevzdali klíč, jelikož dnes ve 23 hod. se přesouváme do Saigonu, kde zůstaneme ubytováni až do odletu domů.

Odpoledne jsme přejeli trajektem přes řeku. Na protější břeh pravděpodobně moc turistů nepřijde, jelikož na nás nevěřícně (hlavně na mne v letních šatech u muslimské mešity) koukali. Přisedli jsme si do "čajovny" kde nám vůbec neporozuměli, že chceme čaj - obsloužili jsme se sami, poseděli asi dvě hodinky, pogestikulovali s domorodci a nakonec, když jsme jim nechávali peníze za čaj, se dost divili.

Při procházce, dá se říci ulicí, mi bylo hodně smutno!! Na tomhle poloostrově žijí stáří lidé, jsou skutečně hodně hubení (něco mi ve vnitřku nedovolilo vytáhnout foťák) mají úplně jiné rysy, ženy jsou mrňavé a muži nosí zavinovací sukně - mají tam muslimskou mešitu, kde učí děti. ....lidé jiné rysy. Byli příjemní, usměvaví a stále se mě dotýkal i- byli zlatí, ale měla jsem špatný pocit, že tam nepatříme, i když jsme se na nich nekoukali z vrchu. Byla to náhoda, že jsme je navštívili.

Vietnamci stále uklízejí, zametají, myjou své motorky (které jsou skutečně čisté). Mám pocit, že nechodí pěšky ....neumím si představit když je vymění za auta. Dnes jsme viděli řidiče autobusu na konečné, že nejenom zametl autobus, celý ho vytřel, ale také z venku ho omyl a okna se blýskala - stále mi vrtalo hlavou, jak to dělají, že pokaždé každý bus také v MHD je čistý.

Moc a moc děkuji za hezká slova na reportáž z Vietnamu- všem mooooc děkuji (každá odezva mne povzbudí a dodá chuti pokračovat) jste úžasní, že sledujete ......Obejmutí a
   

Plovoucí vesnice. V řece Mekong myjí nádobí, koupou se a z hotelu tam vytéká odpad


Pohraniční město Chau Doc je relativně čisté, mají tady upravený park a po celém městě umělecké kamene sochy podepsané autorem




Poloostrov (není pojmenován) a jeho ulice, pokračovala dále a větvila se- já jsem neměla odvahu pokračovat...


Po celém Vietnamu i tady usměvaví lidé (foto rozmazané, nemůžu vybrat, jelikož odsud nemám, ale všimněte si tváře)


Domorodec v zavinovací sukni
 
   
7.1.2019
V 5 hod. ráno jsme přijeli do Saigonu - trocha zmatku, než jsme našli předem objednané ubytování. Vydali jsme se k památníku revoluce Cu Chi, který leží 50 km od Saigonu. Prošli (proplazili) se podzemními tunely, bylo nám vysvětleno, jak v tunelech (výška asi 1.20 m šířka asi 0.8m) fungovala polní kuchyně, nemocnice, velitelský štáb, děti tam měli také školu... Chodby byly 3 poschoďové, obsahovaly spoustu nástrah z tvrdého špičatého bambusu - přiznám se, vítězové to měli těžké a mají právo být na sebe hrdí! Nechtěla bych být v té době ani americkým vojákem.
Teplota dnes kolem 35 stupňů - večery příjemné. papa. ...
   

Památník padlých s Ho-Či-Minem v čele


Na zdech památníku je přes 50 tis. jmen padlých


V podzemních chodbách se mi nepodařilo skoro nic mobilem vyfotit,
 takže jenom nyní povrchová, nově pro turisty vytvořena polní kuchyně.


Tudy lezli vojáci do podzemních chodeb


V parku je hezká zahrada


Kytička pro radost.

 
   
8.1.2019
Dnes jsme si udělali nakupovací den - hrůza!! Já jsem byla spokojená a nevím, jak to poberu, někdo skoro. .... Saigon je prostorné, moderní, civilizované (dá se říci evropské) město. Stará zástavba skoro žádná, asi vše srovnáno se zemí v době války. Lidé, i když je to velkoměsto, usměvaví, pozorní také k cizincům - dnes večer jsem šla městem chvíli sama, jelikož je tady velký provoz, dávala jsem pozor na křižovatkách. Když jsem stála nejistá, rozhlížela se, pokaždé ke mne s úsměvem někdo přišel, že mi pomůže a jednou se dokonce kluk na druhé straně chodníku pro mne vrátil.
Viděli jsme tady postižené lidí i bezdomovce (nesmrdí).
Saigon se mi líbí, takže se omlouvám a posilám více fotek- Hynku, jsi rozumný a určitě na stránky dáš jen ty, co tam patří. (Hynek: nebojte, dal jsem je tam všechny) Děkuji za Tvoji práci (a je to velká pocta, že to děláš a vy ostatní, že to čtete). Přeji příjemný zbytek dne.
   

Stará pošta postavena na přelomu minulého století- moc zajímavá


V rekonstrukci katedrála Notre Dame (stavba z let 1877-1883)


Děti základní školy chodí ve stejnokrojích - studenti dostávají obědy asi zdarma,
každý den mají skromné švédské stoly na zemí přes ulici naproti škole a obsluhují se sami


Město - mrakodrapy, které jsou odvážné......







   

9.1.2019
Poslední den jsme využili odpočinkem u moře v přístavním městečku Vung Taun, které bylo poloprázdné, moře klidné a voda teplá. Přiznám se, že když jsem se dala do klidu, vše bolelo a celkovou únavu jsem cítila po celém těle - nyní je to lepší, ale ne dobré......

U moře jsme potkali Čecha, který sem už sedmý rok jezdí - pro mne by to bylo za trest (galeje) Pár Vietnamců tam přijelo jen na odpoledne, byl velký rozdíl pozorovat Evropana a Vietnamce co dělají, když neplavou. Při vietnamské houževnatosti, oni jen tak v klidu neposedí, nelelkuji. Dokážou třeba hodinu v kuse ve vodě cvičit, sednou do písku, drhnou celé tělo jemným pískem, pak do vody a znovu.. ... Evropan si zaplave, osprchuje, třeba se taky zahrabe do písku a spí nebo si čte.
 
Dnes jsme tady poslední den - poznali jsme Vietnamce, jak jsou houževnatí a milí lidé (možná to přeháním) s otevřeným srdcem. Kéž by tohle mohli cizinci sdělit svým přátelům jako my vám, když odjíždějí z naší malé zemičky (Česko).
   

U moře jsem nenašla nic zajímavého k focení - vlajky visí po celém Vietnamu i v těch nejzapadlejších místech, která jsme navštívili.




Ze společné cesty Vietnamem vás oba zdravíme. papa. ...Honza + Lib.
 
   

Jen pro zajímavost, posilám foto krosen, které byly bez nakoupených věci skutečně poloprázdné + zimní ošacení z Prahy, které jsme využili na severu Vietnamu.
Váha může být do 23 kg, kterou neodhadneme...
Brzy na viděnou. Obejmutí a
   
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy