Šumný Liberec
s Pavlem +
Protržená
s Irinkou

5.+6.11.2016
Autor textu Foto / video Ostatní
Hynek
Korektura Hana
Foto Hynek Iva Kalimero Líba
Interaktivní mapa

Když může mít náš vrstevník David Vávra šumná města, tak proč bychom si my neudělali šumný Liberec. Svůj. Město není jen architektura, jsou to také příběhy. A ty nám vyprávěl Pavel, který v Liberci žil 15 let. Lenka přivedla doplněk... ne to by se ten švarný junák mohl urazit... Lenka přivedla Honzu, který svým krásným hlasem rozšiřoval informace, které nám Pavel předával.

Procházku jsme začali na vyhlídkové plošině, kde byl vidět krajský úřad, původně Výzkumný ústav textilní vysoký 78 m, 11. nejvyšší budova ČR. Z průvodcovy přednášky si ještě pamatuji jen vzdálené krematorium. To bylo naštěstí ve vzdálené mlze, a tak stále nevíme, co náš čeká. Bohužel, musím vzpomenout i na poblíž stojící hospic, kde v době naší návštěvy ještě žil jeden z nejznámějších nerodáků Liberce, František Peterka.

Od nádraží jsme prošli kolem bývalého okresního úřadu (1928), později Skloexportu, k zachovalé roubence (sídlu CHKO, JH), poslechli si příběh o majiteli mercedesu u sídla výboru KSČ. Vzpomněli jsme si na neexisující obchodní dům Ještěd Karla Hubáčka. Na Soukenném náměstí proti nám vyplula příď obchodního domu Baťa, za námi byla kavárna Nisa a vedle palác Dunaj. Od Bati byl vidět bývalý obchodní dům Brouk a Babka, starší sourozenec Bílé Labutě. Po pár krocích nám Pavel ukázal jeden z nejstarších domů, U Zeleného stromu (1997-klasicistní), kterému se musela vyhnout i nová zástavba. A je tu ještě palác Adria s bývalým kinem (Moskva).

Sídlo CHKO Jizerské hory


Baťa jede


Zelený dům
   

U Liberckého zámku a nejlepšího hotelu Zlatý lev byla zdravotní přestávka, po které jsme šli kolem školy, kde se učil Vlasta Burian a Karel Vace., Pak pokračovali kolem místa LVT- Libereckých výstavních trhů  - to už jsme  v Masarykově ulici s městským lázněmi (nyní galerie), Severočeským muzeem a dalšími krásným německými vilami, především z období rozkvětu textilního průmyslu.
 

Z nejstarší zoologické zahrady na našem území jsme si prohlédli jen slona. Vynechali jsme i nejstarší botanickou zahradu u nás.

Prošli kolem Lidových sadů (*1874, 2000 míst).

 

Zámek


Lázně


 
   



Restaurace Lidové sady, 2016 ve vlastnictví ZOO
   

Zlatým listím jsme vystoupali k obnovené restauraci Liberecká výšina. Tam, ač nahlášení, jsme dlouho čekali. Na pivo. Pak už jsme nečekali, to bychom nevydrželi. Před smrtí hladem nás zachránila Ilona, která vytáhla pořádnou zásobu řízků.

V restauraci Formanka byla obsluha jako blesk (zvláště v porovnání s Výšinou). Pivo bylo hned a jídlo bylo chutné.
 

Stoupání na Libereckou výšinu

Liberecká výšina
   

U bazénu, který kdysi Pavel v jednom roce navštívil asi 150x (a K2 má prý na svém kontě mnohem více návštěv), jsme navštívili Park vzpomínek s hrobkou Liebigů.
Gáblík u snídaně obrů Davida Černého jsme vynechali, ani jsme nešli na představení do divadla Františka Xavera Šaldy  a procházku jsme ukončili u Neptunovy kašny na náměstí Dr.E.Beneše s výhledem na novorenesanční Libereckou radnicí.

Snídaně obrů Davida Černého


Divadlo F.X.Šaldy


Liberecká radnice


HaHy u Neptunovy kašny

Kdo si myslí, že Liberec má ještě co nabídnout, myslí správně. Pavel má na rok 2017 naplánovanou cyklistickou projížďku. A možná navštívíme i zahrádku hvězdné členky HaHy. Alespoň Pavel si to myslí.
 



 
 

Sobotní výpravu jsme do noci probírali u Irinky, tak moc nás zaujala.
Nejdříve jsme zdravou stravou doplnili poztrácené kalorie a pak ke zvýšení mozkového výkonu nám Karel podával povzbuzující alkoholické nápoje s rostlinnými výtažky. Myslelo nám to do hluboké noci.
Na neděli nám Irinka naplánovala výpravu z Dolního Maxova podél potoka Jedlová Jedlovým dolem k Jedlovému vodopádu a pak na protrženou přehradu. Kdyby se  nám pes nevyválel v ..., ano v tom, tak by výlet neměl chybu.    







 
   
   
   
   
Na závěr musím poděkovat sponzorovi výpravy, kterým byly . Vzaly cestu do Josefova dolu zcela zdarma na svá bedra, jízdného se nikdo nedožadoval. I cesta zpět náhradní autobusovou dopravou byla grátis, jízdenky se podařilo koupit až v závěru jízdy ve stanici Smržovka. D Ě K U J E M E.
     
Sem můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy