Závěr 2016-Roudný

7.-9.10. 2016

Autor textu	Foto / video	Ostatní
Hynek a Iva Korektura Hana	Foto Hynek, Iva,Jašesta,Kalimero, Líba V I D E O (+kratší)	Interaktivní mapa cyklo

"No tebe už jsem dlouho neviděla! Nuzdááár Karle! Díky Vráťo za to pivo? A pusa nebude?" Ozývá se v penzionu U Peštů a patří k tomu obětí, polibky, přípitky ochutnávky. Večer pak i tanec a křepčení. To je ten správný mumraj, když se sejde 30 lidí a všichni jsou HaHy.

Nejdříve se musím najíst, čeká nás dlouhá noc (letos do 02:15). O to se postaraly zelňačkou Eva a Irinka, Wolfik nám k tomu daroval sud Piva. Děkujeme. Velký dík patří Mirce, která nás zorganizovala a Zlatě, která připravila skvělou cyklotrasu.
Fotkami jsme si připomněli letošní rok a po kalendáři 2017 si prohlížíme, jak se změnily tváře těch, kteří jsou již v HaHy 15 let. Ano HaHy je již skoro dospělé a letos dostane občanský-cyklistický průkaz. Protože je již po 22:00 můžeme se vrhnout i na promítání PRDELEK a jiných částí ladných těl z patnáctileté historie. Ve stejném duchu pak proběhne i soutěž o nejkrásnější pánské cyklonohy. Vyhrál někdo z ministerstva, protekce je holt všude ;-).
Tancem s výběrem skladeb Pavla končí večer a začíná noc. Do rána jsme se neprotančili, ráno pojedeme na kole.

avzdory předpovědím počasí je sobotní ráno cyklistům přívětivé. Po první zkoušce k získání průkazu, pokladáce kol (všichni prošli, přehazovačka byla nahoře), jedeme po trase skvěle určené Zlatou. V Dolánkách si Hana zkouší udělat uzel na řetězu, za Turnovem si Honza na kruhovém objezdu zkouší jezdit jenom tam, v Tatobitech si zase okolo staré lípy zkoušíme v grupě objímání - stromu. U tisícileté lípy, stromu roku 2015, který jsme v roce 2016 podpořili hlasováním.
Vzhůru, čeká nás Kozákov. Ve stoupání je povinná zastávka u samotoče, kde se sami obsloužíme i sami zaplatíme. Na chatě na vrcholku kopce se najíme, jsme poučeni, jak pít pivo. Ještě okoukneme nevěstu a ženicha. Na cestě dolů skoro všichni projdou zkouškou pevné vůle, tlačení kola z kopce, i když se některá kola vzpírají.
A pak se opět při trase Srnčí Dlouhý Vrát přes Malou skálu a Frýdštejn kocháme krajinou. Protože déšť kolem nás jen kroužil, suší se vracíme na základnu v Roudném. Zde již jsou vuřty, PePe a Iva. Poslední z nich předávám kronikářský brk.

Iva:
V penzionu U Peštů to hučí jako v úlu. Není pochyb, že se něco chystá.
Ve venkovním grilu se opékají buřtíky, zapíjejí pivkem, v kuchyni ještě na mě zbyla porce skvělé zelňačky. Vítám se s "Velkým překvapením" - to Mimi se přijela na nás podívat Vypadá moc dobře, ani se nechce věřit, že je 2 měsíce po náročné ortopedické operaci.
Zdánlivý chaos pomalu ustává, zkouší se a dolaďuje večerní program. Ačkoliv jsem dorazila do Roudného o den později, dostávám od režisérky Lenky poměrně důležitou roli. Je to Dobrá víla v pohádkové aktovce "Popelka". Stylem osvědčeného japonského divadla to hodláme vynést na veřejnost. Škaredé sestry hrají JanaT a Lenka - po nasazení bílých masek na obličej jim to každý musí věřit (tuším, že i já v bílé masce jsem spíš za vílu škaredku než za tu Dobrou... ). Krásného prince vystřihne K1 a samu Popelku K2. Každopádně je Japonské dívadlo opět působivé a má úspěch.
Rudy se podělí o cestovatelské zážitky ze své velké cesty do Indie. Má to pečlivě, poutavě a zajímavě zpracované slovem, obrazem i videem.
Zasmějeme se svěrákovské povídce, kterou nám přečte Ládík.

Vystoupí též Sbor Chorvatských panen se svým zbrusu novým pěveckým pásmem pod taktovkou dirigenta HS. Výkon brilantní, však taky od Kololodi dost potrénovaly. Sluší jim to, panenkám :-).

A ke slovu se znovu dostává kreativní Lenka - zrežírovala další svěží recitály. Ke "Kuřátkům" by však potřebovala více herců... Bleskově se už řeší a z řad obecenstva se vyberou ti nejlepší.

I "Sbor břežanských kastrátů" je tedy pecka. "Pan Kroupa" jako by byl už dávno přítomen a verše Františka Gellnera "Ožeň se bratře" dostaly každého.

"Jsem paní v boa a jen tady tak procházím". Tak s touto větou a péřovým boa kolem ramen je JanaT neodolatelná...

Bohatý kulturní program je proložen soutěžemi. O to se postaral mistr nad mistry v tvorbě soutěží Hynek. Rozhodně nesmí chybět "foto soutěže", bez nich si HAHY setkání už ani nedovedeme představit. Ke slovu se dostává lahůdka - soutěž "Jak zapadám do kolektivu HAHY" (no, někdo byl docela překvapen? a vlastně ani né... )

A co zlatý hřeb večera? Jasně, koná se, koná. Proto jsme se do Roudného taky sjeli, ne? Kolektivně chceme popřát letos jedinému jubilantovi, který oslavil kulaté narozeniny. Vlastě jubilantce patří ono "živijó, živijó, živijó!" Jubilantce Laďce, sympaticky usměvavé a většinou positivně naladěné, v jejíž přítomnosti je vždy fajn pobýt. Napřed Laďku trochu rozechvějem darem nedarem a donutíme ji "skákat s padákem".
Naštěstí jen ze židle a s deštníkem a hlavně s asistentem Wolfem! Pak přijde dar opravdický - Laďka si může zajezdit na koni na farmě Vysoká 2x po hodince :-)

Nakonec dojde k rozdání občanských průkazů - všichni přítomní již v patnáctiletém HAHY dokázali, že jsou hodni členství v tomto spolku veselých cyklistů a občanský průkaz z dílny duchovního otce Hynka si zaslouží.

Tož s průkazem v kapse, s úsměvem, zdravou myslí, čistým srdcem a pevnou nohou vykročme do HAHY sezóny příští. Šestnácté již...

Sem

můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.
Translate this page to:

Na hlavní stránku HaHy