Slet ve Vorlím
hnízdě
|
|
Slet ve Vorlím |
|
Nejen
 nebo
 měli
nebo mají své slety. I my ,
se na konci sezony slétáme, abychom si poštěbetali(spíše
~y) o svých výletech, podali informace o záletech
a zjistili, jak si vede naše hlavička po tolika letech. Otázka: "Kam naše
letka poletí nejen v příštím létě?" též poletovala nad našimi hlavami v
letovisku Vorlů. |
Vše vycházelo dle předpokladů. Vzhledem k
tomu, že sraz byl plánován mezi 9:30 a 10:00, dorazili první (Kalimero a
Mirek) v 10:10. V 10,50 doráží Sudetská sekce, Pražky železniční (MiMi a
Stáňa) a jako poslední Pražky cyklistické Iva s Lenkou. Letmý pohled na
nástěnku a usedáme k televízi,  bude
pohádka Princezna a Drak s vrzacími vrátky
 (záznam
přenosu divadla z Adršpachu):- Námět Terorista - režie HaHy - scénář HaHy - herci všichni z HaHy dívadla |
| Dost bylo kultůůry, jdeme na Mužský,
velí Hana. Možná letos naposledy nasedáme na báječné šlapací stroje,
roztáčíme kola, cvakají převody, předou řetězy, na sedla dosedají celoroční
jízdami zpevnělé zadečky. Trasa: hledání Evy u Stevensu, polygon Škoda, zřícenina Valečov. Na vrcholek Mužského se z žen dostala jen Iva za doprovodu Kalimera a Hynka. Další z HaHy již objednávají na Krásné Vyhlídce čaje ovocné i mátové, piva, grogy, griotky a topinky. Většina přání je i splněna. Prohlížíme si ještě Mužský (obec s dřevěnkami). Klesá nadmořská výška i teplota, a tak další přestávka je až v Kosmonosích u Jany. Teplá bramboračka a víno i burčák vyzývají spíše k rozvíjení poupátek než k závodům. Startuje ale První Boleslavský cyklotrek. O něm podává zpravodajství účastnice závodu Iva: |
 |
 |
 |
 |
|
Po skvělé bramboračce a moučníku a "dokonale
rozvinutém poupátku" se nám ani nechce závodit. Ale Hynek s podporou Hany
připravil dost dobrou soutěž: První boleslavský HaHy cyklotrek. Největší
znalci Mladoboleslavska Jana a Vráťa jsou pasováni na leadry závodních teamů
a losují si své členy. Jsem vylosovaná do družstva k Vráťovi spolu s
Kalimerem, Mimi a Efkou. Náš velitel Vráťa se chopí mapy a pokynů soutěže a
už kolektivně študujeme a radíme se. Naším úkolem je získat co nevíce bodů za správné odpovědi na otázky, které se váží k určeným místům. Ta zakreslena v mapě a uvedena v propozicích. Vráťa zvolí trasu tak, aby jednotlivé lokusy na sebe pokud možno plynule navazovaly a už svižně razíme od Janina domku. Je totiž dán časový limit od 17 do 18 hodin, kdy možno sbírat body. Cílem je pak kuchyň v prvním poschodí Vorlího hnízda. Brzdíme u vchodu do prostoru Loretánské kaple a počítáme kulaté tyče na kovové bráně. Podobně spočítáme i schody na vyšším schodišti vyhlídky do údolí Jizery v areálu VŠ Na Karmeli, později i pera a tužky na pamětní desce rodného domu básníka Gellnera. U vchodu do muzea Škoda auto zjišťujeme jméno strojírenské firmy, která v počátcích spolupracovala s firmou Laurin - Klement. A u památníku letce Metoděje Vlacha jednoho ze sponzorů pomníku. Zahájili jsme docela suveréně a tak mám dobrý pocit, že vítězství nad družstvem Jany nás nemine. Když jsme to od Jany odpíchli, ona a její team ještě hluboce nad mapami skloněni byli. Žádná známka, že by taky už startovali... Kde asi naši soupeři zrovna teď sbírají body? Á tamhle se vyklubali... Ale to už my se vracíme po trávníku mezi kostelem Na Karmeli a novou budovou VŠ, spočítané schody v kapse. Svištíme z náměstí Staroměstského serpentinou Pražská brána dolů k Jizeře. Přesně k jejímu soutoku s řekou Klenicí. Máme totiž zálusk na nejvíce obodovanou otázku - plné 3 body za správně opsané šestimístné číslo z cedulky u soutoku. Čas ale tlačí, do limitu soutěže je něco málo přes 10 minut. Kluci študírujou, kde bychom cestou do Hnízda mohli ještě posbírat nějaký ten bodík. Ale já vím, že Vorlí hnízdo není za rohem a při pozdním návratu hrozí trestné body. No a do 18 hodiny zbývá už jen 7 minut! Prvně za celý ten mlhatý den se zpotím - zřejmě sportovním zápalem a celým tím vzrušením. Vřítíme se na dvorek Hnízda, brzdy skřípou. Kola odhozena kamsi, sakra, je zde nějak bicykly přeplníno - Jana a spol jsou už v cíli. Boty pevně zašněrovány nejdou z nohou a hle, cedulička - závodníci se zouvat výjimečně nemusí... Je za tři minuty 18 a Vráťa, Mimi, Efka a já hlasitě dýcháme v kuchyni prvého patra. Je za minutu 18 a do kuchyně stylovou rybičkou po břiše vklouzne Kalimero... Ačkoliv "Jean team" k soutoku Jizery s Klenicí ani nečuch a o těch třech úžasných bodech si mohl nechat jen zdát, přesto nad námi zvítězil. Nějak se přihodilo, že naši soupeři stihli na Havelském hřbitově zjistit, v jakém věku zemřela matka známého českého hudebního skladatele i jaký nápis vytesán na pomníku sochy A.V.Šmilovského. Možná taky správně sečetli počet osob v plastice nad vchodem do Domova mládeže SOŠ... |
 |
 |
 |
Večer plánujeme příští rok, jíme, pijeme a
soutěžíme. I na internetové vyučování jsme našli čas. I když noc byla o
hodinu delší, vstáváme až po deváté. Úspěšně překonáváme rekord v počtu
vesele besedujících cyklistů v naší malé kuchyni. Nejbouřlivější besedu
vyvolává otázka, kdo to jede za Ivou na fotografii z Odprdos Sázava.
 .Obrazomilci pak ještě v Boleslavském hradě navštěvují výstavu Jana Řeřichy - Cardamine, kde obraz je jen polovinou díla, druhou uměleckou část tvoří rám manželky Věry. Vždy, když něco končí, tak i něco začíná. Těšme se!!! (Máte už naparafinovanou skluznici běžek?) |
 |
Chcete větší fotky? Vstupte do
mlhy za
MiMi, Evou a Kalimerem
 |
| Zapsal a fotil Hynek korekturu provedla Hana. |
| Reportáž z cyklotreku přinesla Iva |
můžeš psát a reagovat i ty, čtenáři.